Petr Florián

Divadlo dělají lidé, kteří v něm pracují

 Petr Florián je novým členem příbramského hereckého souboru. Je svobodný, pochází ze Znojma, bydlí v Praze, je mu    29 let a narodil se ve znamení Štíra. V ČR Regina moderuje Bezstarostnou jízdu. K herectví se dostával oklikou. Na konzervatoř si netroufal ani pomyslet. A protože ho bavila biologie, tak začal studovat Střední zdravotnickou školu s tím, že potom možná bude medicína. Ale už během studia ho kamarádka přihlásila do dramaťáku. Hraní ho začalo bavit, a tak to po maturitě zkusil na JAMU. Neúspěšně, a proto se rozhodl pokračovat ve zdravotnictví a šel studovat vyšší odbornou školu. Po jejím skončení si řekl, že dá herectví ještě jednu šanci. Přihlásil se na soukromou školu a ono to vyšlo. “Z počátku jsem měl obavy to vůbec doma říct. Ale rodiče to nakonec vzali a podporovali mě.“ Soukromá škola není zrovna levná? „To není. Právě proto jsem šel za rodiči s obavami. Živil jsem se sám, ale na celé školné bych určitě nedosáhl.“ Zalitoval jste někdy? „Ne. A vždycky si vzpomenu na Milenu Steinmasslovou, která se mě u přijímaček ptala, proč chci jít studovat herectví, když mám takové hezké povolání. Jestli toho nebudu litovat. A já jsem jí řekl, že svůj sen pomáhat lidem, jsem si už splnil, a že bych si chtěl splnit ještě jeden, že budu lidi bavit. A ona mi tu šanci dala.“ Petr byl dosud na volné noze. Nebude pro Vás stále angažmá svazující? „Ne. Já jsem se těšil. Zjistil jsem, že je lepší být z počátku v angažmá. Aby se člověk tak zvaně vyhrál.“ Nemyslíte si, že oblastní divadlo není zrovna terno? „To si opravdu nemyslím. Já sice nemůžu moc srovnávat – hostoval jsem v Liberci a v Divadle na Vinohradech, ale podle mě divadlo dělají lidé, kteří v něm jsou. Tady to na mě působí rodinným dojmem. A jen doufám, že jsem se ve svém dojmu nemýlil (smích)“. Míváte trému? „Mám. Ale takovou tu zdravou.“ Tak od hraní jdeme k jídlu. Co nejraději jíte, a co byste nikdy do úst nevzal? „Jím všechno, kromě tučného masa. K němu mám odpor od školky.“ A co si rád dáte k pití? Myslím alkohol. „Pivo i víno. Tvrdý alkohol moc nemusím, ale občas si jednoho panáka dám.“ Jaká je Vaše nejhorší povahová vlastnost? „Jsem trochu lenoch. A taky umím být občas cholerický.“ Jaká je Vaše nejlepší vlastnost? „Jsem empatický, umím naslouchat.“ Jak by měl vypadat Váš naprosto ideální den? „Probudit se tak v deset hodin, aby mi někdo donesl snídani do postele. Potom bych absolvoval zajímavý výlet a dobrý oběd. Ostatně, já hrozně rád jím. Večer se půjdu podívat do divadla na nějaké hezké představení. A po divadle do příjemné hospůdky na víno s přáteli.“

 Tak a další otázky si už vylosujte!

1. otázka: Pojmenujte alespoň dvěma přídavnými jmény příbramské publikum?
F. Jsem v příbramském divadle teprve krátkou dobu, ale mám z místního publika dojem, že je vřelé a sympatické.

 2. otázka: Co bych si vzal na opuštěný ostrov, kromě člověka a zvířete?
F. Tak, nad tím se musím zamyslet… asi knížku, zápalky… V nejhorším případě bych mohl tu knížku použít na rozdělání ohně (smích). A ještě bych mohl mít člun.

 3. otázka: V jakých situacích jsem nejšťastnější?
F. U mě ani nejde o situaci, jako o prostředí. Jednoznačně jsem nejšťastnější doma, v rodinném kruhu. A pokud jde o situace, tak jsem šťastný, když nestrádám, a mám pokoj a klid v duši. A to zase mám u té rodiny.

 4. otázka: Holím si intimní partie?
F. (smích) Ano, upravuji si zmíněné partie.

5. otázka: Moje nejoblíbenější cukrovinka a uzenina?
F. Tak z uzenin mám rád klasickou Vysočinu a u cukrovinek asi větrník. Já mám sladké rád, takže bych toho mohl vyjmenovat opravdu hodně.

