Rok 1984 byl vyhlášen jako Rok české hudby a zároveň se nesl ve znamení oslav 25 let od otevření divadla.

Slavnostní zahájení Roku české hudby proběhlo 11. ledna v divadelní vstupní hale. Posádková hudba Příbram zahrála slavnostní fanfáru a ředitel Okresního kulturního střediska František Černý seznámil přítomné s programem akcí k Roku české hudby v příbramském okrese. Připomněl jména Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Antonína Slavíka. Následoval koncert, který zahájilo Dvořákovo kvarteto a Eduard Haken přednesl známé árie z oper Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a Viléma Blodka. Koncert zakončila Škroupova píseň z Fidlovačky Kde domov můj. Mezi jednotlivými hudebními čísly vystoupila herečka Marie Glázrová a přednesla básně Jana Nerudy, Karla Jaromíra Erbena a Petra Bezruče.[1]

První premiérou nového roku se stala 11. ledna Molierova komedie Škola pro ženy. Veselohru o výchově budoucí ideální manželky režíroval Rudolf Fleischer jako host. Do hlavních rolí obsadil Vlastimila Čaňka, Zuzanu Schulzovou, Rudolfa Leitnera, Jiřího Güttnera ad. Kostýmy a scénu vytvořili Jarmila Křížková a Vladimír Všetečka. Hudbu složil Pavel Eliáš.

Dne 9. února měl premiéru nový typ pořadu Krajského divadla Příbram s názvem Dnes večer kabaret. Neodehrával se v divadle, ale v kavárně Uran. Režisér Roman Meluzín sestavil pořad ze scének a písniček. Celkem 13 scének s názvy Jepice, Barová moucha, V rozhlasovém studiu apod. V kabaretu účinkovali Radka Boháčová, Milan Duchek, Milan Hein, Zdeněk Hess, Jindřich Hrdý, Rudolf Leitner, Hana Štrudlová a Ivana Šormová jako host. V tanečních číslech vystupovaly Soňa Soukupová, Markéta Marešová, Daniela Trnková a Milena Vavřičková. Hrál orchestr Experiment pod vedením Pavla Eliáše.[2]

O osm dní později se na jevišti odehrála premiéra hry australského herce a dramatika Raye Lawlera Léto sedmnácté panenky. Hra o třech dějstvích o lidech, kteří si uvědomují, jak čas letí a musí se s ním vyrovnat. V režii Jiřího Svobody se na jevišti objevili Hana Ornestová, Eva Vojtová, Libuše Jiskrová, Jiří Žák, Jaroslav Pešice, Eva Trunečková a Pavel Nový.

14. března proběhla premiéra veselohry Františka Ferdinanda Šamberka s písněmi Karla Hašlera Podskalák. Příběh z pražského Podskalí s jeho svéráznými obyvateli režíroval Emil Kadeřávek. Scénu a kostýmy vytvořili Jarmila Křížková s Vladimírem Všetečkou. Do rolí Václava a Boženky byli obsazeni Radka Boháčová a Milan Duchek.

Konec května přinesl československou premiéru představení S loďkou v lese, složené ze tří aktovek bulharského autora Nikolaje Chajtova. Představení tvořili příběhy Věštec z Brezé, S loďkou v lese a Psí romance. Režie se ujal Roman Meluzín, výpravu zajistila Jarmila Křížková a hudbu složil Pavel Eliáš.[3]

Po prázdninách proběhla premiéra hry Williama Shakespeara Sen noci svatojánské v pohostinské režii příbramského rodáka Evžena Sokolovského. V roli raráška Puka se představila Magda Weigertová. Premiéra se konala 19. září.[4]

V listopadu se na jevišti objevil komorní příběh amerického autora Paula Zindela s názvem Vliv gama paprsků na měsíčky zahradní. Hra pro pět hereček byla velmi kladně přijata. Chválen byl zejména výkon Evy Trunečkové v roli matky Beatrice. Představení režíroval Jiří Svoboda. Scénu a kostýmy vytvořili Oldřich Šimáček jako host a Jarmila Křížková. Premiéra proběhla 21. listopadu.[5]

V roce 1984 slavilo divadlo 25 let své existence a v rámci oslav připravilo pro diváky řadu akcí. Jednou z nich bylo Setkání za oponou. 2. března uspořádali členové BSP ve spolupráci s vedením divadla setkání s bývalými členy divadla, které se odehrávalo přímo na jevišti. Pozváni byli herci Vlasta Fáberová, Mnislav Hofmann a Emil Kavan, kteří vyprávěli o své cestě k divadlu o spolupráci s filmem a vzpomínali na účinkování v příbramském divadle. Emil Kavan zarecitoval několik básní. Pořadem provázel Milan Hein. Mladí členové hereckého souboru přednesli ukázky z literární a dramatické tvorby Mnislava Hofmanna. Hudební skupina Experiment pod vedením Pavla Eliáše hrála písně, ke kterým složil texty herec Jiří Žák. Ve vstupní hale divadla byla instalována výstavka fotografií a kostýmů hostujících herců. Na závěr setkání byla otevřena opona za zvuků reprodukovaného potlesku.[6]

