Nový rok byl v divadle zahájen každoročním plesem, který patřil k mimořádným událostem. Ples zahájil ředitel divadla František Černý a pak už zněla hudba. Nově vzniklý komorní orchestr Okresního kulturního střediska představil skladby Antonína Dvořáka, Ludviga van Beethovena a Wolfganga Amadea Mozarta. Předtančení obstaraly soubor Závodního klubu Uranových dolů vedený Jiřím Dohnalem a soubor Femina, který patřil pod Okresní kulturní středisko. V estrádním sále hrál k tanci taneční orchestr Závodního klubu ROH Kovohutě, ve vstupní hale vystoupila cimbálová muzika Slovácko z Mikulčic a v divadelním sále se o program starali Waldemar Matuška a Olga Blechová. V přednáškovém sále se promítaly grotesky.[1]

První premiérou roku se 14. ledna stala komedie Modré z nebe. Komedie francouzského autora Marca Camolettiho ukazuje, jaké škody může napáchat změna letových řádů. Pařížský dodavatel udržuje poměr se třemi letuškami. Ale stačí, aby se najednou změnilo počasí, a o vtipné situace je postaráno. V roli záletného Bernarda se představil Rudolf Leitner. Letušky si zahrály Jarmila Kolářová, Ludmila Šafářová a Hana Štrudlová. Inscenaci režíroval Jiří Nesvadba jako host.[2] 15. dubna proběhla premiéra dramatu Oldřicha Daňka Pohled do očí, na počest XVI. sjezdu KSČ a 60. výročí založení strany. Režisérem inscenace byl Emil Kadeřávek. Hostující výtvarníci Jiří Dvořák a Jiří Sládek se postarali o scénu a kostýmy. Scénickou hudbu složil Petr Růžička. V hlavních rolích se divákům představili Jarmila Kolářová, Alena Konopíková, Rudolf Leitner, Jaroslav Pešice ad.[3]

Po prázdninách se v divadle konala československá premiéra komedie Jak se loví tygři. Člen hereckého souboru Miroslav Krejča se tentokrát představil publiku v roli autora. Komedii o třech dějstvích s tematikou manželského soužití a nevěry režíroval Ladislav Rybišar jako host. Výpravu vytvořil Otakar Štembera jako host. V hlavních rolích vystoupili Jiří Žák, Libuše Jiskrová, Eva Vojtová, Jiří Hasil a Jaroslav Pešice. Kromě divadelní hry vytvořil Miroslav Krejča i několik rozhlasových a televizních scénářů.[4]

V roce 1981 uplynulo 200 let od úmrtí dramatika Gottholda Ephraima Lessinga. Příbramské divadlo připomnělo toto výročí premiérou tragédie Emilia Galotti. Režie se ujal Rudolf Rouček, výtvarníkem scény byl Vladimír Všetečka a kostýmy vytvořil Josef Jelínek jako host. V rolích Emilie a Odoarda Galotti vystoupili Alena Konopíková a Rudolf Leitner.[5]

V rámci zahájení Měsíce československo-sovětského přátelství proběhla v listopadu premiéra inscenace Fjodora Michajloviče Dostojevského Strýčkův sen. Premiérou divadlo zároveň připomnělo, že v roce 1981 uplynulo 160 let od narození a 100 let od úmrtí Dostojevského.[6] Ústřední postavu Marji Alexandrovny vytvořila Libuše Sobotová. Inscenaci režíroval Stanislav Vyskočil jako host. Autorkou scény a kostýmů byla Jarmila Křížková.[7]

Na počest 70. narozenin Emila Kavana nastudovalo divadlo drama anglického autora Johna Osborna Komik. Oslavenec Emil Kavan ztvárnil titulní postavu kabaretiéra Billyho Rice. 21. prosince v dopoledních hodinách proběhla předpremiéra pro seniory. Premiéra se konala 6. ledna 1982.[8]

V rámci 36. výročí osvobození Československa a 140. výročí narození Antonína Dvořáka se tradičně pořádal již XIII. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami. 10. května v odpoledních hodinách byl festival slavnostně zahájen před památníkem Antonína Dvořáka ve Vysoké. Zástupci Okresního kulturního střediska položili věnce ke skladatelově bustě. V kulturním programu vystoupila Posádková hudba Příbram.[9] Večer byl festival zahájen v divadelním sále. Jako první vystoupil Pražský komorní orchestr bez dirigenta. Dalšími hosty festivalu byly Filmový symfonický orchestr pod taktovkou Františka Belfína, Komorní orchestr Bohemia, Symfonický orchestr z Mariánských Lázní nebo komorní orchestr Festival Strings ze švýcarského Lucernu. Milovníci opery si mohli vychutnat vystoupení sólistů opery Národního divadla v Praze. Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích přijelo na festival s baletem vytvořeným na hudební předlohu Slovanských tanců. Za vyvrcholení festivalu se považovalo vystoupení Krajského divadla Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem, které na počest výročí skladatelova narození nastudovalo operu Rusalka.[10]

Ve dnech 11. – 13. září hostila Malá scéna Domu kultury již. X. ročník loutkářského festivalu. Závodní klub Uranových dolů se účastnil s hrou Zazděná slečna. Sokolovský soubor Březovské pimprle sehrál pohádku Kašpárek a krejčík Jehlička aneb Začarovaný zámek. Soubor Sluníčko z Mnichova Hradiště si pro děti připravil pohádku Skákavá princezna. Rakovnické loutkové divadlo Před branou přivezlo pohádku Kouzelná galoše a loutkářský soubor Závodního klubu Aero Vodochody se představil Pohádkou o princezně Zubejdě solimánské.[11]

Herecký soubor dostal v roce 1981 dvě nové posily. Novými členy se stali Zdeněk Dolanský a Arnošt Proschek.

[1] Nové Příbramsko, roč. 30, čís. 2, 18. leden 1981, s. 3.
[2] Nové Příbramsko, roč. 30, čís. 3, 23. leden 1981, s. 3.
[3] Nové Příbramsko, roč. 30, čís. 15, 17. duben 1981, s. 3.
[4] Nové Příbramsko, roč. 30, čís. 36, 25. září 1981, s. 3.
[5] Nové Příbramsko, roč. 30, čís. 39, 16. říjen 1981, s. 3.
[6] Nové Příbramsko, roč. 30, čís. 44, 13. listopad 1981, s. 1.
[7] Nové Příbramsko, roč. 30, čís. 45, 20. listopad 1981, s. 3.
[8] Nové Příbramsko, roč. 30, čís. 51-52, 31. prosinec 1981, s. 3.
[9] Příbramský zpravodaj, květen 1981, s. 6.
[10] Nové Příbramsko, roč. 30, čís. 15, 17. duben 1981, s. 3.
[11] Nové Příbramsko, roč. 30, čís. 32, 28. srpen 1981, s. 3.