//wp_head()?>
První premiérou nového roku se 10. ledna stala veselohra Jiřího Štycha, Brychta za nic nemůže, která se odehrává na současné vesnici. Režie se pohostinsky ujal Rudolf Fleischer. V roli ekonoma Jana Brychty se alternovali Vladimír Mrva a Michal Roneš. V dalších rolích vystupovali Rudolf Leitner, Jiří Hasil, Eva Trunečková, Ludmila Marečková, Eva Vojtová, Magda Weigertová, Libuše Sobotová, Emil Kavan a Antonín Stockinger. Scénu a kostýmy vytvořili hostující výtvarníci Jiří Dvořák a Jan Sládek.[1]
20. března měla premiéru hra Petera Shaffera Komedie ve tmě. Na diváky čekal netradiční začátek. Hlediště divadla tonulo ve tmě a ozvalo se hlášení oznamující, že vypadly pojistky. Ale to vše patřilo k představení. Komedii režíroval Jiří Nesvadba jako host a vytvořil i návrh scény. Kostýmy byly prací hostující výtvarnice Marie Wenigové.[2]
Trochu odlišnou premiérou byla 5. června komedie Valentina Katajeva Bláznivé nedělní tango. Hostující režisér Jiří Císler využil zkušeností z divadla Semafor a Činoherního klubu. Inscenace tak získala novou netradiční podobu. Jiří Císler byl zároveň i autorem hudby, kterou zajišťoval orchestr Pavla Eliáše přímo na jevišti. Do hlavní role Zajceva byl obsazen Michal Roneš.[3]
Do nové sezony vstoupilo divadlo s novým ředitelem a první premiérou pod novým vedením se 22. října 1980 stala Schillerova tragédie Marie Stuartovna, která patří k nejnáročnějším divadelním kusům. Režisér Emil Kadeřávek se zaměřil na vykreslení konfliktu mezi starým a novým způsobem myšlení. Do hlavních rolí znepřátelených královen byly obsazeny Eva Trunečková a Jarmila Kolářová. Role Mortimera byla svěřena Jaromíru Medunovi.
V závěru roku připomnělo příbramské divadlo svým návštěvníkům 50. výročí úmrtí spisovatele Aloise Jiráska. Při té příležitosti uvedlo 10. prosince premiéru jeho dramatu o čtyřech dějstvích s názvem Vojnarka. V představení byla použita nahrávka symfonické básně Antonína Dvořáka Holoubek v podání České filharmonie pod taktovkou Václava Neumanna. Kromě toho zazněly Lidové písně ze sbírky Otakara Hostinského v hudební realizaci Jaroslava Krčka a souboru Chorea Bohemica. V titulní roli Madleny Vojnarové vystoupila Libuše Jiskrová. V roli Antonína Havla vystupoval jako host Vladimír Brabec. Hru režíroval Rudolf Rouček.[5]
Pro dětské publikum připravilo divadlo premiéru pohádky Pyšná princezna, která se konala 25. září. Režisér Jiří Svoboda do hlavních rolí prince Miroslava a princezny Krasomily obsadil Vladimíra Mrvu a Hanu Štrudlovou.
Dne 8. února 1980 se v divadle konala slavnostní schůze. Brigáda socialistické práce slavila 5 let od svého založení. Celkem sdružovala 26 členů z uměleckého úseku. Brigáda převzala záštitu nad sportovními akcemi v divadle a navázala spolupráci s BSP PÚD Uranových dolů. Pro děti zaměstnanců připravovala brigáda dětská představení a program na oslavu dne horníků. Pro fotbalisty připravovali členové soutěže. Součástí slavnostní schůze bylo udělení stříbrných a bronzových odznaků 14 hercům a herečkám. V roce 1979 odpracovala BSP celkem 1605 brigádnických hodin.[6]
Od 25. do 30. dubna se v rámci oslav 35. výročí osvobození konal v Kladně Festival středočeských divadel. Zahajovacím představením se stala hra bratří Čapků Ze života hmyzu, kterou předvedlo Divadlo Jaroslava Průchy Kladno. Krajské divadlo Příbram se festivalu zúčastnilo s inscenací Sem padají hvězdy.[7]
U Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké byl 10. května zahájen XII. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Kromě oslav výročí osvobození byl dvanáctý ročník výjimečný také tím, že v roce 1980 uplynulo sto let od první návštěvy Antonína Dvořáka ve Vysoké. Odpoledne vystoupil Středočeský symfonický orchestr s výběrem ze Slovanských tanců, krojovaný pěvecký sbor JZD 1. máje z Trnavy, sbor Česká píseň z Berouna a soubor Hlahol z Nymburka. Večer byl festival zahájen v sále příbramského divadla koncertem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK pod taktovkou dirigenta Jiřího Bělohlávka.[8] V dalších dne měli návštěvníci možnost slyšet Sukův komorní orchestr FOK s dirigentem Hynkem Farkačem a sólistou Josefem Sukem, Litevské kvarteto nebo Sofijský filharmonický orchestr.
Po prázdninách se znovu otevřelo Amatérské divadelní studio. Zájemci se mohli hlásit na oddělení ZUČ OKS v Domě kultury.
V roce 1980 uplynulo 140 let od narození ruského hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského. Při té příležitosti hostilo příbramské divadlo již třetí ročník interpretační soutěže ve hře na klavír a smyčcové nástroje. Ve dnech 13. a 14. prosince se v divadelním sále sešlo téměř 60 umělců, kteří se přímo nezabývali koncertováním, ale studovali hudbu pro radost.[10] Navštěvovali soustředění a semináře, kde měli možnost konzultací s významnými koncertními umělci. Dvoudenní soutěž zakončil 14. prosince koncert vítězů. Celý program natáčel Československý rozhlas.[11]
V roce 1980 se novým ředitelem divadla stal František Černý, který ve funkci vystřídal Květu Houdlovou.
[1] Nové Příbramsko, roč. 29, čís. 4, 1. únor 1980, s. 3.
[2] Nové Příbramsko, roč. 29, čís. 13, 4. duben 1980, s. 3.
[3] Nové Příbramsko, roč. 29, čís. 25, 13. červen 1980, s. 3.
[4] Nové Příbramsko, roč. 29, čís. 44, 7. listopad 1980, s. 3.
[5] Nové Příbramsko, roč. 29, čís. 48, 5. prosinec 1980, s. 3.
[6] Nové Příbramsko, roč. 29, čís. 6, 15. únor 1980, s. 3.
[7] Nové Příbramsko, roč. 29, čís. 19, 9. květen 1980, s. 3.
[8] Nové Příbramsko, roč. 29, čís. 20-21, 18. květen 1980, s. 3.
[9] Příbramský zpravodaj, květen 1980, s. 8.
[10] Příbramský zpravodaj, prosinec 1980, s. 14.
[11] Nové Příbramsko, roč. 29, čís. 48, 5. prosinec 1980, s. 3.
Ale, co si budeme povídat, ne vždy byly historické údaje naprosto přesné. Proto jsme se rozhodli to napravit. A kam jinam se obrátit, než na opravdové odborníky. Tak vznikla úzká spolupráce se Státním okresním archivem Příbram. V této rubrice vás budeme průběžně informovat o tom, co se událo v divadle, o zajímavých premiérách, apod. A samozřejmě v časové chronologii. Je před námi dlouhá cesta – 57 let.
Všechny články z rubriky