Rok 1971 přinesl spoustu událostí, na kterých se podílelo svou činností i příbramské divadlo.

V roce 1971 se konal již třetí ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. V programu převládala tvorba Antonína Dvořáka, ale pořadatelé se snažili přiblížit posluchačům i další skladatele, zejména pokračovatele Dvořákovy hudební tradice. Třetí ročník festivalu připomněl i 100. výročí narození Vítězslava Nováka, kterému byl věnován koncert sólistů opery Národního divadla.[1] Slavnostní zahájení festivalu proběhlo 10. května koncertem Filmového symfonického orchestru. Před vlastním koncertem promluvil zástupce města dr. Benda a náměstek ministra kultury dr. Švagera. Závěrečný koncert patřil 16. května Plzeňskému rozhlasovému orchestru. Jako sólista vystoupil společně s orchestrem rožmitálský rodák Václav Hudeček, který přednesl Dvořákův Houslový koncert. Úplný závěr festivalu však proběhl v Praze v Národním divadle, kde se pro účastníky festivalu uskutečnilo slavnostní představení opery Rusalka.[2] V červenci udělila Rada Středočeského KNV kolektivu pracovníků Domu kultury a vzdělání Krajskou cenu za vynikající umělecká a vědecká díla za založení a dobrou organizaci Dvořákova hudebního festivalu. Ředitel Domu kultury František Černý obdržel jako jediný v Čechách na slavnostním shromáždění v Praze titul Vzorný pracovník v kultuře.[3]

V roce 1971 si republika připomínala 50. výročí vzniku KSČ. Při té příležitosti bylo příbramské divadlo pověřeno uspořádáním slavnostní přehlídky tvorby profesionálních umělců a souborů kraje. Ve dnech 3. – 7. května se v prostorách divadla sešli herci z Kolína, Kladna, Mladé Boleslavi a samozřejmě z Příbrami. Krajské divadlo Kolín předvedlo obecenstvu inscenaci Zlatý kočár od Leonida Leonova, Divadlo Jaroslava Průchy z Kladna a Mladé Boleslavi[4] nově nastudovalo hru Lope de Vegy Fuente Ovejuna (Povstání na vsi). Příbramské divadlo se přehlídky účastnilo s původní dramatizací románu Josefa Hory Socialistická naděje. Autorem a současně režisérem představení byl ředitel příbramského divadla Stanislav Vyskočil. Představení Socialistická naděje získalo cenu Literárního fondu a uznání kulturního odboru Středočeského KNV. Součástí přehlídky byl také slavnostní koncert Symfonického orchestru z Poděbrad a dvě výstavy, které vznikly ve spolupráci s Domem kultury. První výstava se věnovala padesátileté historii strany, druhá zase mapovala tvorbu divadel Středočeského kraje.[5]

Od 12. do 17. října byl Dům kultury i divadelní sál k dispozici souborům, které se zúčastnily Národní přehlídky zájmové umělecké činnosti pořádané na počest 50. výročí vzniku KSČ. Přehlídku pořádalo ministerstvo kultury, ministerstvo školství, Česká rada odborových svazů, Český ústřední výbor SSM, Česká ústřední rada PO SSM a ústřední výbor Českého svazu družstevních rolníků. Národní přehlídky se zúčastnily vítězné soubory ze Šrámkova Písku, Wolkrova Prostějova, Národní filmové soutěže, 41. Jiráskova Hronova, III. festivalu amatérské pantomimy, XIV. festivalu vokální tvorby, Festivalu zpěváků populárních písní z Jihlavy ad. Celkem 50 ústředních přehlídek a akcí. Každý soubor měl svého patrona a kromě hlavních představení v Domě kultury v Příbrami vystupovaly jednotlivé soubory i v Sedlčanech, Dobříši, Březnici a Drevníkách. Přehlídka byla zahájena dne 12. října ve foyeru příbramského divadla zahájením výstavy fotografie ze soutěže Člověk – tvůrce dneška i zítřka. Bylo tu zastoupeno na 254 fotografií. V 19.30 proběhlo v divadle zahájení programu. Úvodní slovo pronesl dr. Josef Švagera, náměstek ministra kultury. Na závěr večera vystoupil taneční soubor Kerkinského domu kultury Turkménské SSR. 13. října se v Domě kultury otevřela konzultační střediska zájmové umělecké činnosti. Ve večerních hodinách proběhl v Krajském divadle slavnostní koncert, který natáčela Československá televize a byl vysílán jako hlavní nedělní večerní pořad. Kromě divadelních, tanečních a hudebních představení proběhlo i promítání amatérských filmů. Národní přehlídku zakončil promenádní koncert dechové hudby.[6]

Ve dnech 18. – 22. října hostil kulturní dům X. jubilejní ročník Sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice. Ve velkém sále Domu kultury se konaly přednášky k problematice těžby. Součástí kulturních akcí, které sympozium doprovázely, bylo vystoupení pražského uměleckého souboru Collegium flanto dolce, který se zabývá historickou hudbou, v Krajském divadle.[7]

