V roce 2003 bylo příbramské divadlo vybráno do přehlídky profesionálních souborů České divadlo 2002/2003. V pražském Švandově divadle odehrálo historickou hru Jeana Cocteaua Dvojhlavý orel o vztahu mezi Alžbětou Rakouskou a básníkem anarchistou. Role ztvárnili Jarmila Vlčková a Vladimír Senič.[1]

Příbramská radnice přišla s návrhem, aby se do programu divadla vrátila sobotní večerní představení. Chtěla tak vyjít vstříc divákům z okolních obcí, kteří se během týdne do divadla nemohli dostat. Město Příbram by zajistilo svozové autobusy a starostové obcí by si vzali za úkol naplnit je diváky.[2]

Komise Středočeského krajského úřadu rozhodovala o finanční podpoře kulturních projektů a peníze přiřkla i příbramskému regionu. Divadlo Příbram mělo získat jeden milion korun na své inscenace, 25 tisíc korun bylo určeno na abonentní cyklus koncertů vážné hudby ad. O návrhu rozdělení finančních prostředků musela rozhodnout ještě rada a zastupitelstvo kraje.[3] V září se v tisku objevila zpráva, že město navýšilo příbramskému divadlu rozpočet o jeden milion korun. Včetně státní dotace dostalo divadlo na svou činnost celkem 13 milionů korun.[4]

V lednu se na příbramské jeviště vrátila ruská klasika. Dne 23. ledna proběhla premiéra hry Antona Pavloviče Čechova Tři sestry. Hra se odehrávala na ruském venkově a zobrazovala monotónní a frustrující život. Inscenaci režíroval Jaromír Janeček jako host. Scénu a kostýmy vytvořila hostující výtvarnice Kristýna Novotná. Sestry Olgu, Mášu a Irinu Prozorovovy ztvárnily herečky Jarmila Vlčková, Hana Tunová a Hana Jurčíčková. V inscenaci dále hostovali Igor Bareš, František Kuba a Eva Vojtová.[5]

Určitou podobnost s příběhem Tří sester vykazovala inscenace, která se na příbramském jevišti objevila v květnu. Příběh tří sester odehrávající se na počátku 70. let v malém jižanském městě ve státě Mississippi. Po letech se sestry setkávají v rodném domě a jejich vztahy a lásky se ocitají v troskách. Černá komedie Beth Henleyové s názvem Zločiny srdce byla vůbec prvním dramatem, které získalo Pulitzerovu cenu ještě před svým uvedením na Broadwayi. Scénu pro inscenaci vytvořil Vladimír Všetečka a kostýmy Jarmila Křížková jako host. Hostující režisér Karel Brynda do rolí sester Lenny, Meg a Babe obsadil Jarmilu Vlčkovou, Hanu Klikovou a Hanu Jurčíčkovou, tedy téměř stejné obsazení jako u Tří sester. Premiéra Zločinů srdce se konala na Malé scéně 15. května.[6]

Ve dnech 30. a 31. října se konala premiéra Shakespearovi komedie Dva šlechtici z Verony v úpravě Mela Shapira a s hudbou Galta McDermota, autora hudby k muzikálu Hair. Vznikl nový muzikál zasazený do období hippies. Scénu vytvořil František Miška a kostýmy hostující Irena Greifová. Choreografie byly dílem Martina Packa a Evy Velínské jako hostů. Muzikál režíroval František Miška společně s Ludmilou Píchovou jako hostem. Na jevišti se objevil celý herecký soubor a řada hostů, např. mim Jaroslav Čejka v roli Thuria.[7]

