Rok 1983 byl vyhlášen Rokem českého divadla a příbramské divadlo se svou prací zapojilo do jeho oslav.

První premiérou v roce se stala detektivka Agathy Christie Deset malých černoušků. Deset osob, které se ocitnou sami na ostrově a postupně jsou jeden po druhém vražděni. Který z obyvatel je vrah? Inscenaci režíroval Rudolf Rouček a výpravu vytvořila Jarmila Křížková. Premiéra se konala 6. ledna.[1] Provázelo jí i pár nezdarů. Zbraň odmítla vystřelit, zamčené dveře se daly lehce otevřít a křeslo se na scéně zhroutilo.[2]

V únoru se na jevišti objevila hra Jiřího Šotoly Pěší ptáci, která stavěla na půdorysu antického mýtu o Orfeovi a Eurydice. Režie se ujal Jiří Svoboda. Jarmila Křížková je autorkou scény. V hlavních rolích manželů Orfa a Eriky se divákům představili Libuše Jiskrová a Zdeněk Hess. V roli Bédi hostoval člen Národního divadla v Praze Bořivoj Navrátil. Premiéra proběhla 9. února 1983. S hrou Pěší ptáci vystoupilo příbramské divadlo na zahájení přehlídky dramatické tvorby středočeských divadel 19. dubna v Krajském divadle v Kolíně.[3]

V dubnu se na jevišti objevila komedie o třech dějstvích Bosé nohy v parku od autora Neila Simona. Komedie vyprávěla o sociálních problémech života v USA na příkladu mladého novomanželského páru. Hostující režisér Václav Tomšovský, příbramský rodák, obsadil do hlavních rolí manželů Bratterových Milana Heina a Alenu Konopíkovou.[4]

25. května se odehrála československá premiéra veršované komedie Carla Goldoniho Paničky a služtičky. Inscenaci režíroval Emil Kadeřávek. Scénu a kostýmy vytvořil Vladimír Všetečka, hudbu složil Petr Růžička a choreografii vytvořil hostující Vlastimil Jílek. V hlavních rolích se divákům představili Jarmila Kolářová, Zdeněk Hess, Milada Bednářová, Zuzana Schulzová, Jarmila Horská ad.[5]

K mezinárodnímu dni dětí připravilo příbramské divadlo premiéru pohádky Václava Čtvrtka Jak se stal Rumcajs loupežníkem. Režisér Jiří Svoboda obsadil do hlavních role Rumcajse Jiřího Žáka. Manku si zahrála posluchačka pražské konzervatoře Michaela Dolinová. Scénu a kostýmy vytvořila Jarmila Křížková, hudbu složil Václav Kolář ml. a na hudební spolupráci se podílel Pavel Eliáš. Choreografii představení vytvořil opět Vlastimil Jílek. Premiéra pohádky proběhla 3. června v dopoledních hodinách.[6] Před koncem roku se na jevišti objevila další pohádka. 1. prosince měla premiéru pohádka Ondřeje Sekory Ferda Mravenec. Inscenaci režíroval Josef Bárta jako host a do hlavní role Ferdy Mravence obsadil Milana Duchka.[7]

10. května odpoledne byl v památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě slavnostně zahájen již XV. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Vystoupila Posádková hudba Příbram. Další koncerty se odehrávaly v divadelním sále a návštěvníci měli možnost slyšet vystoupení Symfonického orchestru Hradec Králové, Dechové kvinteto Ars Nova ze Spojených států amerických nebo klavírní recitál Malinee Peris ze Srí Lanky. Sólisté opery Národního divadla v Praze přednesli světové operní árie a soubor Jihočeského divadla České Budějovice přivezl do Příbrami operu Kouzelná flétna Wolfganga Amadea Mozarta.[8]

Ještě před prázdninami, 23. června, odehráli herci Krajského divadla v Příbrami pohádku Český Honza v přírodním divadle na Konopišti. Představení sledovalo 1500 dětí. O přestávce měli malí diváci možnost nahlédnout za kulisy a na chvilku nahlédnout pod pokličku divadla.[9]

