Dnem 1. února zřídilo městské zastupitelstvo příspěvkovou organizaci s názvem Divadlo Příbram. Záměr byl schválen 17. ledna.[1] Město Příbram získalo do svého vlastnictví celý kulturní dům a hned začaly úvahy o opravách. V roce 1996 se počítalo s opravou střechy za zhruba 6 milionů Kč. O rok později by mělo dojít k připojení objektu na centrální zdroj tepla a v roce 1998 přijde na řadu generální oprava elektrických rozvodů, která by si vyžádala uzavření celého kulturního domu zhruba na půl roku. Městská rada zrušila příspěvkovou organizaci Příbramské společenské centrum a vypracovala návrh na hospodaření a správu objektu. Příspěvková organizace Divadlo Příbram se měla starat o objekt A (budova s divadlem a kinem). Objekty B a C (restaurace, kavárna a hotel) přešly do správy odboru investic městského úřadu. Jen kino zůstalo i nadále v pronájmu s dotací 200 000 Kč. Dotace ve výši 8,5 milionů Kč měla být poskytnuta i divadlu.

Z konkurzu na ředitele divadla vyšel vítězně Jiří Slanec. Městská rada uzavřela s divadlem nájemní smlouvu, na jejímž základě bude divadlo spravovat i malou scénu, přednáškový sál, technický kabinet, baletní sál, výtvarný kroužek a estrádní sál s příslušenstvím. Ředitel divadla dostal za úkol zpracovat ekonomickou kalkulaci a organizační řád. Obojí měl předložit na březnovém zasedání rady města.[2] V září uvolnila rada města 400 000 Kč pro divadlo a požádala o další pomoc k okresnímu úřadu. Tato žádost vedla ke svolání mimořádného okresního shromáždění. Zasedání se účastnil jako host ředitel divadla Jiří Slanec. Provedl rozbor s výsledkem, že divadlu chybí 1 až 1,5 milionu Kč. Jeho argumenty podpořil i starosta města Příbram. Přednosta okresního úřadu připustil, že divadlo má celookresní význam, ale je třeba brát ohled i na další stavby, které mají tentýž význam. Shromáždění nakonec přijalo myšlenku zahrnout do rozpočtu na příští rok položku, která by pomohla divadlu. Pro rok 1996 to již nešlo.[3]

Starosta města Příbram Josef Vacek se k situaci divadla vyjádřil následovně: „Cítíme závazek k tomu, že se našim předchůdcům podařilo ve městě založit divadlo se stálým souborem a myslíme si, že je naší povinností toto divadlo udržet.“[4]

„Tento způsob léta se mi zdá poněkud nešťastným.“ Legendární věta plavčího mistra Antonína Důry zazněla z příbramského jeviště poprvé 13. března. Dramatizace románu Vladislava Vančury Rozmarné léto vznikla v polovině 70. let pro Divadlo na Vinohradech v režii Františka Štěpánka. Režie příbramské inscenace se ujala hostující Hana Ižófová. Do role Antonína Důry byl obsazen Jaroslav Pešice. Role kanovníka Rocha svěřila režisérka Rudolfu Leitnerovi. Divákům se představili také pražští herci. Roli záletné manželky Kateřiny hrála Miriam Kantorková, majora Huga Emil Žák a kouzelníka Arnoštka Rudolf Kubík. Scénu a kostýmy vytvořil Vladimír Všetečka.[5]

Dne 13. června měla premiéru hudební komedie Jiřího Brdečky Limonádový Joe v úpravě Miroslava Hanuše, který hru pohostinsky režíroval. Výpravu navrhl David Marek jako host a kostýmy Lenka Rašková jako host. Na představení spoluúčinkoval orchestr Experiment pod vedením dr. Miroslava Přibyla. Do hlavní role Limonádového Joeho byl obsazen hostující Zbyněk Fric. Roli padoucha Horáce ztvárnil Miroslav Hanuš. V dalších rolích se publiku představili Jiří Hasil jako Ezra Goodman, Milena Kleinerová jako Tornádo Lou, či František Kuba jako surovec Grimpo. Podle ohlasů byla komedie publikem přijata velmi kladně.[6]

Po prázdninách se diváci mohli zasmát u komedie Alejandra Casony Sebevraždy na jaře zakázány, která se odehrávala v sanatoriu doktora Ariela. Kostýmy vytvořila Marie Wenigová a scénu Miloň Kališ. V režii Víta Vencla se divákům na jevišti představili Pavla Adamová, Renata Hlaváčková, Milena Kleinerová nebo Radek Zima. Premiéra se konala 9. října.[7]

