Agentura chodba

Divadelní bazar vydělal přes 22 tisíc korun
Začátek dubna byl v divadle ve znamení příprav na bazar. S nápadem bazaru, jehož výtěžek by šel na dobrou věc, přišla herečka Helena Karochová a ostatní členové souboru i další zaměstnanci se hned přidružili. A tak se v divadle začali kumulovat věci od herců, i těch hostujících, zaměstnanců, ale i některých dobrovolníků mimo divadlo. Taky jsem přispěla svou troškou do mlýna. A když se na Velikonoční pondělí začal měnit divadelní foyer na bazar, moje obavy, zda bude vůbec co prodávat, se ukázaly úplně zbytečné. Knihy, cédéčka, keramika, kabelky, spousta bižutérie, obrázky, ale i kosmetika, suvenýry z cest nebo divadelní scénáře zaplnily prodejní stoly.

V tu dobu se už vědělo, kam případný výtěžek půjde. Divadelníci se rozhodli pomoci nízkoprahovému zařízení Bedna. To sdružuje děti „z ulice“, ty, které mohou trávit rizikově svůj volný čas nebo pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Právě ti najdou v Bedně své zázemí. A musím říct, že v divadle se uvedly úplně skvěle. Už od dopoledne zdatně pomáhaly s přípravou – nosily stoly, zboží, instalovaly výzdobu a ještě s nimi byla legrace.

V 15 hodin se bazar otevřel veřejnosti a pořadatelé si v prvních minutách řekli, že si to sváteční odpoledne užijí, i bez ohledu na to kolik lidí přijde a kolik peněz se vybere. Obavy byly opět zbytečné. Návštěvníci se začínali trousit hned v prvních minutách. U vchodu jim děti předávaly kartičky s poděkováním a s otiskem palce. Jeho odtržením a připíchnutím na nástěnku, tak návštěvníci dávali „palec“ pod různé věci, které děti uvedly, že by si přály. Nepočítala jsem to přesně, ale o prvenství se jednoznačně přela hudební souprava s boxovacím pytlem. Milé byly i „sladké příspěvky“ od členek Klubu přátel divadla, které doma napekly neskutečně rozmanité pohoštění od lineckých koláčků, rolád, štól, až po velikonoční nádivku a masovou roládu. Občerstvení se samozřejmě nabízelo zdarma všem návštěvníkům bazaru.

I když hlavní podstatou celého odpoledne byl samozřejmě prodej a nákup, návštěvníci se rozhodně nenudili. Překvapilo mě, kolik zájemců nebo spíše zájemkyň si chtělo s Petrou Duspivovou na jevišti vyzkoušet ukázkovou hodinu Portdebras. A ti, co se nechtěli hýbat, přihlíželi cvičení z řad hlediště.

Zaujala i klientka Bedny Kristýna. Té se nejprve do zpěvu příliš nechtělo, ale nakonec se dala přemluvit. A velký zasloužený potlesk jí počáteční trému určitě vynahradil.

 Navečer se rozeběhla aukce, kterou licitovali Helena Karochová a Jiří Vojta.

 Aukce se střídala se show Vojty Záveského, který opět  potvrdil svůj obrovský talent. Jeho večerní vystoupení složené z písniček, povídání i básniček nadchla celé publikum. Vojta k tomu řekl: „Ještě nikdy jsem neměl publikum, které tvořili diváci  od pětiletých dětí až po důchodce. Byla to pro mě báječná atmosféra.“

Vojta na konci vystoupení dal do aukce svoji kytaru, kterou nakonec, k překvapení všech, vydražil ředitel divadla Petr Bednář.

 

Dražily se například parfémy a krásná kožená taška na spisy od Simony Stašové, loutka  Dona Quijota, která se nápadně podobala Milanu Schejbalovi, fotografie Aničky Fixové, kraťasy, neodmyslitelně patřící k Pavlu Novému, a řada dalších zajímavůstek. Zpestřením byl původně neznámý dražitel, který se aukce zúčastnil přes telefon se zástupkyní ředitele Annou Čiperovou. A podle přihazování, bylo jasné, že nejen on měl zájem o knihu „Jára Cimrman, umělec, který se neproslavil“. Nakonec, původně neznámý dražitel, kterého Anna Čiperová v elánu dražení stejně prozradila, získal knihu za 2 500Kč, což byla nevyšší částka za vydraženou věc. Anna Čiperová mi po skončení aukce řekla: „Hodně mě zaskočili licitátoři, kteří po mně hned chtěli částku složit, a kterou jsem po svých nákupech na bazaru už u sebe neměla. Takže mohu zcela odpovědně a bez politického podtextu říci, že zástupce starosty Ivan Šedivý dluží v divadelním baru dva a půl tisíce.“ No, jak jsem se dotazovala u děvčat v baru, dlužná částka byla během týdne uhrazena.

