V roce 1986 věnovalo divadlo více prostoru dětem. Zvýšená pozornost byla věnována divadelním hrám pro děti a mládež v rámci vzdělávacího systému Mládež a kultura.[1] Pro děti bylo nastudováno několik pohádek. Na začátku roku měla premiéru pohádka Vodník Mařenka v režii Rudolfa Roučka. Pro roli vodníka Mařenky byl vybrán Petr Franěk. Premiéra se konala 9. ledna.[2]

23. dubna proběhla premiéra pohádky Jana Drdy Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert. Pohádku režíroval Zdeněk Staňkovský, scénu a kostýmy navrhli Jarmila Křížková a Vladimír Všetečka. Do hlavních rolí Trepifajksla a Mariány Plajznerové byli obsazeni Vítězslav Jirsák a Alena Konopíková.[3]

Po prázdninách se v divadle znovu objevil kouzelný svět pohádek. 22. října měla premiéru pohádka Darii Kořené Chytrá princezna. Šlo o malý dětský muzikál s hudbou Pavla Eliáše a texty Jiřího Žáka. Inscenaci režíroval Rudolf Rouček. Do hlavních rolí byli obsazeni Karolina Frydecká, František Albrecht, Jiří Hasil, Jarmila Kolářová a David Suchařípa.[4]

Na počest XVII. sjezdu komunistické strany a 65. výročí jejího vzniku nastudoval soubor příbramského divadla hru současného slovenského dramatika Jána Soloviče s názvem Meridián. Šlo o první část trilogie zabývající se morálkou a generačními problémy v rodině strojvedoucího Benedika. Režie se pohostinsky ujal Stanislav Vyskočil. Do hlavních rolí obsadil Vlastimila Čaňka, Evu Vojtovou, Rudolfa Leitnera ad. Premiéra se konala 19. února.[5]

5. března se odehrála premiéra komedie Georga Bernarda Shawa Domy pana Sartoria. Režie se ujal Václav Tomšovský jako host. Do hlavních rolí byli obsazeni Pavel Nový, Ota Filip, Jiří Hasil, Alena Konopíková ad.[6]

Po prázdninách se divadlo chystalo na další premiéru. 24. září se na jevišti objevila hra současného ázerbajdžánského spisovatele R. Ibragimbekova Dotek. Komorní příběh, který se odehrává předposlední rok války v Bělorusku. V polorozbořeném kostelíku se setkávají dva mladí lidé. Andrej, voják zachraňující obrazy před fašisty, a dívka Adalat.[7] V říjnu se odehrála premiéra Krejcarové opery Bertolta Brechta s hudbou Kurta Weilla. Ve třicátých letech ji u nás inscenoval E. F. Burian pod názvem Žebrácká opera. V režii Romana Meluzína se na jevišti objevili Pavel Nový, Rudolf Leitner, Eva Trunečková, Jaroslav Pešice ad. Premiéra se konala 8. října.[8]

Součástí oslav 65. výročí vzniku KSČ se stala Přehlídka středočeských profesionálních divadel, která v Krajském divadle Příbram probíhala ve dnech 28. – 30. dubna. Přehlídka byla slavnostně zahájena představením příbramského divadla, hrou Meridián. Druhý den dopoledne se divákům představilo Divadlo Jaroslava Průchy z Kladna a Mladé Boleslavi hrou Alexeje Arbuzova Romance na břehu řeky. Večer téhož dne uvedlo Krajské divadlo Kolín hru Oldřicha Daňka Válka vypukla po přestávce. 30. dubna dopoledne se divákům představilo loutkové divadlo z Kladna a uvedlo hru Evy Hanzlíkové Bakalářská historie. Odpoledne proběhlo hodnocení divadelních souborů. Přehlídka byla slavnostně zakončena večerním koncertem Středočeského symfonického orchestru z Poděbrad.[9]

V květnu se konal XVIII. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Při tradičním zahájení na Vysoké vystoupilo Kociánovo kvarteto. Večer téhož dne se v divadelním sále uskutečnilo představení Pražského komorního baletu P. Šmoka. V následujících dnech se posluchačům představili sólisté opery Národního divadla v Praze a Sukův komorní orchestr. 13. května se mohli příznivci opery potěšit představením Lazebník sevillský v nastudování Pražské komorní opery. Součástí programu festivalu byly dva varhanní koncerty. Mimořádnou akcí byl koncert smyčcového kvarteta s harfovým souborem, kde současně hrálo sedm harf. Koncert se uskutečnil zásluhou profesorky AMU L. Váchalové, která měla k Příbrami vřelý vztah. Závěr festivalu patřil Pražskému komornímu orchestru. Vystoupil také francouzský klavírista J. Gardon, který byl též hostem Pražského jara. Publiku se představil klavírním koncertem B-dur Wolfganga Amadea Mozarta.[10]

Počátkem června se v divadle konala přehlídka výsledků práce hudebních pedagogů a pohybového studia při Okresním kulturním středisku. Jeviště zcela patřilo dětem. Na úvod programu se rozezněly varhany.

