Na kafíčku s Blažkovou

Marcel Vašinka

Kuchyň mám zakázanou

B. Co se Vám vybaví, když se řekne dětství?
V. