Rok 2011 – Nabídka předplatného se rozšířila o další dvě skupiny

Ke konci ledna se konal tradiční divadelní ples. V sobotu 29. ledna se v estrádním sále mohli návštěvníci vytančit za doprovodu skupin Bigband a a Beatles revival. V přednáškovém sále vystupovala skupina Švajneraj, včetně kostýmů upomínajících na 30. léta 20. století. Ples moderoval vítěz divácké ankety herec Vojtěch Záveský. Herečka Petra Duspivová připravila pro návštěvníky taneční vystoupení. Na půlnoc byl naplánován varhanní koncert. Pro zájemce připravilo divadlo bohatou tombolu. První cenou byl zájezd do Řecka. Vstupenky bylo možné zakoupit pouze v pokladně a na obchodním oddělení divadla.[1]

Studio herecké tvorby při divadle dále rozvíjelo svou činnost. Bylo určeno studentům připravujícím se ke zkouškám na herectví i všem ostatním zájemcům. Vedl ho člen hereckého souboru Robert Tyleček. Příprava spočívala v rozhovoru se zájemcem, při kterém byli vybrány texty pro práci, např. divadelní texty, monology či básně. Schůzky se studenty probíhaly jednou až dvakrát týdně a cvičení se odehrávala v divadelní zkušebně nebo v herecké šatně. Součástí výuky byla i prohlídka zákulisí divadla, návštěva zkoušky inscenace nebo pozvánka na představení.[2]

Kniha Karla Poláčka Bylo nás pět patří ke klasice oblíbené napříč generacemi. Svou premiéru na divadelních prknech si pětice kluků odbyla 17. února. Režisér a scénárista Ondřej Lážnovský byl osloven divadlem, aby pro jeviště adaptoval českou klasiku zacílenou na rodinné představení. Pro dobrodružství hlavních hrdinů vybral období letních prázdnin.[3] Scénu vytvořil Richard Maška a kostýmy navrhla Petra Jůzová. Hudbu složil Pavel Kovařík. Pětici hlavních hrdinů ztvárnili Vojtěch Záveský, Vladimír Senič, Lukáš Typlt, Jan Novák a Robert Tyleček.[4]

 

Francouzský dramatik Jean-Claude Danaud původně vystudoval práva, ale proslavil se jako autor rozhlasových her a televizních skečů. V roce 1977 se vydal na divadelní prkna se svou prvotinou Ach, ta něha našich dam. Černá komedie o třech ženách, které se potkávají v parku, a dvě z nich spojuje nenávist k mužům, v Příbrami režíroval Mikoláš Tyc. Scénu navrhl Karel Čapek a kostýmy vytvořila Petra Krčmářová. Hudbu složil Tomáš Alferi. Autorem textů písní byl Vít Herzina. Divákům se představilo trio hereček Kateřina Fixová, Petra Duspivová a Helena Karochová. Premiéra se uskutečnila 21. dubna na malé scéně.[5]

Fantastický svět Zeměplochy se mezi své čtenáře vydal poprvé v roce 1983 románem Terryho Pratchetta Barva kouzel. Od té doby patří k nejoblíbenějším autorům fantasy. Postupně pronikly postavy Zeměplochy do filmu i na divadelní jeviště. Pro divadlo romány zdramatizoval Stephen Briggs. Český překlad vytvořil Jan Kantůrek. Svět vytvořený Terrym Pratchettem zavítal i do příbramského divadla. Svou českou premiéru tu měla komedie Stráže! Stráže! Příběh zavedl diváky do města Ankh-Morpork mezi členy noční hlídky, kterým velí kapitán Elánius a do služby nastupuje mladý seržant Karotka vychovaný mezi trpaslíky. Hlídka řeší případ série vražd a musí se potýkat s cechy vrahů a zlodějů, kteří město ovládají. Inscenaci režíroval Milan Schejbal. Scénu a kostýmy vytvořila Kateřina Baranowska. Hudbu složil Dalibor Gondík. Do role Karotky byl obsazen Jiří Vojta. Velitele Elánia ztvárnil Lukáš Král. Prohnaného Lupina Zavoněla hrál Vojtěch Záveský a Lady Berankinovou si zahrála Helena Lapčíková. V příbramské inscenaci ožila i Poznámka (pod čarou) v podání Kateřiny Fixové. Česká premiéra se konala 19. května.[6]

