Agentura chodba

Divadelní ples

Divadelní ples se, jako vždy, rozjel poslední sobotu v lednu. A jako vždy nabídl bohatý program  téměř ve všech prostorách. Hlavní program probíhal v estrádním sále, kde ředitel Petr Bednář společně s moderátorem celého večera Jiřím Vojtou ples zahájili.

Předtančení bylo netradiční. Nejprve Petra Procházková a Osvald Talo předvedli pořádně říznou kubánskou salsu. Pak už nastoupila taneční skupina Street Force Project a při jejich break dance se mi tajil dech.

A to už pochodují herci s cylindry, připraveni převzít lístky na tombolu.

O lístky na tombolu byl zájem. A jakpak by ne. Jeden stál pouhých 10 kaček.

Hlavní cenou byl týdenní zájezd do Chorvatska pro dvě osoby od CK AŠA, kterou si až těsně před půlnocí vyzvedl vítězný pár.

Radost určitě byla. Protože pak to na parketu, takto rozjeli!

Hlavní kapelou na estrádním sále bylo Pepeto.  Což je šestičlenná kapela z Roudnice nad Labem, složena převážně z absolventů konzervatoře. U nás už vystupovali, na akci Divadlo patří dětem.

A už se tančí…

Pepeto vystřídala herecká kapela. Členové příbramského souboru si pro letošní ples vybrali ukázky z mé oblíbené hry Škola základ života. Slyšela jsem, jak si známé písničky z 30. let broukali diváci v mém okolí.

A pak už přišel hlavní host Josef Laufer a získal si diváky, aniž vyloudil jediný tón. Dívala jsem se překvapeně, jak míjí podium se skleničkou coly v ruce (bez mikrofonu), míří k lidem. Obešel celý sál, zdravil návštěvníky plesu a podával si s nimi ruce.

Na pódiu předvedl pěvecké i taneční show. Nechápala jsem, kde ve svém věku tu energii bere.

A myslím, že nadchnul naprostou většinu návštěvníků plesu. A nadchnul i mě. Nesměle jsem zaklepala u něho v šatně. Velmi mile mě přijal, poskytl rozhovor, vyseknul mi poklonu a nabídnul colu. Rozhovor si budete moci přečíst v březnovém vydání mých stránek. …

A pak už jsme se společně s herci opět vrátili do 30. let.

Velký zájem byl i o focení. Mohli jste si pořídit fotografii na památku z plesu, jen tak „v civilu“ nebo využít řadu kostýmů, paruk a klobouků.

Dana Hassmannová a Filip Müller svérázně propagují sponzory tomboly.

Filip, naprosto nevybouřen, okusuje větvičky výzdoby.

Pak to spolu všechno probrali.

A pak se Filip vrátil tančit a zpívat na parket a Dana spěchala vydávat tombolu.

V divadelním foyer hrál Big Band (tedy jeho část).

O půlnoci se na velké scéně rozezněly gospely.

O soubor Gospel Time byl zájem

Dalším prostorem, který jste v rámci plesu mohli navštívit, byl D-klub. Zde hrála v jazzovém stylu kapela K. M. Č. (Kdo má čas). A zazpíval si s nimi i Lukáš Typlt.

I v tomto malém prostoru se tančilo a fandilo.

Už se stalo tradicí, že z Divadelního plesu se brzy neodchází. DJ Bery ukončoval diskotéku v estrádním sále ve 4 hodiny a z Déčka se odcházelo opravdu až ráno.
A únava už byla znát…

Podívejte se i na reportáž: ples

---

Velké bowlingové klání

Divadelníci si zhruba jednou do roka chtějí od divadla odpočinout, a v tom případě jdou hrát fotbal nebo bowling. Naposledy byli na bowlingu v červnu, tak si řekli, že je na čase to zopakovat. Tentokrát se jich sešlo poměrně hodně.

A ty ladné pohyby!

