V roce 1993 došlo opět ke změně názvu. Malá divadelní společnost města Příbramě se změnila na Divadlo Příbram. Opět se hrálo na Velké a Malé scéně. Pokračovalo jednání o osudu divadla. I po zasedání městského zastupitelstva zůstal soubor divadla součástí Příbramského společenského centra. Bylo navrženo několik variant jeho další existence, např. že by se scéna hereckému souboru pronajímala na určité období. Ani jedna z variant nebyla schválena. Návštěvnost divadla byla vyhodnocena jako 2% populace, čímž se řadí k lepším v republice. Byl dán návrh na rekonstrukci Velké scény, který by vyžadoval asi 5 milionů Kč. Peníze by se použily na obnovu provaziště, tahů, roštů aj. V průběhu rekonstrukce by se hrálo na Malé scéně.[1] Převážná část představení se konala v prostorách Malé scény. Vzhledem k malé návštěvnosti by na Velké scéně byly zaplněny pouze první řady. Pro každé představení bylo třeba najít sponzora, aby se zaplatilo. Divadlo se orientovalo hlavně na představení pro školy, která byla oblíbená.[2] Tvorbě pro děti se věnovali i členové hereckého souboru. Dne 24. května měla premiéru pohádka Jiřího Hasila Jak Kašpárek s Honzou osvobodili princeznu, kterou i sám režíroval. Výpravu pohádky vytvořil Vladimír Všetečka. Na jevišti se objevili Rudolf Leitner, Markéta Škodová (j. h.), Jiří Hasil, Jiří Žák, František Kuba a Lucie Svobodová.[3]

Březen přinesl na příbramské jeviště premiéru hry bratří Mrštíků Maryša. Scénu vytvořil Karel Glogr (j. h.) a kostýmy Tomáš Kypta (j. h.). Do hlavních rolí Maryši a Vávry obsadil režisér Roman Meluzín (j. h.) Olgu Želenskou a Pavla Trávníčka (j. h.). Premiéra proběhla 11. března.[4]

V dubnu se na jevišti objevila hra o dvou dílech autora Jeana Anouilh Skřivánek. Příběh Johanky z Arku režírovala Marie Lorencová (j. h.), scénu vytvořil Vladimír Všetečka a kostýmy Marie Wenigová (j. h.). V hlavní roli Jany vystupovala Olga Želenská. V dalších rolích se publiku představili Jiří Žák, Rudolf Leitner, Jiří Hasil, Michal Gulyáš ad. Premiéra Skřivánka se konala 29. dubna na Malé scéně divadla.[5]

Před prázdninami se diváci bavili na premiéře detektivní komedie Bastardi (Vražedné dědictví) od autora Roberta Thomase. Vedle příbramských herců Jiřího žáka, Rudolfa Leitnera, Aleny Konopíkové ad., se v hlavních rolích představili herci pražských divadel Otakar Brousek ml., Otto Lackovič a Pavel Trávníček, který se ujal i režie. Výpravu inscenace vytvořil Vladimír Všetečka. Premiéra se konala 29. června. Podle ohlasů v tisku sedla komediální poloha Pavlovi Trávníčkovi mnohem lépe než jiné role.[6]

V říjnu se konala premiéra Plautovy antické komedie o dvou dílech Tlučhuba (Miles gloriosus) v úpravě a režii Ivana Zmatlíka (j. h.). Výpravu inscenace vytvořil Milan Čech (j. h.) a kostýmy Jana Čechová (j. h.). Na představení spoluúčinkoval orchestr Experiment. Divákům se představili Kamil Koula (j. h.), Ota Filip, Rudolf Leitner, Jaroslav Pešice, Jiří Hasil ad. Předpremiéra proběhla 6. října a druhý den se konala premiéra v prostorách Malé scény.[7]