 

Pro děti nastudovalo divadlo pohádku podle knihy Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce. Příběhy zvířecích kamarádů pro jeviště upravila Kateřina Fixová, která pohádku režírovala a navrhla i výpravu. Do rolí pejska a kočičky byli obsazeni Jiří Vojta a Debora Štolbová. Štěpánku ztvárnila Ivana Krmíčková. Premiéra se konala 19. června na malé scéně.[7]

Tvorbou Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra a slavnou érou divadla Semafor se inspiroval Milan Šotek při psaní původního muzikálu Tajemství žlutého hřbetu. Hra balancující na hraně němé grotesky a monty-pythonovského kabaretu byla vytvořena přímo pro příbramské divadlo a obsahovala řadu semaforských písní. Policejní praktikant Kudlič musí řešit zapeklitý případ. Vojín Houska se přiznal k vraždě těhotné ženy a pak se oběsil v cele. Problém nastane, když není k nalezení mrtvola oběti. Detektivní komedii režíroval Martin Pacek. Scénu a kostýmy vytvořila Samiha Maleh. Představení doprovázela kapela ve složení: Filip Burda (saxofon, kytara, dechové nástroje), Tomáš Burda (bicí), Jaroslav Slepička (klávesy) a Oldřich Suldovský (kontrabas). Roli praktikanta Kudliče ztvárnil Vojtěch Záveský, jeho nadřízeného komisaře hrál Jiří Vojta a roli Quasimoda si zahrál Jan Novák. Premiéra se konala 6. října.[8]

 

Situační komedie Brouk v hlavě patří k nejslavnějším a nejvíce uváděným komediím. Georges Feydeau uvedl Brouka v hlavě v roce 1907. Příběh o domnělé nevěře pana Champsboisy v hotelu U Galantní kočičky si rychle získala srdce diváků. Překvapivé zvraty způsobené záměnou osob dostávaly všechny postavy do komických situací. Přesto příběh nakonec skončil šťastně. Komedii režíroval Milan Schejbal. Scénu a kostýmy vytvořila Kateřina Baranowska. V hlavní dvojroli vystupoval hostující herec Roman Štabrňák. Premiéra se konala 8. prosince.[9]

 

V dubnu do příbramského divadla zavítal soubor Divadla Járy Cimrmana hned se dvěma inscenacemi ze svého repertoáru. Na pondělí 18. dubna byla naplánována detektivní komedie Vražda v salónním coupé. Představení neslo podtitul Synové pomáhají otcům. Soubor divadla se musel obejít bez Ladislava Smoljaka. Novou posilou v roli mladého policejního praktikanta Hlaváčka se stal filmový herec Vojta Kotek.[10] V sobotu 30. dubna odehráli členové Divadla Járy Cimrmana hru České nebe v rámci benefice Jára pro Karla. Všichni vystoupili bez nároku na honorář, aby podpořili akci na opatření finančních prostředků pro rekonstrukci budovy Gymnázia Karla Čapka v Dobříši. Zájemci o účast na benefici měli možnost získat místenky zasláním finančního daru. Místenku bylo možné zakoupit na adrese dobříšského gymnázia.[11] Předskokany pražského divadla se stali žáci dobříšského gymnázia, kteří sehráli scénku V chaloupky stínu. Ředitelka Památníku Karla Čapka ve Staré Huti Kristýna Váňová přispěla k benefici zprávou o nálezu dokladů písemné komunikace mezi Járou Cimrmanem a Karlem Čapkem. Večer moderoval Vladimír Kroc. Celková částka vybraných příspěvků se vyšplhala přes 430 000 Kč.[12]