A rozehráli se tak, že rovnou dali tři kola. A tady jsou vítězové:

Jan Víta, provozní manažer

Karel Čech, řidič

Stanislav Polesný, osvětlovač

Vláďovi Motykovi, to asi přišlo líto, tak si vypůjčil místní pohár

---

Příbramské divadlo má dva nové herce

Od nového roku má příbramský herecký soubor dva nové členy. Oba jsem přepadla na zkoušce nové hry Prokletí nefritového škorpióna. Tím chci hlavně říct, že Eliška Dohnalová běžně kožich nenosí a ani u Martina Dusbaby jsem si mimo zkoušky, náušnic nevšimla.

Eliška Dohnalová

B. Můžete se nám představit?
D. Je mi 22 let. Narodila jsem se v Praze, ale vyrůstala jsem v Pardubicích.

B. To jste asi přímo po škole?
D. Ano. Na jaře jsem končila na Vyšší odborné škole herecké.

B. Jak jste se dostala do Příbrami?
D. V posledním ročníku školy jsem obesílala všechna divadla a zvala je na své absolventské představení. A pan Milan Schejbal se na mě přijel podívat a nabídl mi hostování ve Škole základ života. Potom jsem začala přebírat některé role za Petru Duspivovou a bylo mi nabídnuto angažmá.

B. Vadí Vám být na oblasti?
D. Já si myslím, že pro mladého herce je úplně nejlepší jít do oblastního divadla. Má větší šanci si zahrát.

B. Jaké jsou Vaše první dojmy z příbramského divadla?
D. (smích) Jsou moc příjemné. Všichni, které jsem potkala, tak byli moc milí a vstřícní. Vím, že to ve všech divadlech takto nechodí. Jsem moc mile překvapena.

B. Tak necháme profese… Máte nějakou známost?
D. Ne.

B. Co nejraději jíte a co byste do úst nikdy nevzala?
D. Nejraději mám italskou kuchyni, ale i českou mám ráda. A nemám ráda uzené, papriky a fazole.

B. A co žemlovku?
D. Tu mám ráda. Výbornou dělá můj tatínek.

B. Věříte v Boha?
D. Ne.

B. Jak moc Vás oslovuje móda?
D. Mám ráda pohodlné oblečení.

B. Jste schopná nakoupit v sekáči?
D. Ano.

B. Jaká je Vaše nejhorší povahová vlastnost?
D. Asi to, že jsem introvert. S tím hodně bojuji.

B. A ta nejlepší?
D. Myslím si, že jsem spolehlivá a pracovitá.

B. Máte nějakého koníčka?
D. Ráda zpívám, hraju tenis a lyžuji.

Martin Dusbaba

B. Můžete se nám představit?
D. Je mi 37 let, narodil jsem se v Pardubicích. Vystudoval jsem DAMU.

B. Kde bydlíte?
D. V Praze.

B. Jak jste se dostal do Příbrami?
D. Odešel jsem z kladenského divadla Lampion a nabídla se možnost jít do Příbrami.

B. Jaké jsou Vaše první dojmy z příbramského divadla?
D. Byl jsem mile překvapený ze souboru. Přivítali mě vstřícně. A jak různě slýchám o různých třenicích v divadlech, tak mi připadá, že tady je to vyrovnané a lidi spolu drží. Uvidíme, jak to bude dál.

B. Tak necháme profesních otázek… A jdeme natvrdo! Jste na kluky nebo na ženský?
D. Na ženský.

B. Máte známost?
D. Mám přítelkyni, které říkám, že je má žena, protože je starší než já. A máme spolu dvě děti.

B. Jéjééé, jak staré máte děti?
D. Mám čtyřiapůlletého chlapečka a dvouapůlletou holčičku.

B. Herci občas ráno zkouší a večer hrajou. Máte na ně čas?
D. Na ně si vždycky čas najdu.

B. Věříte v Boha?
D. Ne.

B. Co nejraději jíte a co byste do úst nikdy nevzal?
D. Nejraději mám asi bifteky a příliš neholduji takovým těm sladkým jídlům, jako je krupicová kaše, šišky s mákem, zemlbába a podobně.