 6. otázka: Kdy mi v životě bylo nejhůř?
F. Já myslím, že zatím mi úplně nejhůř nebylo, a doufám, že to v brzké době nepřijde. Ale měl jsem špatné chvilky, když jsem byl na volné noze, tak se mi stalo, že jsem dva měsíce neměl téměř co jíst. Ale vysloveně nejhůř, to mi zatím nebylo, ale měl bych to někam zaklepat.

 7. otázka: Jak trávím volný čas?
F. Chodím tancovat. Dva roky jsem byl členem taneční skupiny, která se věnovala street dance. Nyní chodím tancovat na Open Classy.

 8. otázka: Mám domácího mazlíčka?
F. Máme papouška, ten nás pravidelně budí v 6 hodin ráno. A ještě máme dva psy – pudla a jorkšíra. Toho pudla jsem si docela dobře vytrénoval, reaguje i na mimoslovní povely, např. pokyn rukou.

 B. Dva psy? Papoušek ještě žije?
F. (smích) Žijí ve vzájemné harmonii.

9. Dívám se na seriály v televizi? Na které a proč?
F. Nedívám, protože v Praze nemám televizi. Zajímají mě spíš filmy. Chodím do kina nebo si od někoho film půjčím. Ale kdybych televizi měl, tak se možná i na nějaký seriál budu dívat.

 10. Vlastním nějakou věc, jejíž ztráta by mě hodně mrzela?
F. Nevlastním žádnou věc, na které bych hodně lpěl. Ale nemůžu být bez hudby, takže kdybych ztratil iPod tak budu docela trpět.

 B. Nemůžete být bez hudby? Jak často ji posloucháte?
F. Několik hodin denně.

 11. otázka: Jsem spokojený s tím, jak žiju?
F. Ano jsem spokojený. Po škole jsem si dal dvouletou lhůtu, kterou chci strávit u divadla. Po těch dvou letech jsem měl zjistit, zda u divadla chci zůstat. A pak jsem si najednou uvědomil, že ta lhůta už dosáhla čtyř let. Jsem spokojený s tím, co jsem si vybral za povolání i s ostatním životem.

12. otázka: Chodil jsem někdy na vandry?
F. Na vandry jsem nechodil, ale jsem poměrně „turistický“ člověk. Když jsem na dovolené, tak rozhodně nevydržím ležet na pláži. Rád poznávám památky i přírodu.

 13. otázka: Čtu bulvár?
F. Občas ano. Ale noviny nebo časopisy nekupuji. Když někde leží (v čekárnách, v restauracích, apod.), tak se do nich podívám.

 14. otázka: Jak se udržuji ve formě?
F. Tancem. Ale jinak nesportuji. Spíš se válím, aby na mně nějaké to kilo zůstalo…

 B. Tím mi chcete říct (a zároveň naštvat většinu žen), že se klidně cpete a nepřibíráte kila?
F. (smích) Opravdu mohu sníst cokoliv a netloustnu. Musím se naopak hlídat, abych nehubnul.
B: Milé ženy, čtete to?! To je ale nespravedlnost!!

 15. otázka: Věřím v osud?
F. Nevím. Těžko říct, zda se jedná o náhody nebo osud… Ale myslím si, že člověk si většinu ve svém životě ovlivňuje sám.

16. otázka: Jaký druh oblečení nesnáším?
F. Nedá se říct, že nesnáším, ale příliš dobře se necítím ve společenském oblečení.

 17. otázka: Která doba byla v mém životě nejšťastnější?
F. Každé období v mém životě mělo něco do sebe, ale ještě zajímavější to začalo být při studiích herecké školy v Praze. To byla jedna velká horská dráha. Bylo to úplně jiné, než při studiu zdravotnické školy.

 B. V čem byl ten rozdíl?
F. Už ten samotný obor vás přinutí přemýšlet a chovat se dospěle, i když ještě dospělí nejste. Oproti svým vrstevníkům jsem rychleji „zestárnul“. Když jsem se potom dostal do Prahy na hereckou školu, tak většina mých spolužáků byla mladších, a ti mě zase hodili zpátky do toho mladého života.

18. otázka: Jak vycházím se svojí rodinou?
F. Výborně! S mámou, se sestrami, vycházím i s otcem. A rozumím si s tetou, se kterou jsem si v mládí nebyl tak blízký… Ono to možná vypadá, jako klišé… ale já to tak cítím.

 19. otázka: Kdy jsem se naposledy pro něco nadchnul?
F. Já se často pro něco nadchnu, ale málokdy mi to vydrží. Zkoušel jsem hrát na piáno, na flétnu… zkoušel jsem bojové sporty… Jediné pro co jsem se nadchnul a vydržel, bylo tancování.

 20. otázka: Jakou barvu bot mám rád nejraději?
F. Je zajímavé, že mám rád zelenou barvu, ale téměř ji nenosím. Oblečení mám převážně v šedé nebo tmavých barvách. To samé se týká bot.