V roce 2005 uplynulo 90 let od narození příbramského rodáka a spisovatele Jana Drdy. Ve foyeru divadla se v dubnu konalo slavnostní shromáždění. O svém otci, který zemřel v roce 1970, vyprávěl syn Petr Drda. Zmínil se i o rodokmenu rodiny, který se podařilo dohledat až k roku 1570. V rámci shromáždění byla veřejnosti představena nová turistická známka s obrázkem čerta Trepifajksla z pohádky Jana Drdy Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert. Knihovna Jana Drdy představila novou knihu s názvem Krajské divadlo. Její autor Petr Filip v ní vylíčil události 70. let 20. století z pohledu divadelního kulisáka.[1]

Připomínkou nedožitých 90. narozenin Jana Drdy se stala premiéra pohádky Hrátky s čertem. První popud k vytvoření pohádky získal Jan Drda od Jiřího Frejky v roce 1942. Její podobu tvořil v době heydrichiády a do hlavní postavy vysloužilce Martina Kabáta vložil vzdor a hrdinství „obyčejných“ lidí. Hru bylo možné na divadelní jeviště uvést až po skončení druhé světové války a sám autor nevěřil tomu, že si ji lidé oblíbí. Čas ukázal, že patří k nejoblíbenějším pohádkám. Příbramskou inscenaci pohostinsky režíroval ředitel Divadla Lampion Karel Brožek. Scénu k inscenaci vytvořil hostující výtvarník Alois Tománek a kostýmy Samiha Malehová jako host. Jednu z hlavních rolí, vysloužilého vojáka Martina Kabáta, si původně měl zahrát Libor Jeník, ale z divadla odešel. Nahradil ho hostující herec Zdeněk David.[2] Roli poustevníka otce Školastyka ztvárnil Vladimír Mrva, loupežníka Sarku Farku hrál Robert Tyleček. Do rolí princezny Dišperandy a služebné Káči byly obsazeny Hana Weishauptová a Helena Karochová. Dvojici venkovských čertů Karborunda a Omnimora si zahráli Zbigniew Kalina a Lukáš Typlt. Premiéra pohádky proběhla 24. února.[3]

Duben přinesl na příbramské jeviště tragédii Williama Shakespeara Othello v režii a úpravě hostujícího režiséra Zdeňka Černína. Výpravu vytvořil Jan Dušek jako host a hudbu s použitím motivů Guiseppe Verdiho složil David Rotter. Tvůrci inscenace se rozhodli přiblížit hru mladým divákům a pojmout ji moderně. Do hlavní role Othella byl obsazen hostující herec Martin Havelka z brněnského divadla. Desdemonu hrála Debora Štolbová. Proradného Jaga ztvárnil Jan Bernášek a v roli Cassia účinkoval Lukáš Typlt. Představitel Othella Martin Havelka se po každé scéně, kdy musel být hrubý k Desdemoně, v zákulisí omlouval její představitelce Deboře Štolbové. Bylo mu velice nepříjemné chovat se hrubě k ženě.[4] Premiéra se konala 7. dubna.[5]

V roce 1941 měla v Londýně premiéru hra Noëla Cowarda Rozverný duch. Patří k autorovým nejúspěšnějším komediím a dostala se i do Guinessovy knihy rekordů. Při svém prvním uvedení dosáhla 1500 repríz. Spisovatel spiritistických románů při jedné seanci omylem přivolá zpět ducha své zemřelé ženy. Po její smrti se znovu oženil, ale i tak pozve ducha do svého domova. Problémy na sebe nenechají dlouho čekat.[6] Skladatelé Timothy Gray a Hugh Martin začali v roce 1952 uvažovat o muzikálové podobě hry a získali pro svůj nápad i autora, jenže ten nakonec stáhl autorská práva zpět. Nicméně skladatelé se svému nápadu věnovali i nadále. Postupem času se proslavili a to Cowarda přesvědčilo, aby s uvedením muzikálu souhlasil. Na Broadwayi se uváděl pod názvem Hight Spirits a sklízel úspěchy. Na českém jevišti se poprvé objevil v roce 1966 v pražském Divadle ABC. Příbramskou inscenaci režíroval František Miška. Choreografie vytvořil Vladimír Kloubek. Texty písní byly dílem Jiřího Joseka. O instrumentaci se starali Vratislav Šrámek a Štěpán Eliáš. Scénu navrhl Karel Glogr a kostýmy Samiha Malehová.[7] V roli Charlese Condomina vystupoval Jiří Schwarz. Role Edith a Ruth Condominové hrály Blanka Benešová a Hana Weishauptová. Premiéra muzikálu proběhla 3. listopadu.[8]