Na 30. listopad připadlo datum české premiéry hry Michala Gulyáše Mlčení Ryby, která přinášela nový pohled na život skladatele a kantora Jakuba Jana Ryby. Děj se odehrával v pracovně současného spisovatele. Mezitím byl divák zaváděn do období let 1765-1815 a do prostředí Rožmitálu pod Třemšínem, Přeštic, Nepomuku a dalších míst spojených s osobou Jakuba Jana Ryby. Režie se chopil sám autor. Kostýmy vytvořila studentka DAMU, obor scénografie, Romana Redlová (j. h.). Snažila se ctít 18. století, ale během zkoušení se kostýmy přizpůsobovali hercům i scéně.[8] Scéna byla dílem Vladimíra Všetečky. Ústředním výtvarným motivem byla drapérie o rozměrech 15 x 15 metrů vyvázaná do tahů. Velkou roli hrálo světlo. Reflektory byly umístěny níž, než je obvyklé, asi jako u baletu. Dosáhlo se tak nepřirozeného nereálného světla. Používalo se pouze bílé světlo. Jakub Jan Ryba se během svého života setkal s různými typy varhan. Jejich obraz byl promítán na plachtu a přiměřeně zvětšen.[9] Do role spisovatele byl obsazen Rudolf Leitner, Jakuba Jana Rybu hrál Rudolf Kamínek.[10]

V květnu byl zahájen XXV. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Slavnostní zahájení proběhlo 10. května u pomníku Antonína Dvořáka na Dvořákově nábřeží v Příbrami. Téhož dne večer byl festival zahájen v divadelním sále koncertem Symfonického orchestru Mariánské Lázně. V dalších dnech byla pro posluchače připravena vystoupení Pražského studentského orchestru a opera Lazebník sevillský v provedení Jihočeského divadla České Budějovice. Festival zakončilo 13. května vystoupení Komorního baletu Pavla Šmoka.[11]

Do Příbrami přijížděli hostovat soubory z Prahy i z okolí. Dne 2. června se příbramskému publiku po delší době znovu představili herci Studia Y, kteří přivezli představení Horké to někdo rád.[12]

Divadlo muselo řešit i problémy, které by se mohly zdát úsměvné, ale jistě ztrpčovaly život jeho zaměstnancům. Jakýsi šprýmař se bavil tím, že na plakátech upravoval data konání představení. V tisku se proto objevilo upozornění divadla, že termín představení zůstává nezměněn.[13]

Pro milovníky hudby připravilo Příbramské společenské centrum další cyklus koncertů. Koncerty se konaly v divadelním sále vždy od 19.30. Zájemci mohli využít předplatné v ceně 130 Kč, nebo si jednotlivé vstupenky zakoupit na pokladně divadla vždy v úterý, od 17 do 20 hodin, a ve čtvrtek od 10 do 12 a od 17 do 20 hodin. Program nabízel vystoupení souboru Musica Bohemica, Violoncelli da Camera, Komorní smíšený sbor pod vedením PhDr. Vladimíra Vepřeka nebo Collegium Flauto Dolce.[14]

Členové hereckého souboru navázali spolupráci se Základní uměleckou školou v Dobříši, která otevřela literárně dramatický obor pro děti a mládež od 9 let. Vyučování vedli herci příbramského divadla.[15]

[1] SOkA Příbram, fond MÚ Příbram, Kronika 1993, s. 5-6.
[2] Příbramsko, roč. 1, čís. 32, 19. říjen 1993, s. 11.
[3] http://vis.idu.cz/ProductionDetail.aspx?id=4579&mode=0.
[4] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Pozvánka k inscenaci Maryša.
[5] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Program k inscenaci Skřivánek.
[6] Příbramský zpravodaj, roč. 1, čís. 4, září 1993, s. 9.
[7] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Program k inscenaci Tlučhuba.
[8] Příbramsko, roč. 1, čís. 45, 4. listopad 1993, s. 11.
[9] Příbramsko, roč. 1, čís. 38, 26. říjen 1993, s. 11.
[10] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Program k inscenaci Mlčení ryby.
[11] Příbramský zpravodaj, roč. 1, čís. 2, květen 1993, s. 6.
[12] SOkA Příbram, fond MÚ Příbram, Kronika 1993, s. 38.
[13] Příbramsko, roč. 1, čís. 3, 15. září 1993, s. 9.
[14] Příbramsko, roč. 1, čís. 16, 30. září 1993, s. 9.
[15] Příbramsko, roč. 1, čís. 28, 14. říjen 1993, s. 11.