Největším překvapením pro všechny divadelníky i lidi z Bedny byla konečná vybraná částka: 22 084 Kč!!! S tak vysokou částkou opravdu nikdo nepočítal. Ještě během večera se divadelníci dohodli, že se samozřejmě v pořádání bazaru bude pokračovat. Takže zase za rok!!!

---

 Cizinec nabídl nejen humor, ale i zamyšlení

Humor, lásku, lidskost i napětí, to všechno přinesla nová premiéra hry Cizinec. Rozhodně to není fraška, jako je Brouk v hlavě, a i když se budeme smát, neznamená to, že se budeme za břicha popadat. Situační komedie Larryho Shua Cizinec, nás zavede do června roku 1982, do zapadlého penzionu kdesi v Georgii, kam zrovna přijíždí seržant Froggy s kamarádem Charliem. Ten zrovna prožívá těžké období svého života a vůbec nemá chuť být mezi lidmi, natož se s nimi bavit. Froggy proto všem přítomným namluví, že je to cizinec a nerozumí ani slovo anglicky. Netuší, do jak prekérních situací Charlieho dostane. Lidé před ním začnou říkat věci, o kterých by mlčeli, kdyby nebyli přesvědčeni, že nerozumí.

 Všechny herecké výkony byly už tradičně skvělé. Vladimír Senič příjemně překvapil. Jeho reverend lehce přecházel z role lumpa, do role klaďase a naopak. Lukáš Král byl v roli cizince výborný. Autistický Ellard Vojtěcha Záveského, si dokázal získat nejen přátelství zamlklého Charlieho, ale i moje. Snadno mě přesvědčil, že pouze ten jeho svět, je ten správný.

Zkusila jsem si představit, že jsem cizinec. Cizinec, jehož okolí si myslí, že mu nerozumí. Zkuste si to také představit? Nooo, radši asi ne!

 Největší akcí, která se bude konat v květnu, je bezesporu Divadlo patří dětem. Myslím, že vám ji snad už ani nemusím představovat. Tak se zastavím jenom u novinek. K těm bude určitě patřit prostor velké louky před gymnáziem. Pro tyto prostory si divadlo vzalo na pomoc Spolek Fištrón a s jeho pomocí se z obyčejné louky stane louka pohádková, s 18 herními stanovišti, které budou řídit samozřejmě pohádkové postavy. Těšit se můžete na chytání rybiček u vodníka, u princezny nošení zlatých vajec, čarodějnice bude mít utkanou pavoučí síť, hejkal bude učit děti chodit na chůdách, u skřítka dojení koz, u loupežníka souboj s palicemi, u krále střílení z kuše, u divoženky bludiště s myší, u strašidla skoky v pytlích, u prince děti poznají a zkusí střílet se šípometem, u hloupého Honzy vození trakařů, u víly bude balancovník, u babky kořenářky chytání vajec, u Červené Karkulky skládání puzzlí, atd. K tomu bude na louce ještě sokolník s dravci, šermíři a dokonce prý do Příbrami přiletí drak.

Tady je malá ukázka:

V loni byl maskotem celé akce Krteček. Letos nás budou opět provázet typické české postavičky a to Křemílek a Vochomůrka.  „Krteček měl u dětí velký ohlas. Doufám, že ani Vochomůrka s Křemílkem nezklamou. Bohužel na výrobu pařezové chaloupky, už nám nezbyl ani čas, ani lidi“, s úsměvem říká hlavní organizátorka akce Renáta Špínová a dodává: „Pohádky z mechu a kapradí se budou dvakrát hrát na velké scéně, a samozřejmě se budou také promítat v kině.“

Stejně tak jako vloni je pro děti připravena velká soutěž, o jejich výrobky. Tentokrát klaun Bublina hledá k sobě kamaráda. Klauny můžete vyrobit z libovolného materiálu a do 20. května zanést nebo poslat do divadla. Všichni kamarádi Bubliny budou vystaveny a výrobci těch nejhezčích dostanou opravdu prima dárky.