Před koncem roku ožil na jevišti příběh George a Lennieho v dramatu Johna Steinbecka O myších a lidech. Novelu napsal v roce 1937 a její název převzal z básně Roberta Burnse Polní myšce. Dodnes patří novela O myších a lidech k nejčtenějším autorovým dílům. Stala se i vděčným námětem pro filmaře. K nejznámějším patří film s Johnem Malkovichem a Garym Sinisem. Příbramskou inscenaci režíroval Michal Pavlík jako host. Scénu navrhl hostující výtvarník Václav Vohlídal a kostýmy Ivana Brádková jako host. Do hlavních rolí George a Lennieho byli obsazeni Jiří Weingärtner a Vladimír Senič. První premiéra proběhla 14. prosince, druhá hned druhý den.[9]

Hrátky s čertem nebyly jedinou pohádkou. Divadlo si pro své nejmenší diváky připravilo i další. Na začátku roku měla premiéru pohádka s písničkami Dřevěný zámeček od autorek Zory Jirákové a Netty Deborské. Pohádku režíroval Vladimír Mrva. Výpravu navrhl Vladimír Všetečka jako host a hudbu složil Václav Kolář ml. jako host. Do rolí zvířecích hrdinů se na jevišti převtělili Blanka Benešová, Lukáš Typlt, Helena Karochová, Bogdan Cieslar ad. Premiéra proběhla 15. ledna.[10]

Ke konci května se na jevišti objevila pohádka Tankreda Dorsta Jak šel Matěj na obra v úpravě a režii Vladimíra Mrvy. Scénu a kostýmy vytvořila hostující výtvarnice Samiha Malehová. Hudbu a texty písní složil Pavel Kučera. Pohádka představovala pro inscenátory chvílemi těžký oříšek. Museli se vypořádat s nelehkými úkoly, např. jak na jevišti předvést zemětřesení, které způsobuje obr. Podle recenze, která se objevila v tisku, si se vším dokázali poradit znamenitě a s vtipem. V hlavní roli pekařského učedníka Matěje vystupoval Lukáš Typlt, princeznu Lenku hrála Blanka Benešová a obrovi propůjčil hlas Robert Tyleček. Česká premiéra pohádky se konala 29. května.[11]

Na 21. ledna bylo naplánováno jubilejní představení. Hrdý Budžes se dočkal sté reprízy.[12] Vedení města upozornilo na nedostatky divadelní kavárny ve foyeru zajišťující občerstvení při přestávkách. Podle zástupců města byl její provoz nastaven špatně. Upozornili na to, že obsluha během přestávky nestihne obsloužit všechny zájemce. Navrhovali proto posílení personálu, omezení nabídky občerstvení a přípravu nápojů tak, aby bylo možné obsluhovat návštěvníky ve dvou frontách. Podmínky kavárny však takový způsob neumožňovaly. Barový pult byl svými rozměry určen maximálně pro tři obsluhující, z nichž jeden myl nádobí. Provozovatelé občerstvení upozornili i na to, že přestávky jsou příliš krátké na obsloužení všech zájemců a poukázali i na nevyhovující stav inženýrských sítí. Podle jejich vlastních slov stačilo v kavárně zapnout dvě rychlovarné konvice naráz a došlo k vyhození pojistek v celém divadle.[13]

Dne 2. května byl slavnostně zahájen XXXVII. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Zahajovací koncert se konal v divadelním sále a vystoupila Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice se sólistou houslistou Václavem Hudečkem.[14] Před koncertem se konalo ještě slavnostní zahájení u sochy skladatele. Soubor svatohorských trubačů zahrál fanfáru z roku 1891 a následovala ještě fanfára od Milana Baginského.[15]