Ve dnech 6. a 7. června se v prostorách divadla a kina konal XII. ročník Písně přátelství. Soutěž byla určena pro soubory dětí a mládeže ČSR, rozdělených do 4 kategorií. Přihlásilo se 29 soutěžících, jen příbramský okres neměl žádného zástupce. Pro účastníky soutěže byl připraven bohatý program. Tradiční zájezd k památníku na Slivici a koncert pro varhany a klavír. Soutěž byla po oba dva dny volně přístupná veřejnosti.[11]

V době prázdnin se ředitel příbramského divadla Vlastimil Čaněk věnoval ochotnickému souboru ZV ROH Kovohutí Příbram, se kterým nastudoval Jiráskovu Lucernu. Představení se uvádělo na počest 200 let příbramských Kovohutí, 100 let divadelních ochotníků v kraji a 40 let divadla na Skalce. Premiéra hry se konala 28. června a o prázdninách proběhlo několik repríz.[12]

V září patřila Malá scéna divadla dětem. Závodní klub ROH k. p. Uranové doly společně s loutkářským souborem ZK ROH pořádal ve dnech 12. – 14. září XV. ročník loutkářského festivalu. Loutkářský soubor Střípek z Prahy přivezl na festival představení pro mateřské školy Maňáskové kašpařinky. Soubor ZK ROH k. p. UD Příbram si připravil hru Pivoda, vodník pod Vyšehradskou skálou. Soubor při Domu kultury AZNP Mladá Boleslav připravil pro děti hru Skákavá princezna a soubor KSS Liteň Míčka Flíčka. Poslední den festivalu se malým divákům představil soubor SKP Hořovice s hrou Branka zavřená na klíček a soubor Loupák z Kraslic s představením Brýle pana básníka.[13]

Foyer divadla hostil v březnu výstavu amatérských fotografií s názvem AMFO 1986. Výstava představila návštěvníkům výběr prací členů dvou fotoklubů Příbramska – URANU z Příbrami druhého fotoklubu ze Sedlčan. Vystavené fotografie soutěžily o postup do krajského kola. Dostat se tam mohlo jen třicet nejzdařilejších.[14] Od 27. července do 16. srpna měli návštěvníci výstavní síně Okresního kulturního střediska v Pražské ulici možnost nahlédnout do scénografické dílny. Konala se tu výstava tří výtvarníků. Jarmila Křížková a Vladimír Všetečka (oba zaměstnanci příbramského divadla) a Karel Marx zapůjčili pro výstavu trojrozměrné exponáty, kresby, návrhy a fotografie.[15]

[1] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Obecní kronika hornického města Příbram 1986, s. 95.
[2] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program ke hře Vodník Mařenka.
[3] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program ke hře Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert.
[4] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program ke hře Chytrá princezna.
[5] Nové Příbramsko, roč. 35, čís. 6, 14. únor 1986, s. 3.; SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Obecní kronika hornického města Příbram 1986, s. 128.
[6] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program ke hře Domy pana Sartoria.
[7] Nové Příbramsko, roč. 35, čís. 35, 12. září 1986, s. 3.
[8] Nové Příbramsko, roč. 35, čís. 39, 3. říjen 1986, s. 3.
[9] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Obecní kronika hornického města Příbram 1986, s. 129.
[10] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Obecní kronika hornického města Příbram 1986, s. 114.
[11] Nové Příbramsko, roč. 35, čís. 22, 6. červen 1986, s. 3.
[12] Nové Příbramsko, roč. 35, čís. 25-26, 27. červen 1986, s. 5.
[13] Nové Příbramsko, roč. 35, čís. 35, 12. září 1986, s. 3.
[14] Nové Příbramsko, roč. 35, čís. 11, 21. březen 1986, s. 3.
[15] Nové Příbramsko, roč. 35, čís. 30, 25. červenec 1986, s. 3.