Krajské divadlo Příbram uspořádalo v roce 1983 pro své zaměstnance několikadenní zájezd do Berlína. Členové divadla v Německu navštěvovali hlavně divadelní představení, šlo tedy o „studijní“ cestu.[10]

Základní organizace Českého svazu žen při Krajském divadle v Příbrami uspořádala kulturní program a besedu v domově důchodců v Rožmitále pod Třemšínem. Vystoupily tu herečky Eva Vojtová a Libuše Sobotová. Spolupráce s domovem důchodců započala před šesti lety a byla jedním ze závazků organizace.[11]

U příležitosti oslav 100. výročí Národního divadla v Praze se 17. listopadu konal v divadelním sále Koncert díků ke 100. výročí Národního divadla, na kterém vystoupili významní umělci Eduard Haken, Ivo Žídek, Ivana Mixová, Milada Šubrtová a jako klavírní doprovod Jan Hus Tichý. Koncert uváděla televizní hlasatelka Milena Vostřáková.[12]

Jako každý rok, pokračoval i v roce 1983 koncertní cyklus. Zcela mimořádnou událostí koncertního cyklu se stalo uvedení Mozartovy opery Kouzelná flétna v provedení členů operního souboru Jihočeského divadla České Budějovice. Předplatitelé si operu mohli vychutnat 20. prosince.[13]

V březnu 1983 dostalo divadlo nového uměleckého ředitele. Od 1. března stál v jeho čele herec Vlastimil Čaněk.[14]

Zakládající členka příbramského divadla Eva Vojtová, neteř herce Jaroslava Vojty, převzala v listopadu ve Valdštejnském paláci v Praze nejvyšší vyznamenání Zasloužilý pracovník kultury za dlouholetou činnost v Krajském divadle v Příbrami. Vyznamenání převzala z rukou ministra kultury.[15]

Herecký soubor přišel o jednoho ze svých členů. 16. června zemřel po dlouhé těžké nemoci Václav Hladík, zakládající člen Krajského divadla v Příbrami. Naposledy ho diváci mohli vidět v představení Paganini a Frištenský. Svou hereckou kariéru zahájil v Horáckém divadle v Jihlavě. Prošel angažmá v Mostě, Benešově a po zrušení benešovského divadla přešel do Příbrami. Kromě divadla působil i v Československém rozhlase, televizi a filmu. Od roku 1962 režíroval všechny hry amatérského divadelního spolku souboru ROH Kovohutě Příbram. Poslední rozloučení s Václavem Hladíkem proběhlo 22. června v obřadní síni strašnického krematoria v Praze.[16]

[1] Nové Příbramsko, roč. 32, čís. 3, 21. leden 1983, s. 3.
[2] Nové Příbramsko, roč. 32, čís. 7, 18. únor 1983, s. 3.
[3] Nové Příbramsko, roč. 32, čís. 17, 29. duben 1983, s. 3.
[4] Nové Příbramsko, roč. 32, čís. 25, 17. červen 1983, s. 3.
[5] Nové Příbramsko, roč. 32, čís. 22, 27. květen 1983, s. 3.
[6] Nové Příbramsko, roč. 32, čís. 23, 3. červen 1983, s. 3.
[7] Nové Příbramsko, roč. 32, čís. 47, 25. listopad 1983, s. 3.
[8] Příbramský zpravodaj, květen 1983, s. 5.
[9] Nové Příbramsko, roč. 32, čís. 27, 1. červenec 1983, s. 3.
[10] Nové Příbramsko, roč. 32, čís. 26, 24. červen 1983, s. 3.
[11] Nové Příbramsko, roč. 32, čís. 27, 1. červenec 1983, s. 3.
[12] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika hornického města Příbramě 1983, s. 121-122.
[13] Nové Příbramsko, roč. 32, čís. 50, 18. prosinec 1983, s. 3.
[14] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika hornického města Příbramě 1983, s. 117.
[15] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika hornického města Příbramě 1983, s. 123-124.
[16] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika hornického města Příbramě 1983, s. 107-108.