Před koncem roku se na jeviště dostala tragikomedie Johna Patricka Podivná paní Savageová. Bohatá paní Ethel Savageová se po smrti svého manžela rozhodla splnit si sny, které si nemohla dopřát. Kromě toho plní přání lidem, které má ráda. To se nehodí jejím dětem, které by se rády dostaly k majetku. Na základě bláznivého chování své matky chtějí dosáhnout toho, že bude zbavena svéprávnosti a izolována v blázinci. Mezi chovanci najde lidi plné laskavosti, soucitu a humoru. Scénu pro inscenaci vytvořil Ivo Žídek jako host a kostýmy navrhla Dagmar Březinová jako host. Režie představení se chopil hostující Jurij Galin. Do hlavní role Ethel Savageové byla obsazena hostující herečka Nina Divíšková. Premiéra komedie Podivná paní Savageová se konala 10. prosince.[8]

Pro své nejmenší diváky nastudovali herci i pohádku. K nejčastěji uváděným hrám příbramského rodáka Jana Drdy patří bezesporu pohádka Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert. Je určena velkým i malým divákům. Příběh uprchlého čerta Trepifajksla a hubaté vdovy Plajznerové se na příbramském jevišti objevil poprvé v roce 1960. Inscenace z roku 2003 byla čtvrtou adaptací, která se v Příbrami hrála. Režie se ujal Zdeněk Dušek jako host. Scénu a kostýmy vytvořila hostující Michaela Červenková. Choreografie byla dílem Zuzany Šimákové jako hosta. Hlavní role Trepifajksla a vdovy Plajznerové ztvárnili Zdeněk David jako host a Milena Kleinerová. Ďábelského faráře hrál Libor Jeník. Do role kováře Tyburce se po letech znovu vrátil Pavel Nový. Premiéra se konala 21. března.[9]

Příběh Aladinovy kouzelné lampy znali děti z televizního zpracování. V dubnu se pohádka objevila na jevišti příbramského divadla. Zdramatizoval ji Jiří Untermüller, který je zároveň autorem hudby a textů písní. Vytvořil také výpravu pohádky a jako host ji i režíroval. Roli Aladina ztvárnil Jiří Kohout a Ducha lampy Jan Zych. První uvedení pohádky proběhlo 30. dubna.[10]

Po prázdninách čekal na děti v divadle nový pohádkový hrdina. Dne 5. září mohli malí diváci poprvé vidět vousatého loupežníka Rumcajse. Pohádku Václava Čtvrtka Jak se stal Rumcajs loupežníkem režíroval Vladimír Mrva. Scénu a kostýmy vytvořila hostující výtvarnice Samiha Malehová. Hudbu k představení složil Václav Kolář. Do hlavní role Rumcajse byl obsazen Miloš Reichert. Manku hrála Hana Kliková, vodníka Volšovečka Lukáš Typlt a proradného knížepána Jan Zych.[11]

Posledním představením z cyklu Divadla pod vodou se stalo vystoupení pražského Divadla Semafor. Původně byla naplánována inscenace To nám to pěkně začíná, ale došlo ke změně. Diváci si v sobotu 18. ledna mohli užít koncert Jitky Molavcové a Jiřího Suchého.[12] V březnu hostoval na příbramském jevišti muzikál Romeo a Julie, který vinou povodní z roku 2002 přišel o stálou scénu. Muzikál podle tragédie Williama Shakespeara je dílem Jiřího Bareše. V hlavních rolích milenců se publiku představili Václav Jelínek (člen skupiny Lunetic) a Kateřina Nováková. V roli Merkucia vystoupil Braňo Polák ze skupiny A-tak.[13]

V pokračování cyklu koncertů s názvem Příbramská hudební setkání patřila malá scéna poslední únorový čtvrtek skupinám The Bugles – Beatles Revival a Endemit. Skupina Endemit pocházela z Příbrami, tvořili ji žáci gymnázia.[14]

V březnu se v Národním divadle v Praze konalo předávání Cen Thálie. V užší nominaci na nejlepší ženský herecký výkon se objevilo také jméno Báry Hrzánové za ztvárnění hlavní role Helenky Součkové v představení Hrdý Budžes. Chvilka napětí při vyhlašování byla vystřídána velkou radostí, protože vítězkou v ženské kategorii se stala právě Bára Hrzánová.[15]

