Jak to vidí stará Blažková
Vydání Staré Blažkové do prosince 2015

Agentura chodba

Potlesk pro Baladu
Březnové uvedení inscenace Balada pro banditu mělo slavnostní nádech. Velký potlesk diváků i herců vítal autora této hry Milana Uhdeho.

Pan Uhde byl velice milý a vstřícný. V zákulisí živě diskutoval s herci, i se s nimi ochotně fotil.

V povídání se pokračovalo i v D-klubu.

A ještě podpis a fotografie s ředitelem.

Milan Uhde projevil lítost nad tím, že nemohla přijet jeho manželka, které by se příbramské zpracování Balady pro banditu určitě líbilo. A tak je pravděpodobné, že se autor do Příbrami podívá znovu.

A jak se mu představení líbilo? Podívejte se na reportáž: Milan Uhde

Drobečky z perníku mají za sebou už 200. reprízu
Plné divadlo a dlouhý potlesk ve stoje, uzavřel dvoustou reprízu Drobečků z perníku. Představitelce hlavní role Simoně Stašové přinesla role Evy Mearové Cenu Thálie.

Simona v těchto dnech oslavila i své životní jubileum. 60 růží si ředitel divadla Petr Bednář s uměleckým šéfem Milanem Schejbalem spravedlivě rozdělili.

Dvoustou reprízu oslavil celý tým v Déčku. Slavnostní dort vypadal i chutnal naprosto skvěle. Simona ho rozkrájela i ochutnala.

Přestože Drobečky z perníku hraje už od roku 2007, v Déčku stále nebyl její podpis.

A v Déčku také natočila rozhovor: Simona Stašová

Zastupitelé v divadle

Vedení příbramského divadla pozvalo v březnu všechny zastupitele a radní do divadla. Ne, že by jim chtěli předvést divadlo (i když kdoví)… Zastupitelé nejdřív s Annou Čiperovou absolvovali prohlídku a potom i s panem ředitelem a ekonomkou hovořili o slastech a strastech této příspěvkové organizace.

Pozvání přijal starosta Jindřich Vařeka, místostarostka Alena Ženíšková, radní Petr Stříbrnský a zastupitel Vladimír Král. Místostarosta Václav Švenda se omluvil. Zastupitelů a radních je celkem pětadvacet. Tak vám nevím…

Tátovi se v Příbrami líbilo

Show jednoho muže je v Česku velmi oblíbená. Po úspěchu Cavemana, se začal u nás hrát i Táta. Humorná zpověď novopečeného otce o tom, jak intimní život jde do háje, oba partneři jsou podráždění a unavení – ale vlastně velmi, velmi šťastní… Večer plný humoru a dobré nálady je zaručený! Hlavní a jediné role, čili role táty, se ve hře ujal populární slovenský herec Roman Pomajbo. Táta se v březnu hrál i v Příbrami. A vybočoval hned ze začátku. Roman osobně přivítal každého diváka. Vzhledem k tomu, že parket hlediště byl téměř plný, podal si ruku se tříset diváky. Já bych už po tomto výkonu byla unavená. I diváci to brali různě – s příjemným překvapením, s rozpaky…

Roman Pomajbo je v osobním životě trojnásobný otec. Takže mohl po představení s čistým svědomím jmenovitě vystavovat certifikát na Kurz otcovství. Jeho držitel (tím, že sledoval show), absolvoval kurs otcovství a je způsobilý být dobrým tátou. O certifikáty byl zájem od otců, dědů, ale i matek…

Od 24. března je Příbram plná vyškolených otců!!

I Romanovi se v Příbrami líbilo. Hned druhý den dostala Hanka Kratochvílová od jeho manažerky mail: Roman mi ještě v noci volal. Byl dojatý :o)) Prý takhle dlooooouhý potlesk ještě nezažil, takže rozhodně i my děkujeme!
Ideální stav: spokojený herec i divák!!!

