Co je doma, to se počítá

Vladimír Senič

Za hezkou ženou se rád podívám

Rozhovor s Vladimírem Seničem jsem dělala v březnu 2008. Tak jdeme na rekapitulaci: V té době jste miloval cyklistiku a lyžování. „Vůbec se to nezměnilo.“ Časem jste se chtěl dostat do Prahy. Máte tam bydliště a Praha nabízí i více profesních možností. Tak na to bych se asi ani ptát nemusela… „Ano. Jsem stále v Příbrami, ale už netrvám na Praze. Pokud by přišla dobrá nabídka i od jinud, tak proč ne.“ Tehdy jste projevil přání, podniknout cestu kolem světa. „(smích) Tak to nebylo úplně reálné přání, ale pořád by se mi to líbilo.“ Další citace – snažím se s každým vyjít v dobrém, když mohu, tak pomohu. Nenaučil Vás život jiným pravidlům? „Nenaučil. Stále jsem přesvědčen, že by se s ostatními mělo v dobrém vycházet a pomáhat jim.“ Škoda, že jste teď v divadelním kostýmu, protože tehdy jste nerad na sobě nosil světle zelenou barvu. „Stále to platí. Nemám žádné oblečení v této barvě.“ A teď pozor! Docela zajímavá slova – I když to možná tak nevypadá – jsem poměrně šťastný člověk. Vladimíre Seniči, jste stále šťastný člověk? „(smích) V zimě jsem šťastný o něco míň.“ Tak, jak to máte se ženskými? „Bohužel, nic se nezměnilo. Stálý vztah nemám.“ Já má dojem, že se moc ve Vašem životě nezměnilo. Tak se zeptám rovnou: staly se nějaké větší změny ve Vašem životě za ty čtyři roky? „Já jsem poměrně nudný

člověk. Takže musím přiznat, že nestaly.“ Měl jste za tu dobu roli, která Vám opravdu sedla? „Měl jsem rád Přelet nad kukaččím hnízdem, teď rád hraju Brouka v hlavě.“ A co Saturnin? „To je role, které stále přicházím na chuť. Musím říct, že ji mám čím dál raději, ale je to pro mě těžká role.“ Já teda musím za sebe přiznat, že Saturnin dobrý, ale když se řekne Vladimír Senič, tak je to pro mě indián v Přeletu. Bezchybný a charismatický! (Vladimír se umívá). Co se usmíváte? To je prostě fakt!!! (Teď by mě docela zajímalo kolik diváků nebo spíše divaček by se mnou souhlasilo.)
Tak jdeme losovat otázky!

1. otázka: S kterou herečkou bych rád hrál lechtivé scény?
S. Lechtivé scény ani hrát nemusím. Diváci většinou myslí, že si to hrozně užíváme, ale herci většinou myslí na to, jak to hrají – co mají udělat, co mají říct… Jóóó, kdyby to bylo v osobním životě, to by bylo něco jiného! Ale v tom případě se mě raději neptejte na konkrétní osoby! (smích)

2. otázka: Jaké dvě věci jsou nejdůležitější, aby byl herec dobrý?
S. Talent a píle.

3. otázka: Jakým příslovím se v životě řídím?
S. Lež má krátké nohy a s poctivostí nejdál dojdeš.

B. Fakt si mys

líte, že to v dnešní době ještě platí?
S. Bohužel asi ne, ale to je špatně. Platnost těchto rčení by se měla vrátit.

4. otázka: Jaký styl hudby vůbec nemusím?
S. Já to nemám vyhraněné podle žánrů. Když mě ta hudba zaujme, tak je mi jedno o jaký jde styl.

B. Takže můžete třeba i dechovku?
S. Jasně.

5. otázka: Jak si představuji ideální stáří?
S. V domečku u vody, chytat ryby, chodit na pivo… Bylo by fajn, pokud bych dostával nějaký důchod a mohl bych si občas zahrát i divadlo.

6. Co jsem si naposledy koupil (kromě potravin)?
S. Zimní bundu. Myslel jsem, že to nechám až na příští rok, ale zadařilo se.

7. Barvím si vlasy?
S. Teď je mám zrovna nastříkané barvou na představení, ale v civilu si je nebarvím.

8. otázka: Dodržuji nějaké velikonoční zvyky?
S. Velikonoce příliš nedržím.

B. Ani nikoho nevyšleháte?
S. Když mám koho, tak ano. Ale koledovat už nechodím.

9. otázka: Poznávají mě lidé na ulici? Je mi to příjemné?
S. Já nevím, jestli mě poznávají, protože mě neoslovují.

10. otázka: Jaký dárek mi vždy udělá radost?
S. Otázka by měla spíš znít, co mi radost neudělá…

B. Tak, co Vám radost neudělá?
S. Ponožky a trenýrky. Ze všeho ostatního radost mám.

11. otázka: Kolik peněz je mít hodně peněz?
S. Osm set tisíc měsíčně (smích).

12. otázka: Jaký byl můj nejnudnější předmět ve škole?
S. To bych mohl vyjmenovat skoro všechny. Ale asi nejvíc mě nebavila matika.

13. otázka: Je v mém životě nějaká věc, jejíž ztráta by mě velmi mrzela?
S. Věc ani ne, ale právě teď aktuálně, jsem si uvědomil, jak je důležité být zdravý. A určitě by mi chyběl kdokoliv z rodiny.

14. otázka: Nakupuji u „větví“?
S. Občas ano. Ale nesmí to být něco, od čeho očekávám dlouhou životnost.

15. otázka: Jaký je můj herecký vzor? Domácí i zahraniční.
S. Vyloženě jeden vzor nemám, ale obdivuji ty staré bardy, jako je pan Somr, Štěpnička, Mrkvička, Švehlík a další. Ze zahraničních je to třeba Brad Pitt-úspěšný, mladý, hezký, dobře hraje…

16. otázka: Už o mně psali v bulváru?
S. To ne. Nebo o tom nevím.

17. otázka: V jaké řadě v divadelním hledišti, sedávám nejraději?
S. Asi tak pátá, šestá řada.

18. otázka: Otočím se za hezkou ženou?
S. Určitě. Na hezkou ženu se rád podívám.

19. otázka: Kdy jsem naposledy zažil něco poprvé?
S. (ukazuje na obvázanou ruku). Tu zlomeninu. Nebylo to nic příjemného a doufám, že už něco podobného nezažiju.

B. A co jste měl zlomeného?
S. Člunkovou kost v zápěstí. Mám už to dva měsíce a další tři týdny to ještě budu mít.

20. Chtěl bych jet někdy formulí?
S. Určitě. Rád bych se projel.