//wp_head()?>
Rok 1966 zahájil 8. ledna III. reprezentační divadelní ples v estrádním sále Domu kultury.[1] První premiérou v roce 1966 se stala Nezvalova Manon Lescaut, která proběhla v sobotu 15. ledna. Režie se ujal hostující režisér Karel Novák, hlavní režisér Divadla E. F. Buriana v Praze. Do hlavní role obsadil Janu Břežkovou. Inscenace Manon Lescaut byla velmi dobře přijata a získala i příznivé kritiky.[2]
Celý rok se nesl ve znamení oslav 750 let města Příbrami, do kterých se zapojilo i příbramské divadlo. V červenci byla v prostorách Domu Kultury zahájena jubilejní výstava s názvem Stříbrné město dneška, kterou zahájil předseda zvelebovací komise rady MěstNV Emanuel Štorkán. Výstava se dělila na část historickou a část hospodářskou a výtvarnou. Mezi vystavovateli bylo i příbramské divadlo.[3] Součástí závěrečných oslav jubilejních oslav města se stal Sjezd rodáků. Dne 10. září bylo na počest rodáků sehráno divadelní představení Tylovy hry Drahomíra. Současně probíhal v estrádním sále společenský večer za účasti pražských umělců.[4]
V roce 1966 získalo divadlo dvě prvenství v uvádění svých premiér. Dne 10. února byla na příbramském jevišti poprvé v Československu uvedena hra brazilského dramatika Guilherma Figueireda V tomhle domě spal Bůh. Premiéry se zúčastnil i tajemník brazilského velvyslanectví v Praze Helder Martins Moraes.[5]
Dne 7. května 1966 se konala československá premiéra hry Břemeno svobody, které se účastnil i autor Jerzy Broszkiewicz s chotí, režisér Kazimierz Dejmek a zástupce velvyslanectví Polské lidové republiky Witold Straus. Jerzy Broszkiewicz se v Příbrami zdržel tři dny a kromě prohlídky města navštívil Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké a Čapkovo muzeum ve Strži. Setkal se i se spisovatelem Karlem Josefem Benešem v Rožmitále pod Třemšínem a Janem Drdou ve středisku Svazu československých spisovatelů na dobříšském zámku.[6] Po druhém představení Břemene svobody se autor účastnil diskuze s uměleckým souborem. Povídali si o představení a o divadle obecně. O příbramské inscenaci své hry řekl: „Za vaše představení Břemene svobody chtěl bych vám poděkovat. Nerozumím dobře česky. Ale v průběhu celého představení měl jsem několik chvil, kdy jsem si říkal: Je to dobré představení. A dokonce jsem si přitom myslel, že je to dobrá hra. Základní věc pro divadelní práci je harmonie v realizaci, situace, kdy se všechny složky vzájemně vyvažují a doplňují. Náš režisér Dejmek, jehož při včerejší premiéře vítal váš dramaturg jako režiséra celoevropského významu, patří např. k režisérům, kteří respektují všechny složky. Po vašem představení řekl, že měl pocit, že ve zdejším divadle nachází rovnováhu všech složek.“ Při příležitosti premiéry hry Břemeno svobody byla zahájena výstava polského kulturního střediska v Praze Divadlo sbližuje, která mapovala československo-polské divadelní styky v 19. a 20. století.[7]
V druhé polovině října uspořádal Svaz československých divadelních umělců celostátní přehlídku oblastních divadel v Hradci Králové. Na festivalu vystoupila vybraná divadla, která se zaměřovala i na zájezdovou činnost. Z divadel Středočeského kraje bylo vybráno příbramské divadlo, aby dne 23. října, na závěr přehlídky, sehrálo Broszkiewiczovo Břemeno svobody. Herecký výkon Kamila Olšovského v roli krále Filipa byl při této příležitosti oceněn Svazem divadelních umělců.[8]
Dne 15. listopadu uvedlo divadlo představení komedie A. N. Ostrovského I chytrák se spálí, kterým oslavilo 30. výročí umělecké činnosti Emila Kavana, jednoho ze zakládajících členů divadla. Emil Kavan zahájil svou uměleckou dráhu v roce 1936 u divadelní společnosti A. Vladyky.[9]