Umění vraždy
Komediální thriller současného amerického autora nás zavede do haly ne právě tradičního domu, ne právě tradičních manželů… Jack a jeho žena Annie jsou malíři, Jack dokonce velmi slavný. Právě čekají na svého galeristu Vincenta, kterého pozvali na večeři. Kromě malířských pláten je v místnosti jakási nádrž plná vody, která slouží Jackovi jako relaxační prostor. Od okamžiku, kdy Vincent dorazí, se rozjíždí rychlý sled bizarních situací. Zatímco Jack je v jednu chvíli zavřený ve své nádrži, navrhuje Annie Vincentovi, že spolu spáchají zločin. Vincent zprvu odmítá, ale když se dozví pravdu o Jackových obrazech, nakonec souhlasí se vším. Čeká, že všechno půjde hladce – tak, jak to Annie navrhla. Jenže do hry vstupuje ještě irská pomocnice v domácnosti Kate, která dosud dělala vše pro to, aby získala povolení k trvalému pobytu. A tak se všichni dočkáme neuvěřitelných překvapení!

Předcházející řádky si můžete přečíst, jako anotaci k nové premiéře Umění vraždy. A já jsem chtěla vědět víc. Zašla jsem za režisérem Adamem Doležalem. Ten už v Příbrami dělal Gazdinu robu. A ta se mi moc líbila. Navíc Adam je sympaťák se smyslem pro humor. „Moc Vám toho říkat nebudu. Ani kdo koho hraje. Je to detektivka, tak to nemůžu prozradit.“ Takže mi neřeknete kdo je vrah? (smích) „Teď opravdu ne.“ Tato hra je česká premiéra a Vy jste ji sám přeložil. Jak to všechno vzniklo, že právě tato hra a právě v Příbrami? „Dramaturgyně Káťa s Pavlínou mě oslovily, že potřebují nějakou současnou hru pro mladé herce. Tak jsem začal hledat. Zakázal jsem si německou dramatiku, protože jí nemám rád. Zakázal jsem si francouzskou, protože jí nerozumím. Zůstala mi anglo-americká. Našel jsem si současného amerického autora Joa DiPietra.“ Já jsem slyšela, že se Umění vraždy dá označit za komedii, detektivku a horor. To se budeme smát i bát? (smích) „ Ano, řekl bych, že obojí najednou.“ Nemáte obavy z toho, že detektivka je takový žánr, kdy divák se přijde jednou podívat, dozví se, kdo je vrah a znovu už se nebude vracet? „V tomto případě se bude vracet. Zpětně budou některé scény ještě zajímavější, když bude vědět, o co jde.“

Ve hře jsou čtyři postavy, které ztvárňují: Anna Fixová, Lukáš Král, Petr Florián a Eliška Dohnalová. Ale Eliška zároveň zkouší i další premiéru, a tak bude mít její role alternaci v osobě studentky DAMU Annette Nesvadbové. A protože herci o svých postavách nemohou mluvit, zeptala jsem se, co jim při zkoušení dalo nejvíc zabrat?

Anička Fixová: (smích) Naučit se text.

Petr Florián: Pro mě první půlka hry. Nechci říct, že ta druhá byla jednoduchá… Ale pro mě snadnější. Každopádně tato role byla pro mě výzva.

Annette Nesvadbová: (smích) Přijít včas na jeviště. Protože vždy přijdu buď pozdě, nebo brzo.

Lukáš Král: (s vážnou tváří) Pro mě je komplikovaný kostým. To je velká výzva. Jsem tam v trenkách. Ještě kdyby to byly trenky, ale oni jsou to elasťáky!

Od Katky Fixové jsem se dozvěděla, že v původním textu je postava Lukáše nahá. Tak nevím, proč si stěžuje na elasťáky. A stejně si myslím, že by se kostýmy ve hrách měnit neměly!! Že jo, dámy?

Premiéry jsou opět dvě – 2. a 3. dubna. A vstupenky jsou ještě k dostání!!!