B. S tou zemlbábou jste mi vzal otázkou. Tak jinak. Jaká je Vaše nejhorší povahová vlastnost
D. Jsem narozený ve znamení Berana, takže jsem neústupný, přísný. A pokud k sobě cítím křivdu nebo nespravedlnost, tak jsem občas i zlý.

B. A nejlepší?
D. To s tím asi souvisí, snažím se být k lidem spravedlivý.

B. Máte nějaké koníčky?
D. Zajímá mě literatura a hlavně poezie.

Tak Eliško a Martine zlomte vaz!

---

Prokletí nefritového škorpióna

Příbramské divadlo začíná tento rok s humorem, a to rovnou bláznivou komedií Woodyho Allena Prokletí nefritového škorpióna. Typický Allenův humor protkaný řadou neuvěřitelných gagů vypráví příběh C.W. Briggse, který je jedním z nejúspěšnějších pojišťovacích agentů v New Yorku čtyřicátých let. Tak to alespoň tvrdí své nové šéfové, expertce Betty Ann Fitzgeraldové. Ann je najata, aby do firmy přinesla svěží vítr v podobě reorganizace. Není divu, že se ti dva upřímně nemají rádi. Briggs se rád chlubí svou schopností rozlousknout jakýkoli pojišťovací podvod tím, že se vžije do vědomí zloděje. Ann ovšem jeho vychloubačství tvrdě ignoruje.

Na svá sebevědomá slova Briggs doplatí v okamžiku, kdy se spolu s Ann stanou obětí hypnotizéra Voltana. Ten je při vystoupení spojí milostným poutem a později je postupně vysílá krást v hypnotickém stavu šperky ze sejfů bohatých klientů pojišťovny. Neodolatelný agent se tak stává vyšetřovatelem případu, jehož je sám nevědomým pachatelem.

Tato hra, kterou příbramské divadlo uvádí v překladu Ondřeje Sokola je skvělou hereckou příležitostí pro Bohumila Klepla a Annu Fixovou.

Pana Klepla jsem odchytla při zkoušce, doslova na minutový rozhovor. V té době byly čtyři dny do premiéry.

B. Jak se Vám zkouší?
K. „Dobře se mi zkouší. Dokonce tak dobře, že bych klidně ještě zkoušel dva měsíce. Ale protože premiéra je za pár dní, dám tomu všechno, co je ve mně.“

B. A co příbramští kolegové?
K. „Sbližujeme se, a to mě baví. Poznávám nové herečky, a to mě taky baví. Nové scénografky- Agnieszku, tu bych tak trochu… ta se mi líbí…ale zase ten věk… Ale teď vážně, poznávám novou partu, všichni se ke mně chovají velmi dobře. Hýčkají si mě.“

B. A co Vaše role?
K. „To nevím. Fakt nevím, proč mě do této role  Milan obsadil. Ale on určitě ví proč, protože je chytřejší a má větší přesah než já. Někdy si už při těch zkouškách říkám, že vím… Ale stále vím, že nevím.“

Když Bob neví, tak já se musím dozvědět. I vypravila jsem se za Milanem Schejbalem, který Nefritového škorpiona režíruje. „Protože jak ho znám z jeho práce i jako člověka, tak mi velmi tu základní filosofii Woodyho Allena připomíná. To neznamená, že by ho měl kopírovat, to ani nejde. Měl by svým osobitým, svébytným humorem dodat krev a mlíko, které ta inscenace potřebuje.“

 

Kromě Anny Fixové a Bohumila Klepla ještě uvidíte Vladimíra Seniče, Martina Dusbabu, Elišku Dohnalovou, Filipa Müllera a Romana Štabrňáka.

Divadlo má rekordní počet předplatitelů

31. ledna se uzavřel prodej předplatného. Příbramské divadlo má letos rekordních 1249 abonentů. Což je od loňského počtu 950 pořádný nárůst.