Bublina se už těší!

A ještě jedna změna. Zdražuje se o 10 Kč. Vstupné na celý den bude stát 60 korun! To je teda pecka… Bohužel, určitě se zase najdou rodiče, kteří tento nehorázný peníz odmítnou zaplatit. Tak speciálně pro ně, mám tajnou informaci: rozpočet celé akce je v řádech sta tisíců!!!
Akce „Divadlo patří dětem“ se koná v neděli 27. května od 9 do 18 hodin.

Ale tím se nekončí. Program pokračuje pro dospěláky. Když už je postavené pódium, zapojená elektrika, pivní pípa pracuje na plné obrátky, proč toho nevyužít? Ve 20 hodin začíná koncert kapely Gentiána. Vstupné je také 60 korun a končí se ve 22 hodin.

Divadlo A. Dvořáka Příbram se zapojilo do přehlídky „Svět knihy na jevišti“. Tato akce úzce souvisí s veletrhem „Svět knihy“, který se koná 17. – 20. května na pražském Výstavišti Holešovice. Divadla se mohou zapojit uvedením her (ve svém divadle), které vznikly podle knižní předlohy. Příbramské divadlo se zapojilo samozřejmě Rychlými šípy, které uvede 9. května od 10 hodin a pak 15. května Stráže! Stráže!, které se hrají od 17 hod. Diváci, kteří přijdou na tato představení, obdrží kupón s padesáti procentní slevou na vstup na knižní veletrh.

---

Drobečky z divadla zase budou

 Na facebooku jsem objevila otázku: Není už čas na nějaké Drobečky? V tu chvíli jsem si uvědomila, že mě opravdu už nějaký čas nikdo k natáčení „Drobečků z divadla“ nepozval. A tak honem pro odpověď za říďou. „V poslední době jsme zveřejnili několik reportáží o událostech v divadle. A my bychom v Drobení tyto velké reportáže pouze suplovali. A proto jsme natáčení na chvíli přerušili.“ Jak velká bude ta chvíle? „Já počítám, že koncem května nebo začátkem června vyjde další díl.“

---

 Klus ne, Partička možná ano

Prodej vstupenek na „Partičku“, opět zahltil servery i prodejní místa. Je pravda, že to bylo o něco menší šílenství, než na Tomáše Kluse. Když už jsem u toho ředitele byla, tak proč se nezeptat. „Prodej na Partičku proběhl opravdu klidněji, ale bylo to zřejmě tím, že se prodávaly vstupenky na dvě představení. Ale přesto jsme nemohli uspokojit všechny zájemce.“ A je naděje, že Kluse nebo Partičku opět pozvete? „Samozřejmě, že se u všech pořadů, o které je zájem, snažíme o zopakování. S manažerkou Tomáše Kluse, jsem jednal hned v den jeho koncertu, ale kvůli jeho vytíženosti, to zatím nevypadá příliš dobře. V současné době probíhají intenzivní jednání o dalších termínech pro Partičku. Nechci to zakřiknout, ale zatím to vypadá daleko lépe, než s Tomášem, a je reálná šance, že na podzim bychom Partičku, opět ve dvou uvedeních, zopakovali.“ Tak alespoň něco! Držím palce!

---

Xindl X napsal divadelní hru

Když se v novém předplatném objevila další skupina „Něco na víc“, měla jsem radost. Sice tohle předplatné nemám, ale jít se podívat na „neotřelá“ představení, mě vždycky láká. A šanci mám 28. května, kdy se uvede hra Švandova divadla „Dioptrie růžových brýlí“. Už jen to, že autorem je známý zpěvák Xindl X, ve mně budí trochu zvědavosti. Tak jsem pro vás z internetu stáhla jeden rozhovor.

 Kde se vzal nápad napsat Dioptrie růžových brýlí?
Původně to byla povídka, co jsem začal psát někdy ve dvaceti a nikdy nedopsal. Pak jsem se k ní jednoho dne po letech vrátil a začal ji zkusmo přepisovat na filmový scénář. Když jsem po dvou dnech a padesáti stránkách psaní zjistil, že jsem stále v jednom bytě, stále se čtyřmi postavami a stále se tam jen mluví, došlo mi, že z toho bude spíš divadelní hra.
Motiv člověka, který se probudí s cizí ženou v cizím pokoji, ze které se vyklube jeho žena a jeho pokoj, mě tehdy zajímal pouze jako zajímavá výchozí situace pro řadu komických a tragických scén. Nebylo to něco, co bych řešil v reálném životě. Ale dost často se mi stává, že něco napíšu a o nějakou dobu později se mi to stane… tak se „těším“ až tohle přijde.