Dne 26. dubna byl slavnostně zahájen XXXXIII. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Zahajovací koncert na velké scéně přinesl hvězdné obsazení. Vystoupili zahraniční umělci, barytonista Richard Zeller, sólista Metropolitní opery, a německá sopranistka Lisa Lehr. Zpěváky doprovázel Talichův komorní orchestr. Festival zahrnoval šest koncertů. Diváci se mohli těšit na vystoupení flétnistky Hany Brožové Knauerové společně s klavíristkou Petrou Matějovou. V prostředí Galerie Františka Drtikola se uskutečnilo vystoupení žesťového kvinteta Bass Five s hercem Davidem Prachařem. Opakovaně se v programu festivalu objevovalo hudební těleso Kapralova Quartet, čistě ženské uskupení. Nechybělo ani v roce 2011. Součástí programu byl speciální koncert na divadelní varhany v podání Daniely Kosinové za doprovodu trumpetisty Marka Zvolánka. Festival zakončil koncert Moravské filharmonie Olomouc s dirigentem Stanislavem Vavřínkem a sólistou na violoncello Jiřím Bártou.[13]

Dne 29. května ovládly divadlo děti. Konal se další ročník zábavného dne Divadlo patří dětem. Pestrý program byl připraven uvnitř divadla, za ním i na prostranství před ním. Klub vojenské historie předváděl ukázky vojenské techniky. Malí návštěvníci si u piráta mohli vyrazit vlastní pamětní minci. Ve vnitřních prostorách divadla na děti čekal módní salon, odkud všichni odcházeli s novým účesem a ozdobeni třpytkovým tetováním. Novinkou byla lezecká stěna. Celý den probíhala řada soutěží, např. Vybarvi si svého klauna. Vítězové byli slavnostně vyhlášeni ve 14 hodin v estrádním sále. Pro malé návštěvníky byly připraveny pohádky Jak Trautenberk dělal Krakonošovi ducha a Strašidýlko z Metrwillu. Děti potěšilo svým vystoupením Loutkové divadlo Aleše Bílka. Vstupné na celý den stálo 50 Kč. Platících účastníků se zúčastnilo 4261, o téměř 1000 více než v loňském ročníku.[14]

Divadlo znovu vyhlásilo pravidelnou anketu o nejoblíbenějšího herce, herečku a inscenaci. Na hlasovacím lístku přibyla v roce 2011 nová kolonka, do které mohli diváci napsat, co jim v divadle chybí. Své oblíbence vybírali ze stálých členů souboru a z představení, která soubor nastudoval. Vyplněný hlasovací lístek odevzdávali diváci do boxů instalovaných v prostorách divadla. Zástupkyně ředitele divadla Anna Čiperová zavzpomínala na ročník ankety 2010, kdy byl jeden z boxů s hlasovacími lístky odcizen. Pachatele se nepodařilo vypátrat.[15] Vítězem ankety v kategorii herec se stal Zbigniew Kalina. Nejoblíbenější herečkou byla zvolena Petra Duspivová a nejoblíbenějším představením Hrdý Budžes. Zvláštní ocenění získala Kateřina Fixová, která není stálou členkou hereckého souboru a nemohla být nominována v anketě. Ocenění za přínos příbramskému divadlu převzal Vladimír Mrva.[16]

 

V září se uskutečnil třetí ročník festivalu Krasohledění. Divadlo Antonína Dvořáka, Galerie Františka Drtikola, Knihovna Jana Drdy a Základní umělecká škola připravily ve dnech 12. – 15. září program plný koncertů, výstav a besed. Festival zahájil starosta Příbrami Josef Řihák a byla předána cena Krasohled významné kulturní osobnosti. Prvním držitelem ceny se stal Jan Čáka a ve druhém ročníku byl oceněn Chrudoš Fiala. V roce 2011 získal ocenění za významný podíl rozvoje kultury ve městě, muzikant, skladatel, zpěvák, vedoucí Příbramského smíšeného sboru, Zdeněk Fous. Při této příležitosti si návštěvníci mohli vychutnat koncert Příbramské filharmonie pod vedením Pavla Šmolíka.