Celý loňský rok jsem slýchala od ředitele Petra Bednáře, že jeho velkým přáním je tisícovka předplatitelů. Co říká na toto číslo? „Je to o třista předplatitelů více, než jsem doufal. A to do toho ještě nepočítám Klub mladého diváka, kterých je zhruba 270. Do divadla nám tak bude chodit okolo patnácti set diváků. K tomuto číslu přistupuji s velkou pokorou.“ Sen, máte splněný. Co dál? „(smích) Tak sny se přece časem mění… V mých přáních se to číslo samozřejmě navyšuje.“ Ale počet obyvatel Příbrami zůstává stejný. Jsou Vaše sny reálné? „Sny jsou přece od toho, že mohou být nereálné. To je na nich to krásné…“

Zvolte si nejoblíbenější inscenaci i herce

Měsícem únorem se opět rozjíždí další ročník divácké ankety. V té můžete hlasovat pro svoji oblíbenou herečku, herce a inscenaci. Ale malá změna je. V předchozích ročnících jste dostávali anketní lístky ke každé zakoupené vstupence, to znamená na prodejních místech. Letos dostanou diváci anketní lístky od uvaděček až v divadle při vstupu. Anketní lístky můžete hned vyplnit a dát do schránek ve foyer. Nebo je v klidu vyplníte doma a odevzdáte na jakémkoliv prodejním místě.

Lonští vítězové.

V anketních lístcích můžete své oblíbence vybírat z šesti hereček, deseti herců, jednadvaceti inscenací a pěti premiér, které byly uvedeny v roce 2013.

Naposledy může svůj hlas odevzdat 12. června. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne v červnu (termín ještě není znám), před posledním představením sezóny.  A nezapomeňte vyplnit i své jméno a adresu, anketní lístky jsou slosovatelné!

---

Za jedničky do kina

Příbramské divadlo každý rok odměňuje jedničkáře. Po předložení vysvědčení získají vstupenku za 1 korunu. Vloni byli na divadelní pohádce, letos mohli jít do kina na animovanou rodinnou pohádku Ledové království. Věk dětí se nijak nerozlišuje, mohou přijít ty nejmenší až po studenty Univerzity třetího věku, jak se stalo loni.

 Petr, Otto a Já & Ivan Korený

Příbramákům snad ani není třeba toto hudební uskupení představovat. Je to sdružení muzikantů kolem Jirky Hejnice a Petra Vašiny. Hrají vlastní písničky ve folkrockové úpravě. V D-klubu hráli staré pecky, ale i úplné novinky.

Otto Hejnic                                                                                          Jiří Hejnic

Petr Vašina                                                                                                    Ivan Korený

Je fajn, že koncerty v Déčku nemají o diváky nouzi. Na tuto kapelu bylo opět doslova našlapáno.

---

Další podpisy

Na stěnu v Déčku přibyly dva podpisy. Foťák jsme neměli, takže snímky jsou z mobilu a podle toho vypadají…

Richard Genzer

Jakub Kohák

---

Irena Budweiserová v Déčku

Irenu Budweiserovou si jistě pamatujeme jako dlouholetou členku Spirituál kvintetu. Dnes má vlastní kapelu. Do Příbrami přijede s kytaristou Mirkem Linkou a zapívá spirituály, gospely, blues. Na koncert můžete přijít 24. února.

---

Co to je?

Tak si pořádně prohlédněte tuto fotografii a zatipujte si, co to je? Protože správným odpovědím nedávám příliš velkou naději, bodují i Ti, co jim nechybí fantazie.

Své odpovědi mi posílejte do 27. února. Výherce získá vstupenky do divadla a moji placatku.

---

Český národ je zvláštní. Vždycky když je blbě, hned vymyslíme vtipy. Poslední dobou, čím dál častěji slyším vtipy o zlodějích. Že by to bylo tím, že se teď v  Příbrami stále řeší kriminalita?

Tak jeden pro zasmání (nikoliv pro inspiraci)

Lísteček za stěračem zaparkovaného auta:
„Zpráva pro zloděje: Nádrž je prázdná, rádio nemám a motor je vylágrovaný.“

Druhý den přibude další lísteček:
„Pro majitele auta: Takže kola jsou ti vlastně taky na hovno“.

Veselý únor přeje Fany Blažková                                                                                fanyblazkova@centrum.cz