V prosinci se v příbramském divadle uskutečnilo provedení České mše vánoční od Jakuba Jana Ryby. Výjimečné bylo zejména tím, že mši společně nacvičily všechny pěvecké sbory působící v Příbrami. Zpěváky doprovázela Příbramská filharmonie pod vedením Pavla Šmolíka. Vystoupil Komorní smíšený sbor Dr. Vladimíra Vepřeka, Codex temporis, Příbramský smíšený sbor, Svatohorský chrámový sbor a Komorní pěvecký sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra. Součástí koncertu byly ještě Pastorelly Jakuba Jana Ryby v podání Hany Tonzarové a K. Jarošové.[16]

Od prvního ledna 2005 převzalo divadlo od soukromého provozovatele kino. Rada města se proto začala zabývat úpravami nájemní smlouvy pro divadlo, do které musely být zapracovány prostory kina. Konečné znění smlouvy muselo schválit ještě městské zastupitelstvo.[17] Rada města schválila zřízení jednoho pracovního místa pro Divadlo Příbram, kde by mohli pracovat nezaměstnaní vedení na pracovním úřadě. Úřad práce by vyplácel tomuto zaměstnanci mzdu.[18]

V roce 1993 byla poprvé udělena cena Senior Prix od Nadace Život umělce jako poděkování za celoživotní práci. V roce 2005 se jedním z držitelů ceny Senior Prix stal umělecký vedoucí příbramského divadla František Miška.[19]

Herecký soubor příbramského divadla přivítal nové členy. Posilou souboru se stali herec Jiří Schwarz a čerství absolventi herecké školy Petra Duspivová a Dominik Turza.[20]

Vedení příbramské radnice se domluvilo na výměně ředitele příbramského divadla. Výběrové řízení na funkci ředitele divadla by mělo být vyhlášeno v březnu roku 2006 a musela ho schválit městská rada.[21]

Pro příznivce divadla si příbramské divadlo nachystalo originální vánoční dárky. Za 250 Kč bylo možné zakoupit vánoční předplatné – pět kuponů, které bylo možné vyměnit v pokladně divadla za vstupenky na představení Hrdý Budžes, Rozverný duch, Rychlé šípy, Donaha nebo O myších a lidech. Záleželo jen na majiteli kuponů, jak je využije. Zda půjde s větší skupinou na jedno představení, nebo sám na všechny nabízené tituly. Výhodou vánočního předplatného byl volný výběr dne kteréhokoliv z uvedených představení a poloviční cena za vstupenku.[22]

[1] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika města Příbram rok 2005, list 21.; též: Příbramský deník, 16. duben 2005, s. 3.
[2] Příbramský deník, č. 51, 2. březen 2005, s. 2.
[3] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Hrátky s čertem.
[4] Příbramský deník, č. 78, 4. duben 2005, s. 2.
[5] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Othello.
[6] Příbramský deník, č. 262, 9. listopad 2005, s. 2.
[7] Příbramský deník, č. 243, 17. říjen 2005, s. 3., Příbramský deník, č. 256, 2. listopad 2005, s. 2.; též:
[8] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Rozverný duch.
[9] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci O myších a lidech.
[10] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Dřevěný zámeček.
[11] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Jak šel Matěj na obra.; též: Příbramský deník, č. 123, 26. květen 2005, s. 3.; Příbramský deník, č. 132, 6. červen 2005, s. 5.
[12] Příbramský deník, č. 5, 7. leden 2005, s. 2.; též: Příbramský deník, č. 17, 21. leden 2005, s. 2.
[13] Příbramský deník, č. 33, 9. únor 2005, s. 3.
[14] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika města Příbram rok 2005, list 28.
[15] Příbramský deník, č. 102, 2. květen 2005, s. 5.
[16] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika města Příbram rok 2005, list 78.
[17] Příbramský deník, č. 19, 24. leden 2005, s. 2.
[18] Příbramský deník, č. 39, 16. únor 2005, s. 3.
[19] Příbramský deník, č. 267, 15. listopad 2005, s. 2.; též: Příbramský deník, 19. listopad 2005, s. 2.
[20] Příbramský deník, č. 205, 1. září 2005, s. 3.
[21] Příbramský deník, č. 284, 6. prosinec 2005, s. 3.; též: Příbramský deník, č. 292, 15. prosinec 2005, s. 2.
[22] Příbramský deník, č. 272, 22. listopad 2005, s. 3.; též: Příbramský deník, č. 277, 28. listopad 2005, s. 2.