Ve čtvrtek 17. února se sešel přípravný výbor IV. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Festival probíhal ve dnech 10. – 19. května.[1] Konal se u příležitosti 27. výročí osvobození republiky sovětskou armádou. Jednotlivé koncerty měly tak jako v předchozích letech své patrony mezi organizacemi, které působily ve městě. Divákům se představilo např. Klavírní kvarteto Bohuslava Martinů, Československý komorní orchestr, soubor Lyra Nova nebo Státní symfonický orchestr SSSR.[2] Ve foyeru divadla byla jako součást festivalu zpřístupněna výstava soch a obrazů akademického sochaře Miloše Hrušky.[3] V odpoledních hodinách se festival slavnostně zahájil na Vysoké a projev pronesl místopředseda ONV Příbram Stanislav Kofroň. Večer proběhlo slavnostní zahájení festivalu v příbramském divadle za účasti náměstka ministra kultury dr. Josefa Švagery.[4] Ještě před zahájením festivalu se delegace pracovníků Domu kultury účastnila 30. dubna pietní slavnosti v Praze na Vyšehradě k uctění památky výročí úmrtí Antonína Dvořáka. 9. května byly slavnostně položeny květiny k památníku Antonína Dvořáka v Příbrami.[5]

Jedním z autorů, kteří se pravidelně objevovali a objevují na scénách divadel je Fráňa Šrámek. Příbramské divadlo uvedlo jednu z nejznámějších her – Měsíc nad řekou. Znovu ožily před očima diváků osudy Hlubinů a Roškotů. V hlavních rolích se představili Kamil Olšovský, Ladislav Brothánek, Jarmila Kolářová nebo Mnislav Hofmann. Dne 6. dubna se poprvé v dějinách příbramského divadla objevila na scéně klasická tragédie Friedricha Schillera Don Carlos. Jiří Dvořák pro ni vytvořil střízlivou a nenápadnou scénu. Režie se ujal Stanislav Vyskočil. Cílem představení bylo ukázat všechny ideály společnosti 18. století.[6] V hlavních rolích se představili Jan Krafka, Jiří Hasil, Libuše Jiskrová a další. V červnu proběhla premiéra komedie Ulička odvahy. Příběh obyčejných lidí, kterým se život komplikuje tím, že do jejich bytu se místo dveřmi vstupuje oknem. Režie se opět ujal Stanislav Vyskočil.[7]

Dne 14. dubna se ve foyeru divadla uskutečnil kulturní večer s názvem Umění proti válce. Okresní mírová rada ve spolupráci s Domem kultury připravila ukázky hudební a literární tvorby umělců inspirované protiválečnými postoji.[8] Program sestavili předseda Okresní mírové rady Ing. Miroslav Kolek a prom. fil. Bohumil Nekolný. Miroslav Kolek se ujal i moderování akce. Účinkovali členové příbramského Krajského divadla Alena Konopíková, Emil Kavan a Jiří žák. Slavnostního večera se účastnili i představitelé politického a kulturního života okresu. Po skončení programu podepisovala spisovatelka Ervína Brokešová-Benešová svou knihu Žila jsem nadějí.[9]

Jako každý rok vypisovalo divadlo ve spolupráci s OV SSM předplatné pro pracující a studující mládež. Mládež do 15 let tvořila skupinu s názvem M1 a bylo pro ni připraveno 6 představení. Starší mládež tvořila skupiny M2 a M3, pro které bylo připraveno 10 inscenací a byly spojeny se společenskými večery ve velkém sále Domu kultury a vzdělávání. Repertoár předplatného se tvořil podle věkového složení skupin, ceny oproti běžným představením zlevněné. Součástí předplatného byla jedna inscenace v nastudování některého z předních pražských divadel. Divadlo zajišťovalo hromadné svozy na představení a předplatné bylo možné uhradit i formou splátek.[10] Dále pokračoval též koncertní cyklus.

V září nastoupil do divadla nový režisér Emil Kadeřávek. Přišel z divadla Vítězného února v Hradci Králové. Novými členy hereckého souboru se stali Luděk Nešleha z divadla Vítězného února v Hradci Králové, Petr Patera z Východočeského divadla v Pardubicích, Marcela Mlacovská z Divadla Za branou a Marie Joanovičová z Divadla S. K. Neumanna. Z hereckého souboru odešla Zuzana Fišárková, která přešla do Hradce Králové. Jan Krafka byl angažován do nově vzniklého souboru Studia mladých v Ústí nad Labem.[11]

V prostorách divadla se konaly i výstavy. V roce 1972 byly ve foyeru vystaveny fotografie z prostředí Uranového průmyslu. 2. prosince se v divadle uskutečnilo setkání estrádních a pěveckých souborů, které pořádal Ústav pro kulturně výchovnou činnost Praha a Okresní kulturní středisko Příbram pod záštitou ministerstva kultury. Na spolupráci se podílela rozhlasová stanice Hvězda Československého rozhlasu Praha. Setkání moderoval Miroslav Kovařík z redakce Mikrofóra Československého rozhlasu.[12]

[1] Nové Příbramsko, roč. 21, č. 8, 25. únor 1972, s. 3.

[2] Nové Příbramsko, roč. 21, č. 16, 21. duben 1972, s. 3.

[1] Příbramský zpravodaj, červen 1972, s. 10.

[1] Nové Příbramsko, roč. 21, č. 18, 5. květen 1972, s. 3.

[1] Příbramský zpravodaj, květen 1972, s. 16.

[1] Nové Příbramsko, roč. 21, č. 15a, 14. duben 1972, s. 3.

[1] Příbramský zpravodaj, červen 1972, s. 12.

[1] Nové Příbramsko, roč. 21, č. 13, 31. březen 1972, s. 2.

[1] Nové Příbramsko, roč. 21, č. 18, 5. květen 1972, s. 3.

[1] Nové Příbramsko, roč. 21, č. 27, 7. červenec 1972, s. 3.