V květnu patřilo příbramské divadlo dětem. Dne 7. května se v divadelním sále konala akademie k oslavě 40. výročí založení 8. základní školy. O den dříve se ve foyeru divadla konala vernisáž výstavy Narodili jsme se v minulém století, kterou si návštěvníci mohli prohlédnout nejméně do 9. května.[16]

Dne 9. května byl na Zámečku zahájen XXXV. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Zahájení provedl Soubor Svatohorských trubačů s uměleckým vedoucím Josefem Mestlem. V programu vystoupil Komorní smíšený sbor Dr. Vladimíra Vepřeka se skladbami Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. V průběhu festivalu mohli posluchači navštívit vystoupení Orchestru a sboru opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, Ensemble Martinů, Wallingerovo kvarteto, Pražskou komorní filharmonii či komorní autorský hudební projekt Mazel Tow! příbramského skladatele Vladimíra Wimmera.[17]

V říjnu se příbramský okres stal dějištěm pátého ročníku Mezinárodní přehlídky dětských pěveckých a tanečních souborů. Divadlo Příbram bylo jedním z pořadatelů akce. Přehlídky se zúčastnilo 25 souborů z Běloruska, Bulharska, Estonska, Německa, Ruska, Slovenska, Ukrajiny a České republiky, celkem přes 700 osob. Prvních pět přehlídkových koncertů bylo současně zahájeno 20. října na čtyřech místech okresu. Součást přehlídky tvořila Mise přátelství a míru s účastníky z Ruska a Ukrajiny. Slavnostní Galakoncert, na kterém soubory předvedly svá nejlepší čísla a zakončily přehlídku, se konal 22. října v Divadle Příbram.[18]

Pro návštěvníky z okolních obcí zřídilo divadlo novou předplatitelskou skupinu se třemi svozovými linkami. Autobusy dovážely diváky z Březnicka a Milína, Rožmitálska a Jinecka. Od nové skupiny si zřizovatelé slibovali zvýšení návštěvnosti divadla a jeho propagaci.[19] V rámci předplatného zvalo příbramské divadlo soubory z jiných divadel, např. hru Play Strindberg Divadla Ungelt či komedii ze současnosti Východočeského divadla Pardubice s názvem Ještě jednou, profesore.[20]

[1] Příbramský deník, č. 37, 13. únor 2003, s. 17.
[2] Příbramský deník, č. 145, 23. červen 2003, s. 18.
[3] Příbramský deník, č. 12, 15. lede. 2003, s. 17.
[4] Příbramský deník, č. 231, 2. říjen 2003, s. 15.
[5] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Tři sestry.
[6] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Zločiny srdce.
[7] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Dva šlechtici z Verony.; též: Příbramský deník, č. 248, 22. říjen 2003, s. 17.
[8] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Podivná paní Savageová.; též Příbramský deník, č. 287, 9. prosinec 2003, s. 17.
[9] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, pozvánka na premiéru pohádky Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert.; též Příbramský zpravodaj, březen 2003, s. 4.
[10] https://vis.idu.cz/ProductionDetail.aspx?id=9629&mode=0.
[11] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Jak se stal Rumcajs loupežníkem.
[12] Příbramský deník, č. 9, 11. ledem 2003, s. 15.
[13] Příbramský deník, č. 61, 13. březen 2003, s. 15.
[14] Příbramský deník, č. 30, 5. únor 2003, s. 17.
[15] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika města Příbram 2004, list 26.
[16] Příbramský deník, č. 104, 5. květen 2003, s. 19.
[17] Program k XXXV. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka.
[18] Příbramský deník, č. 245, 18. říjen 2003, s. 15.
[19] Příbramský deník, č. 270, 19. listopad 2003, s. 17.
[20] Příbramský deník, č. 271, 20. listopad 2003, s. 19.