Pro sezonu 1966−1967 zavedlo příbramské divadlo nově předplatné na cyklus 7 koncertů, určených hudbymilovnému obecenstvu. Cena jedné abonentky byla stanovena na 60 Kčs, studentům a vojákům se cena předplatného snížila na polovinu. Zahajovací koncert proběhl dne 28. listopadu. Vystoupila houslová virtuoska Nora Grumlíková za klavírního doprovodu Jaroslava Koláře, zazněly skladby Leoše Janáčka, Wolfganga Amadea Mozarta a dalších skladatelů.[10]
Novinkou bylo také zřízení Klubu mladého filmového diváka, který zahájil činnost dne 6. ledna. Byl určen pro mládež do 15 let a v pravidelných čtvrtečních intervalech se v Dětské scéně promítaly vybrané filmy. Po promítání následovala beseda. Předplatné na 10 filmů stálo 20 Kčs.[11]
Výstavy ve foyeru příbramského divadla se staly tradicí. V roce 1966 jich bylo hned několik. Dne 22. dubna byla zahájena výstava obrazů a grafik Armádního výtvarného střediska, 17. října začala výstava Život a dílo Vincenta van Gogha. Díla van Gogha byla do Příbrami převezena z Pražského hradu. Od 7. listopadu si návštěvníci divadla mohli prohlédnout výstavu Sovětský svaz ve fotografii.[12]
V roce 1966 opustil herecký soubor Václav Svěrák a odešel do divadla Alfa v Plzni.[13] Herečka Jana Břežková se stala členkou pražského Činoherního klubu. Herečka Lída Jírů odešla v tomto roce do penze. Herci Zdeněk Dušek a Jaroslav Pešice nastoupili začátkem sezony vojenskou prezenční službu.[14] Příbramské divadlo opustil šéf výpravy Arch. Vlastimil Koutecký, který přešel do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích.[15] Dne 27. března 1966 náhle zemřel člen příbramského hereckého souboru Jindřich Pavlišta ve věku 43 let.[16] Naposledy ho diváci mohli vidět v pátek 25. března v roli svatého Petra v pohádce Jak přišla basa do nebe. V neděli 27. března v ranních hodinách zemřel.[17]
Novými členy hereckého souboru se stali Karel Vainar z Krajského divadla v Mladé Boleslavi, Zdeněk Mlčoch a Miroslav Samek z Divadla Jaroslava Průchy na Kladně a Jiří Tauber z divadla Radost v Brně.[18]
[1] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Divadelní zpravodaj leden 1966.
[2] Příbramský zpravodaj, leden 1966, s. 16.
[3] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika Horního města Příbramě 1966, s. 407−409.
[4] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika Horního města Příbramě 1966, s. 433−434.
[5] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika Horního města Příbramě 1966, s. 93.
[6] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Divadelní zpravodaj červen 1966.
[7] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Divadelní zpravodaj květen 1966.
[8] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Divadelní zpravodaj říjen 1966.
[9] Nové Příbramsko, roč. 15, čís. 44, 12. listopad 1966, s. 3.
[10] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika Horního města Příbramě 1966, s. 95−96.
SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Divadelní Předplatné na 7 koncertů v divadelní sezóně 1966−67.
[11] Příbramský zpravodaj, leden 1966, s. 12.
[12] Příbramský zpravodaj, listopad 1966, s. 16.
[13] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Divadelní zpravodaj leden 1966.
[14] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika Horního města Příbramě 1966, s. 95.
[15] Příbramský zpravodaj, březen 1966, s. 20.
[16] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Jindřich Pavlišta 1922−1966 in memoriam.
[17] Příbramský zpravodaj, květen 1966, s. 10.
[18] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Divadelní zpravodaj září 1966.
Nové Příbramsko, roč. 15, čís. 31, 13. srpen 1966, s. 1.
Ale, co si budeme povídat, ne vždy byly historické údaje naprosto přesné. Proto jsme se rozhodli to napravit. A kam jinam se obrátit, než na opravdové odborníky. Tak vznikla úzká spolupráce se Státním okresním archivem Příbram. V této rubrice vás budeme průběžně informovat o tom, co se událo v divadle, o zajímavých premiérách, apod. A samozřejmě v časové chronologii. Je před námi dlouhá cesta – 57 let.
Všechny články z rubriky