 Knihovna připravila pro návštěvníky pořad muzikoterapeuta Josefa Krčka s názvem Hudba jako lék. Ve foyeru velké scény divadla se uskutečnila výstava prací dětí ze základní školy. Divadlo zadalo malým tvůrcům téma Barvy hudby.[17] Večer se konalo představení Divadla ABC Třikrát život. Jedním z největších lákadel programu byla beseda s režisérem a uměleckým šéfem příbramského divadla Milanem Schejbalem a herečkou Simonou Stašovou s názvem Drobečky z divadla naživo ve středu 14. září. Simona Stašová se besed obvykle neúčastnila, proto byl zážitek o to vzácnější. Závěr festivalu patřil oslavě dvaceti let existence Základní umělecké školy. Pro návštěvníky byl připraven bohatý program s prohlídkou školy, ukázkou alternativního loutkového divadla a výstavou výtvarných prací.[18]

V listopadu měli diváci opět možnost zakoupit si předplatné na další rok. Počet skupin se nově rozšířil o dvě. Skupina Víkendová zahrnovala představení, která se hrála vždy v sobotu od 17 hodin. Nově vznikla skupina s názvem Něco navíc, která zahrnovala pouze hostující představení.[19]

V hereckém souboru došlo ke změně. Zbigniew Kalina a Radka Filásková divadlo opustili a místo nich se novými členy stali Lukáš Král a Ivana Krmíčková.[20]

 

Autor fotografií Ivo Mičkal (inscenace) a Václav Šimonovský (Krasohledění).

[1] Příbramský deník, č. 9, 12. leden 2011, s. 3.
[2] Periskop, č. 39/2011.
[3] Příbramský deník, č. 40, 17. únor 2011, s. 2.
[4] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Bylo nás pět.
[5] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Ach, ta něha našich dam.
[6] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Stráže! Stráže!.; Tamtéž: měsíční program – květen 2011.
[7] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Na pejska a kočičku.; Tamtéž, měsíční program – červen 2011.
[8] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Tajemství žlutého hřbetu.; Tamtéž, měsíční program – říjen 2011.
[9] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Brouk v hlavě.; Tamtéž, měsíční program – prosinec 2011.
[10] Příbramský deník, č. 93, 20. duben 2011, s. 3.; Tamtéž, č. 96, 25. duben 2011, s. 2.
[11] Periskop, č. 13/2011.
[12] Periskop, č. 19/2011.; Též: Příbramský deník, č. 106, 6. květen 2011, s. 3.; Tamtéž, č. 71, 25. březen 2011, s. 3.
[13] Příbramský deník, č. 97, 26. duben 2011, s. 3.
[14] Periskop, č. 21, 22 a 28/2011.; Též: Příbramský deník, č. 129, 2. červen 2011, s. 8.; Též: SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, program Divadlo patří dětem.
[15] Periskop, č. 24/2011.
[16] https://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/anketa20110628.html.
[17] Příbramský deník, č. 220, 19. září 2011, s. 3.
[18] Příbramský deník, č. 214, 12. září 2011, s. 2.; Též: SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, měsíční program – září 2011.
[19] Periskop, č. 41/2011.
[20] https://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/anketa20110628.html.

O historii divadla se toho napsalo poměrně dost

Ale, co si budeme povídat, ne vždy byly historické údaje naprosto přesné. Proto jsme se rozhodli to napravit. A kam jinam se obrátit, než na opravdové odborníky. Tak vznikla úzká spolupráce se Státním okresním archivem Příbram. V této rubrice vás budeme průběžně informovat o tom, co se událo v divadle, o zajímavých premiérách, apod. A samozřejmě v časové chronologii. Je před námi dlouhá cesta – 57 let.

Všechny články z rubriky
Přihlášení Mobilní menu