O čem Tvoje hra je?
Možná je to psychologické drama o tom, že nežijeme s lidmi okolo nás, ale
s představami o nich. A pak se nestačíme divit, když se ta iluze střetne s realitou. Ale možná je to jen skoro kriminální komedie o tom, jak si dvě holky vyměnily role v životě.

Jde o Tvoji první divadelní hru. Jaké máš pocity týden před premiérou?
Mám velkou výhodu, že jsem hru napsal už před čtyřmi lety a už jsem ani nepočítal s uvedením. Takže vše, co se děje okolo hry, mě může maximálně příjemně překvapit. Tak zatímco se herci a režisér stresují, já se pouze těším. Navíc mám plnou důvěru v Jakubovu režii. Zatím všechno, co jsme spolu vytvořili, dopadlo ještě lépe než podle mých očekávání.

Proč by měl divák na na tuto hru přijít?
Coby správná prodejná děvka jsem hru napsal víceúčelově – může vás pobavit i donutit k zamyšlení. Anebo alespoň nasrat – každopádně nějaké emoce se dostaví. A navíc: kdo má rád moje texty, měl by na hru přijít, protože se mu bude líbit taky. Kdo je rád nemá, měl by přijít tím spíš, protože bude příjemně překvapen.

Polní pošta staré Blažkové

Dost často se vracím k prohlídkám divadla. Jednak je o ně stále větší zájem, ale hlavně proto, že od vás dostávám celou řadu reakcí a fotografií. A tak se chci i s ostatními podělit. Například od studentů z Domova mládež při Střední zdravotní škole.

Milá Fanynko,
už dlouho se chystám, že Vám napíši. V dubnu jsme byli se studenty na prohlídce divadla. Opět se nám podařilo vybrat velmi dobrý termín. A to přímo den před premiérou nové hry Cizinec. Ocitli jsme se tak na jevišti  mezi kulisami, kde se běžně pohybují herci. Jenže pro nás to tak běžné není. Pocit stát na jevišti byl přímo povznášející, magický a tajemný. Také ostatní prostory divadla, které divák z hlediště nevidí, nám braly dech. Tímto emailem bychom chtěli poděkovat těm, které divák během představení nevidí a  kteří se podílejí na tom, aby představení klaplo do poslední maličkosti, ať už to jsou zvukaři, osvětlovači, technici, rekvizitářky, švadleny, inspicientky, vlásenkářky nebo garderobiérky. Samozřejmě v neposlední řadě jsou to i herci, ale těm děkujeme po představení, na která velmi rádi chodíme, bouřlivým potleskem. Před všemi smekáme. Také prosím vyřiďte poděkování Aničce Čiperové, která nás divadlem prováděla. Prohlídka byla opravdu super. Určitě se budeme těšit i na další. Teď už třeba víme, co je to „šála“, „forbína“ nebo na co se používal „vrtík“… Ještě jednou velký DÍK.

 Fotografie jsem dostala i od dětí ze Základní školy v Jiráskových sadech. Ty už byly na prohlídce několikrát. Fotky jsou z prohlídky dětí ze 6. A a 9. C.

A ještě jednou Střední zdravotní škola…
Milá Fany, rádi bychom se s Tebou podělili o skvělý a  nezapomenutelný zážitek. A co pro nás studenty bylo tak nezapomenutelného? No přeci setkání s Vojtou Záveským a Petrou Duspivovou. Domluvila nám to naše slečna vychovatelka Klárka. Nejprve jsme si s Peťulou zacvičily Port de bras, byla to bomba, určitě to zase někdy zkusíme. (Píšeme „y“, protože jsme tam byly jenom holky) Pak už dorazil Vojta a o zábavu bylo postaráno. Také jsme pro ně měli připravené pohoštění. S blížícími se čarodějnicemi jsme uspořádali takovou menší grilovačku. No menší… jestli byla menší uvidíš z fotek, které Ti posíláme v příloze. Velkým překvapením také bylo, že Vojta s sebou vzal i své druhé já a to super týpka Vojtaana. Ten to po pár buřtíkách rozbalil a naše bránice dostaly dobrou školu. Fakt to bylo bezva. Dá se říct, že se nám splnil takový malý sen. Viděli jsme herce na živo, nééé jen na jevišti. Zjištění, že jsou to prostě normální lidé, s normálními problémy, s velkou dávkou humoru a talentu. Na nic nehrají. Přišli mezi nás a udělali nám skvělé odpoledne. Tak mohla bys jim prosím ještě za nás poděkovat? Získali si nás ještě víc, než skvělým výkonem na jevišti. Neměli scénář, neměli rejžu a byli super. Měj se krásně a užívej života. Zdraví studenti Domova mládeže při SZŠ a VOŠZ Příbram.