Tajemný hrad v Karpatech
Téměř souběžně s Uměním vraždy se na malé scéně zkoušela další premiéra – Tajemný hrad v Karpatech. Mně se okamžitě vybaví filmová verze s Michalem Dočolomanským, Milošem Kopeckým, Rudolfem Hrušínským, Vlastimilem Brodským a dalšími skvělými herci. Příbramská dramatizace románu Julese Verna je opět českou premiérou. Režie se ujala Kateřina Baranowska. S tou divadlo často spolupracuje, jako s výtvarnicí. Ale ani režie jí není cizí. V Příbrami režírovala Dvacet tisíc mil pod mořem.

Já jsem se potkala s některými herci. A na rozdíl od Umění vraždy jsem se mohla zeptat, jakou postavu hrají, a co jim dalo při zkouškách největší práci.

Filip Müller: Moje postava se jmenuje Rocko a jsem sluhou hraběte Teleka. A co je na mé roli nejtěžší? Celá hra. Má role je nejnáročnější. A to tím, že tahám čtyřicet zavazadel od začátku až do konce. Asi budu vyžadovat honorář i za rekvizitáře.

Kateřina Baranowka: Na rozdíl od filmu, je Rocko hned po hraběti druhou největší rolí.

Kateřina Fixová: Já bych řekla, že Saturnin je proti němu žabař.

B. Filipe, v první letošní premiéře Hvězdné manýry, jste hrál pořádně vytěžovaného asistenta rozmarné hvězdy. Teď hrajete sluhu hraběte. Nemáte dojem, že začínáte být zaškatulkovaný?

Filip Müller: Pokud tady bude Jirka Vojta, tak se k rolím milovníků nedostanu!

Jiří Vojta: Já nejsem jako Michal Dočolomanský hrabě Felix Teleke z Tölökö, ale hrabě František Telek. Pro mě to právě není moc těžký. Cokoliv potřebuji, tak mám hned po ruce.

Martin Dusbaba: Já jsem baron Gorc, pán hradů v Karpatech. Trochu s tím dějem zamíchám a skončím špatně. A jsem úplně největší zloduch široko daleko.

Kateřina Baranowska: Je tam i hodně písniček a choreografie Martina Packa. Takže doufám, že i tohle se v inscenaci odrazí.

Já už se těším! Premiéra: 10. dubna!

Jako v den premiéry…
Když jsem si v programu přečetla, že se bude v Příbrami hrát Saturnin 8. dubna, tak jsem si v duchu říkala, že premiéru měl asi také někdy v dubnu? A měl. Přesně na den! 8. dubna 2009. Saturnin se hraje už pět let. A 8. dubna 2015 má 56 reprízu!

Další Čech
Tak máme dalšího divadelního potomka. Řidiči a šéfovi dopravy Karlu Čechovi se narodil ve středu 18. března syn. Jméno má po tátovi a na svět přišel v 16:38 hod. Vážil 3 kg a měřil 47 cm.

B. Byl Kája očekávané dítě?
Č. Klouček byl plánovaný.

B. Chtěl jste kluka? Nebo jste si přál raději holčičku?
Č. Ano, chtěl jsem kluka. Ale tu holčičku také plánujeme.

B. Byl jste u porodu?
Č. U porodu jsem byl pouze ze začátku. Byla to komplikovanější záležitost.

B. Pomáháte doma? A co takhle Káju vykoupat – troufl byste si?
Č. Doma pracuji pouze já, žena se zotavuje z porodu. Co se koupání týče, pouze asistuji. Ale v případě nouze vše zvládám. Jdu synovi příkladem a ženě jsem oporou.

Tak oběma rodičům blahopřeji a malého Káju vítám na tento svět a doufám, že se mu tady bude líbit.

Stella přitahuje chlapy už od dětství. Nebo je to naopak?

Personalistka a sekretářka ředitele Hanka Čapková, která je v současné době na mateřské, přivezla ukázat svou sedmiměsíční dceru Stellu. V současné době je hodně divadelních děvčat na mateřské, a když občas zajdou do divadla se svými potomky, kolegyně se obvykle na děcko doslova sesypou. A víte, kdo se sesypal, když přijela Hanka se Stellinkou?