Příbramský soubor zajížděl se svými představeními i do Prahy. V prosinci vystupovali příbramští herci v Divadle na Zábradlí s tragickou fraškou A. L. Kopita Tatínku, ubohý tatínku, maminka tě pověsila v šatníku a mně je tak smutno…[8] Premiéra této „pseudoklasické tragické frašky, tradičně francouzsky zvrhlé“ se konala 15. listopadu na malé scéně příbramského divadla. Výpravu pro inscenaci vytvořil hostující Jiří Schmiedt, který hru i režíroval. Do rolí pana a paní Rosepettleových byli obsazeni Filip Sychra a hostující Radka Fidlerová.[9]

O jedenáct dní později, 26. listopadu měla na velké scéně premiéru pohádka Františka Hrubína Kráska a Netvor. Scénu a kostýmy pro tuto inscenaci vytvořil Adam Pitra jako host. Režie se ujal Miroslav Hlaučo. Do hlavních rolí Krásky a Netvora obsadil Andreu Schönovou a Miloslava Machoně. Roli Krásčina otce kupce si zahrál Rudolf Leitner. Představení pohádky Kráska a Netvor se stalo slavnostním zahájením cyklu představení v rámci oslav 780. výročí založení města Příbram.[10]

Třetího února se na příbramském jevišti proháněl Kocour v botách. Se stejnojmenným muzikálem tu hostovalo pražské divadlo Na Starém Městě. Výpravu vytvořil Adolf Born, hudbu zkomponoval Jan Neckář a texty písní napsal Eduard Krečmar. V Hlavní roli se divákům představil Václav Neckář. Dále se publikum mohlo těšit např. na Ivanu Andrlovou. Pohádkový muzikál byl uveden v 15 hodin.[11]

V květnu přivítalo příbramské divadlo světového jazzmana Laca Decziho a jeho doprovodnou skupinu Celula New York. Jediný koncert v České republice se konal právě v Příbrami. Koncert navštívil i ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička.[12]

Dne 12. května byl slavnostně zahájen XXVIII. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v zámečku na Vysoké. Zazněly slavnostní fanfáry Souboru svatohorských trubačů, řízeného Josefem Mestlem. Úvodní slovo pronesl člen Společnosti Antonína Dvořáka a Společnosti Jakuba Jana Ryby PhDr. Jiří Berkovec. Ještě před zahájením proběhla vernisáž výstavy loutek, ilustrací a kreseb Vítězslavy Klimtové. Figurky byly umístěny i ve sklepě, kde mohli návštěvníci vidět studnu s vodníkem a čarodějnici. Večer byl festival zahájen v divadelním sále koncertem Symfonického orchestru Bohemia se sólistou – klarinetistou Petrem Sinkulem.[13]

V říjnu byl zahájen koncertní cyklus pro sezonu 1996/1997 Večerem písňové tvorby. Pro hudbymilovné návštěvníky připravovalo divadlo koncertní cyklus ve spolupráci s nadací Českého hudebního fondu.[14]

Dne 18. prosince se v příbramském kině Mír konala předpremiéra českého filmu Bumerang v produkci České televize. Příběh o vězních komunistických lágrů z padesátých let se natáčel v táboře Vojna nedaleko od Příbrami. Námět a scénář napsal Jiří Stránský, režíroval Hynek Bočan. Předpremiéry se kromě zástupců města a médií zúčastnil i autor námětu Jiří Stránský, režisér Hynek Bočan a představitel hlavní role Jiří Schmitzer. Po skončení filmu se na malé scéně divadla konala beseda s tvůrci filmu.[15]

[1] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika 1996, nestránkováno.
[2] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika 1996, nestránkováno.
[3] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika 1996, nestránkováno.
[4] Příbramský deník, roč. 4, čís. 20, 24. leden 1996, s. 9.
[5] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Divadelní program k inscenaci Rozmarné léto.
[6] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika 1996, nestránkováno. Též: SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Divadelní program k inscenaci Limonádový Joe.
[7] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Divadelní program k inscenaci Sebevraždy na jaře zakázány.
[8] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika 1996, nestránkováno.
[9] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Divadelní program k inscenaci Tatínku, ubohý tatínku, maminka tě pověsila v šatníku a mně je tak smutno…
[10] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, Divadelní program k inscenaci Kráska a Netvor.
[11] Příbramský deník, roč. 4, čís. 22, 26. leden 1996, s. 13.
[12] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika 1996, nestránkováno.
[13] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika 1996, nestránkováno.
[14] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika 1996, nestránkováno.
[15] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika 1996, nestránkováno.