V lednu si divadlo připravilo pro diváky komedii Františka Langra Obrácení Ferdyše Pištory. Režisér Emil Kadeřávek obsadil do hlavní role Ferdyše Pištory Pavla Nového. Scénu a kostýmy vytvořili Vladimír Všetečka a Jarmila Křížková. Představení doplnila hudba Petra Růžičky s texty Jiřího Žáka. V předsálí divadla si mohli návštěvníci prohlédnout výstavku satirických kresbiček, jejichž autorem byl člen hereckého souboru Michal Gulyáš. Premiéra komedie se konala 20. ledna a zúčastnila se jí i manželka zesnulého autora.[1]

Téměř o měsíc později byla v rámci vzdělávacího cyklu Mládež a kultura uvedena premiéra hry Jiřího Bednáře a Petra Štorkána Střílej oběma rukama.[2] Hru pojednávající o kolektivizaci vesnice režíroval Zdeněk Staňkovský. Do hlavních rolí sedláka Kotála a jeho sestry Marie obsadil Jiřího Žáka a Markétu Světlíkovou. Premiéra se odehrála 24. února.[3]

V březnu zažilo příbramské divadlo opět jednu československou premiéru. V režii Rudolfa Roučka a výpravě Jarmily Křížkové se na jevišti objevila pohádková hra Gustava Skály Ďáblovo zrcadlo. Předpremiéra proběhla 8. března a o den později se konala premiéra.[4]

Ke konci 19. století vytvořili pánové von Schönthan komedii s názvem Únos Sabinek. Brzy se zařadila do repertoáru mnoha divadelních společností. Pro potřeby moderní společnosti ji upravil polský dramatik Julian Tuwim. V roce 1988 se této látky chopili herci příbramského divadla a 20. dubna proběhla premiéra. Vaudeville plný tanečních čísel a veselých písní režíroval Martin Těšitel. Scénu navrhl Ivo Žídek ml. jako host a kostýmy Irena Greifová jako host. Taneční choreografii nastudoval Jozef Fuksa jako host. Do hlavní role profesora klasické filologie Pavla Karpíška byl obsazen Jiří Hasil.[5]

Po prázdninách zažilo divadlo druhou československou premiéru. Za účasti autora Neklana Hejdy se 14. září konala premiéra detektivní komedie Flám. Inscenaci režíroval Rudolf Rouček a výpravu vytvořila Jarmila Křížková. Na jevišti se divákům představili Jiří Žák, Jarmila Kolářová, Pavel Nový, Hana Štrudlová, Antonín Stockinger, Jiří Kováč a Radim Jezdinský. Ve foyeru divadla byla pro návštěvníky připravena výstava fotografií a obrazů.[6]

Před koncem roku stihlo divadlo uvést ještě dvě premiéry. 5. října se na jevišti objevila hořká komedie Alexandra Nikolajeviče Ostrovského Výnosné místo. Hru režíroval Jan Novák jako host. Scénu a kostýmy vytvořili hostující výtvarníci Albert Pražák a Josef Jelínek. Inscenaci doplňovala hudba Zdeňka Pololáníka s texty Jana Vedrala. Do hlavních rolí byli obsazeni Rudolf Leitner, Zdeněk Hess, Magda Weigertová ad.[7]

23. listopadu se konala premiéra pohádky Jana Drdy Hrátky s čertem. Pohádku režíroval Emil Kadeřávek. Scénu a kostýmy vytvořili Vladimír Všetečka a Jarmila Křížková. Hudbu složil Petr Růžička a choreografii nastudoval Josef Kotěšovský jako host. V hlavní roli vysloužilého vojáka Martina Kabáta vystoupil Jaroslav Pešice.[8]

V květnu se v sále příbramského divadla konaly koncerty jubilejního XX. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. 10. května proběhlo slavnostní zahájení v odpoledních hodinách v areálu Památníku Antonína Dvořáka na Vysoké. Večer se v divadelním sále konal první koncert festivalu. Středočeský symfonický orchestr Poděbrady a Vysokoškolský umělecký sbor VŠCHT Pardubice provedly Dvořákovo oratorium Stabat mater.[9] V dalších dnech se posluchačům představilo Janáčkovo kvarteto, Západočeský symfonický orchestr z Mariánských lázní, Symfonický orchestr pražské konservatoře. S neobvyklým repertoárem vystoupilo kontrabasové kvarteto pod vedením Karla Pošty, který jednotlivé části programu doplňoval průvodním slovem. Milovníci opery si přišli na své u vystoupení sólistů Janáčkova divadla v Brně a Národního divadla v Praze. Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích předvedlo Dvořákovu operu Čert a Káča. Závěrečný koncert festivalu se konal na zámku v Zalužanech, který Okresní kulturní středisko spravovalo. Vystoupila houslová virtuoska Nora Grumlíková. Součástí festivalu byla výstava kreseb s hudební tematikou Marie Luisy Hlobilové, kterou si návštěvníci mohli prohlédnout ve foyeru příbramského divadla.[10]

Ve dnech 27. a 28. května se v divadelním sále a v kině Mír odehrálo ústřední kolo 16. ročníku Písní přátelství. Ústředního kola se zúčastnilo 31 dětských pěveckých sborů z celé republiky. Příbram reprezentoval Příbramský dětský sbor ZK ROH UD Příbram pod vedením Vladimíra Vepřeka. Každý soubor vystoupil s pěti písněmi. Soutěž probíhala ve čtyřech kategoriích, podle předvedených pásem a udělovaly se ceny ve zlatém, stříbrném a bronzovém pásmu. Celkově se 16. ročníku Písní přátelství zúčastnilo 736 sborů.[11]

V říjnu se mohli příznivci klasické hudby těšit na zahájení nové sezony koncertního cyklu. V divadelním sále proběhlo šest koncertů a předplatné stálo 100 Kčs. Sezóna byla zahájena 6. října koncertem Příbramského komorního orchestru OKS. Na programu byly převážně skladby autorů 18. století a Antonína Dvořáka. Dále pokračoval i pravidelný nedělní cyklus varhanních matiné.[12] Kromě profesionálních interpretů vystupovali na matiné i regionální umělci. Ukázkou byl koncert prof. Jiřího Richtra.[13]

[1] Nové Příbramsko, roč. 37, čís. 7, 19. únor 1988, s. 3.
[2] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Příbramská obecní kronika 1988, s. 89.
[3] Nové Příbramsko, roč. 37, čís. 11, 18. březen 1988, s. 3.
[4] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Program k inscenaci Ďáblovo zrcadlo.
[5] Nové Příbramsko, roč. 37, čís. 19, 6. květen 1988, s. 3.
[6] Nové Příbramsko, roč. 37, čís. 38, 30. září 1988, s. 3.
[7] Nové Příbramsko, roč. 37, čís. 41, 21. říjen 1988, s. 3.
[8] Nové Příbramsko, roč. 37, čís. 49, 9. prosinec 1988, s. 3.
[9] Příbramský zpravodaj, Duben 1988, s. 6.
[10] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Příbramská obecní kronika 1988, s. 72-73.
[11] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Příbramská obecní kronika 1988, s. 74.
[12] Nové Příbramsko, roč. 37, čís. 38, 30. září 1988, s. 3.
[13] Nové Příbramsko, roč. 37, čís. 45, 18. listopad 1988, s. 3.