V květnu se konal XVI. hudební festival Antonína Dvořáka. 10. května proběhlo slavnostní zahájení festivalu v areálu Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě. Po slavnostních projevech vystoupila Posádková hudba Příbram a soubor tanců Okresního kulturního střediska, který předvedl dva Dvořákovy tance. Návštěvníky neodradila ani zima, vítr a husté černé mraky na obloze.[7] Večer zahájil festival v divadelním sále koncert Severočeské státní filharmonie z Teplic se sólisty Národního divadla Marcelou Machotkovou a Václavem Zítkem. Dalšími účinkujícími XVI. ročníku byl Středočeský symfonický orchestr, Janáčkova filharmonie z Ostravy, Symfonický orchestr města Prahy FOK nebo Jihočeský státní orchestr. Jihočeské divadlo České Budějovice předvedlo příbramskému publiku operu Antonína Dvořáka Jakobín. Závěr festivalu patřil koncertu Talichova kvarteta, který konal v rámci mezinárodního festivalu Pražské jaro.[8]

V rámci sbližování pracovníků divadla s návštěvníky uspořádala BSP uměleckého souboru při příležitosti 25 let existence divadla první ročník pochodu Vojanovou stezkou. Kromě vzpomínky na velkého českého herce byl pochod určen zejména k setkávání umělců s návštěvníky mimo prostory divadla. První ročník proběhl 3. června a i počasí pochodu přálo.[9]

Divadelní prázdniny uzavřely brány divadla pro návštěvníky, ale práce neustala. V letních měsících byla na scéně Krajského divadla provedena montáž velkých koncertních varhan. Jejich stavbu provedli pracovníci národního podniku Varhany Krnov. Třímanuálový hrací stůl s pedály a množstvím registrů je natočený do hlediště divadla.[10] O instalaci varhan se zasloužili ředitel Okresního kulturního střediska František Černý a docent pražské Akademie múzických umění Milan šlechta. První varhanní koncert se konal 24. září před zcela zaplněným hledištěm. Na varhany hrál zmiňovaný docent Šlechta. Na programu byly převážně varhanní skladby od Bacha až po modernu 20. století zastoupenou např. skladbami Petra Fialy. Doplněním programu bylo vystoupení sólotrumpetisty orchestru České filharmonie Miroslava Kejmara.[11]

Po prázdninách zahájilo divadlo svou sezonu velkou akcí. Ve dnech 3. – 5. září se v Krajském divadle konala Přehlídka středočeských profesionálních divadel, která připomněla 40. výročí Slovenského národního povstání. Výběr her byl volen tak, aby zachytil významné historické okamžiky novodobých dějin.[12] Na organizaci přehlídky spolupracovaly Krajské divadlo Příbram, Středočeská krajská pobočka Svazu českých dramatických umělců, krajský výbor Odborového svazu umění, kultury a společenských organizací. 3. září proběhlo slavnostní zahájení přehlídky představením Krajského divadla Kolín, které si pro diváky připravilo hru Petra Kováčika Krčma pod zeleným stromem. Patronát nad představením převzal okresní výbor Svazu družstevních rolníků Příbram. Následující den byli zástupci divadla přijati představiteli MěstNV Příbram a v odpoledních hodinách proběhl seminář na téma problematika současného herectví. Na závěr semináře odehrálo Krajské divadlo Příbram představení Zurabája aneb Epitaf pro živého od autora Osvalda Zahradníka.[13] Zurabája měla svou premiéru již 4. května.[14] Patronem představení byla Základna rozvoje uranového průmyslu k. p. Příbram. 5. září v dopoledních hodinách sehrálo Středočeské loutkové divadlo z Kladna Slovenské pohádky od Boženy Němcové pod patronací odboru školství a kultury MěstNV Příbram. Odpoledne zakončilo přehlídku Divadlo Jaroslava Průchy Kladno – Mladá Boleslav hrou Ivana Bukovčana Než kohout zazpívá. Patronem představení byl rovněž odbor školství a kultury.[15]

V září uspořádal loutkářský kroužek závodního klubu Uranových dolů 13. ročník loutkářského festivalu na Malé scéně Domu kultury. Zúčastnilo se ho 6 loutkářských souborů a představení navštívilo 600 dětí.[16]

[1] Nové Příbramsko, roč. 33, čís. 3, 20. leden 1984, s. 1, 3.
[2] Nové Příbramsko, roč. 33, čís. 8, 24. únor 1984, s. 3.
[3] Nové Příbramsko, roč. 33, čís. 22, 25. květen 1984, s. 3.
[4] Nové Příbramsko, roč. 33, čís. 38, 21. září 1984, s. 3.
[5] Nové Příbramsko, roč. 33, čís. 48, 30. listopad 1984, s. 3.
[6] Nové Příbramsko, roč. 33, čís. 11, 16. březen 1984, s. 3.
[7] Nové Příbramsko, roč. 33, čís. 21, 18. květen 1984, s. 3.;

Příbramský zpravodaj, květen 1984, s. 5.
[8] Nové Příbramsko, roč. 33, čís. 17, 20. duben 1984, s. 3.
[9] Nové Příbramsko, roč. 33, čís. 24, 8. červen 1984, s. 3.
[10] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika hornického města Příbram 1984, s. 214.
[11] Nové Příbramsko, roč. 33, čís. 40, 5. říjen 1984, s. 3.
[12] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika hornického města Příbram 1984, s. 134.
[13] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika hornického města Příbram 1984, s. 114.
[14] Nové Příbramsko, roč. 33, čís. 19, 4. květen 1984, s. 3.
[15] Nové Příbramsko, roč. 33, čís. 35, 31. srpen 1984, s. 3.
[16] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika hornického města Příbram 1984, s. 135.