 

 Aleno, chápu, že když pracujete v Praze, nedostanete se příbramského divadla tak často.  A že Vám moje stránky dělají prostředníka s divadelním světem… Jéééé, to mě moc těší! „O to víc jsem vděčná za Tvé stránky, kde se dočtu vše podstatné, oč jsem byla ochuzena, a tudíž zůstávám stále v obraze! Jen díky Tobě jsem se dozvěděla o tom báječném nápadu na tričko s Budžesem, hned jsem si ho přála k narozeninám a už v něm chodím do práce. Bohužel, kolegové nejsou v této oblasti příliš zběhlí a tak to nemá patřičnou odezvu, ale mně to dělá moc dobře, že si nosím na hrudi takovou připomínku na domov.
Mimochodem, moc se mi líbila historka s Miluškou Voborníkovou, to setkání s Helenkou muselo být úplně kouzelné! Budžesovi samozřejmě přeju dalších aspoň 500 úspěšných večerů!!“ Jsem moc ráda, že se Vám tričko Hrdého Budžese líbí, a že ho dokonce nosíte do práce.
Tričko je stále ještě v prodeji, na všech místech, kde prodáváme vstupenky a samozřejmě před  představením.

 

Miloši, lehká pomoc. „Občas se dostanu i na Vaše stránky. Líbí se mi především velké množství fotografií. Takže i když jsem na akci nebyl, umím si díky nim udělat představu. Pouze mi vadí jejich velikost. I když si vezmu brýle, dělá mi problém děj na fotografii dobře rozpoznat.“ A Miloši, už jste zkusil na ně kliknout? Neotevřou se sice do hodně velkých rozměrů, ale moje brýle i můj věk na ně stačí!

Ireno, samozřejmě, že se hlasovací lístky do divácké ankety množí. Ale kolik už jich přišlo opravdu nevím a už vůbec ne, jak to vypadá s hlasy pro jednotlivé herce a herečky. A jak znám děvčata z obchodního, tak by mi to neprozradila, ani kdybych k nim vtrhla s punčochou na hlavě a koltem v ruce. Zda to Váš favorit vyhraje, se dozvíme (i já) až na vyhlášení ankety.

---

Potěšily stařenku…

Do obchodního oddělení chodím poměrně často. Sbírám u nich informace. A občas i něco jiného… Tak jsem takhle jednou zase přišla, a už podle výrazů Hanky Kratochvílové i Heleny Šůnové vidím, že mají něco za lubem. Povytáhla jsem obočí a čekala, co se bude dít. U těchto dvou dam, jeden nikdy neví. Nakonec vstala Hanka, s takovým „blbým“ úsměvem mi říká, že mají pro mě dárek.“Dárek?! Mám se bát?“

Tak tady je. Dáreček jeden:

Květen patří mezi moje oblíbené měsíce. Je už většinou teplo (já zjišťuji, že se kromě volného kabátu, do ničeho jiného nevejdu), všechno začíná krásně kvést (kruci, kde mám ty kapky na pylovou alergii), kde se rozhlédnu, tam vidím mladé zamilované lidi vodící se za ruce (kdyby mi alespoň někdo nabídl paži, když nemůžu nastoupit do autobusu), a ať otevřu jakýkoliv časopis, tam na mě jukají titulky typu „Zhubněte do plavek“ (kromě vany se už koupat nechodím, protože výrobci plavek zapomněli, že plavky by možná občas chtěly i straší dámy, na které musí být střihy i materiál opravdu, ale opravdu jiné).

Jinak, ale květen patří mezi moje oblíbené měsíce.

 Pokud patříte mezi mladé, zamilované, štíhlé a bez alergií, tak si to jaro krásně užijte.

 

Vaše Fany                         fanyblazkova@centrum.cz