Mezi divácky velmi oblíbené hry se dostala komedie F. X. Svobody Poslední muž. V hlavní roli majitele domu Kohouta se objevil Emil Kavan, zakládající člen příbramského hereckého souboru, který při mimořádném představení konaném 30. října, oslavil své 60. narozeniny a zároveň 40 let umělecké činnosti.[8]

Listopad patřil oslavám Měsíce československo-sovětského přátelství a 54. výročí VŘSR. 4. listopadu uvedlo Krajské divadlo premiéru hry Leonida Leonova Metelice. Příběh o návratu emigranta zpátky do vlasti a o komplikacích, které to způsobí v jeho rodině. Režie se ujal Stanislav Vyskočil. Scénu a kostýmy navrhli jako hosté Jiří Dvořák a Jan Sládek.[9] O čtyři dny později se sál příbramského divadla rozezněl tóny houslí. Vystoupila tu sovětská umělkyně Irina Bočková. Hrála na nástroj, který před více než 200 lety vytvořil neapolský houslař Allesandro Gagliano.[10]

Obliba příbramského divadla se projevovala různě. Jednou z ukázek bylo pozvání kulturní komise rady MNV a osvětové komise v Kamýku nad Vltavou. Na její pozvání přijeli herci v čele se svým ředitelem Stanislavem Vyskočilem na besedu s předplatiteli.[11]

Velký úspěch zaznamenala u dětského publika pohádka Jak přišel král o korunu od Václava Müllera. Docházelo při ní k úzkému kontaktu mezi jevištěm a hledištěm. Součástí pohádky bylo i množství písniček, které děti vtahovaly do děje a bezprostředně na něj reagovaly. Do divadla posílaly i množství kreseb, které zachycovaly jednotlivé postavy a scény.[12] 11. listopadu měla premiéru pohádka Miloše Stránského Kašpárek a loupežníci. Představení režíroval člen hereckého souboru Kamil Olšovský.[13]

Kromě domácího souboru měli diváci možnost vidět i hostující představení. Městská divadla pražská uvedla v Příbrami jedno představení komedie Velká zlá myš. V psychologické detektivce Patricka Hamiltona Plynové lampy se příbramskému publiku představil Ladislav Pešek se Slávkou Budínovou.[14]

Na rok 1972 vypsalo divadlo nové předplatné. Ve čtyřech základních skupinách mohli diváci shlédnout celkem 11 představení. Nabízelo se předplatné premiérové, blokové, svozové a předplatné na reprízy. Cena předplatného na 11 inscenací se pohybovala od 60 do 120 Kčs a divák si mohl vybrat den, kdy chtěl chodit do divadla. Zameškané představení mohl nahradit. Návštěvníci z okolí Příbrami měli možnost využít 20% slevy. Součástí předplatného byly i dvě inscenace hostujících souborů.[15] Stejně jako v minulých letech pokračovalo i předplatné koncertní. Zahrnovaly šest večerů s hudbou předních umělců. Jako prémii pro abonenty uvedlo příbramské divadlo koncert japonské houslistky Shizuko Ishikawy, vítězky rozhlasové soutěže Concertino Praga.[16]

[1] Nové Příbramsko, roč. 20, č. 11, 19. březen 1971, s. 3.

[2] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika horního města Příbram, s. 38-39.

[3] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika horního města Příbram 1971, s. 76.

[4] Divadlo Jaroslava Průchy Kladno-Mladá Boleslav bylo profesionální divadlo sídlící současně ve městech Kladno a Mladá Boleslav. Vzniklo v roce 1966 sloučením mladoboleslavského divadla s kladenským, které bylo již od roku 1964 pojmenováno po herci Jaroslavu Průchovi. Ke sloučení divadel došlo z iniciativy Antonína Dvořáka, který zastával funkci ředitele obou divadel. Jeho původní vizí bylo sloučení všech divadelních scén zřizovaných středočeským krajským národním výborem, nakonec však došlo pouze ke sloučení divadel v Kladně a Mladé Boleslavi.

[5] Nové Příbramsko, roč. 20, č. 15, 9. duben 1971, s. 3.

[6] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika horního města Příbram 1971, s. 34-37.

[7] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika horního města Příbram 1971, s. 30.

[8] Nové Příbramsko, roč. 20, č. 27, 2. červenec 1971, s. 3.; Nové Příbramsko, roč. 20, č. 42, 22. říjen 1971, s. 3.

[9] Příbramský zpravodaj č. 11, listopad 1971, s. 10.

[10] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika horního města Příbram 1971, s. 45-47.

[11] Nové Příbramsko, roč. 20, č. 15, 9. duben 1971, s. 3.

[12] Nové Příbramsko, roč. 20, č. 10, 12. březen 1971, s. 3.

[13] Příbramský zpravodaj č. 11, listopad 1971, s. 9.

[14] Příbramský zpravodaj č. 5, květen 1971, s. 16.

[15] Nové Příbramsko, roč. 20, č. 53, 31. prosinec 1971, s. 3.

[16] Nové Příbramsko, roč. 20, č. 39, 1. říjen 1971, s. 3.