Ředitel divadla Petr Bednář a šéf provozu Jan Víta… jsem z toho celá vyjevená!!!

St. Johnny přitvrdili

Kapela St. Johnny hrála po více jak dvou letech opět v D-klubu. Zatímco první koncert byl takové piánko, teď přitvrdili. Všimla jsem si, že na ně přišli i diváci, kteří jinak do Déčka nechodí. A protože jsem se s většinou z nich o přestávce bavila, vím, že se jim koncert moc líbil. Mně taky!

Bubeník Miloš Dvořáček, basový kytarista Zdeněk Tichota.

A všechno má pod palcem Jan Stehlík.

Přestože divadlo nemá nouzi o zvukaře, tak se to tak někdy sejde, že prostě zvučí úplně jinde. Trn z paty divadelníkům vytrhl Ruda Smetana. Děkujeme.

Sexuální perverze v Chicagu

Příbramští herci připravili další scénické čtení. Sexuální perverze v Chicagu… každopádně mnohoslibný název. Její autor David Mamet (nar. 1947) je považován za jednoho z nejvýznamnějších dramatiků, kteří vyšli z kulturního kvasu Ameriky šedesátých let. Sexuální perverze v Chicagu byla první hrou, která Mametovi udělala jméno v Chicagu a v New Yorku a přinesla mu úspěch. Humor hry čerpá hlavně z neschopnosti postav pochopit sebe i ostatní, a z ironické propasti mezi sebevědomým jazykem sexuální agrese a neohrabanou neschopností, když dojde na konfrontaci s realitou potenciálního vztahu. Účinkují: Anna Fixová, Ivana Krmíčková, Jiří Vojta a Petr Florián. Hra je momentálně na repertoáru pražského Činoherního klubu. Není vhodná pro děti do 15 let. Prodej vstupenek v D-klubu. A protože Chicago se přesune do Déčka už 17. dubna, tak si pospěšte!!!

Renata Drössler

Renata Drössler je šansoniérka disponující charakteristickým hlasem. Pozoruhodný je její scénický projev, ve kterém se nerozlučně snoubí slovo, hudba i pohyb a tvoří tak svým způsobem unikátní divadlo písně. Je proto nazývána „Černým motýlem českého šansonu“. Po absolvování pražské DAMU a sedmiletém působení na polských scénách, vystupuje v současné době vedle koncertní činnosti i v pražském Divadle pod Palmovkou v představení Edith a Marlene v roli Marlene Dietrich. Renata Drössler koncertuje u nás i v zahraničí (s hudebním doprovodem své akustické skupiny P. R. S.) – oslovila již publikum v Polsku, na Slovensku, v Slovinsku, v Indii, Německu, Rakousku či Španělsku. V jejích recitálech můžeme slyšet písně zpívané polsky, rusky, anglicky, německy, italsky, španělsky, francouzsky, latinsky, jidiš, hebrejsky, romsky. Věnuje se také pořadům pro děti.

A ještě jeden klípek – některé texty pro ni napsal i náš říďa.

Pokud máte rádi šansony, tak si tento koncert opravdu nenechte ujít. Renata je skvělá. Nebudete litovat!

Ukázka 1

Ukázka 2

Ukázka 3

Ještě jeden podpis

Kromě Simony Stašové a Milana Uhdeho se v březnu v D-klubu podepsal i

Martin Písařík

Když jsem viděla fotku herců a muzikantů z Balady společně s Milanem Uhdem, hned mě inspirovala. Teda nejvíc, klečící Milan Schejbal (úplně vpravo dole).

„Co asi říká?“

A to je otázka pro vás. Koneckonců slova můžete vložit do úst i Milanovi Uhdemu nebo Lukáši Královi… Záleží na vás! Když rozvinete svou fantazii a napíšete mi do 27. dubna, jdete zdarma do divadla!!!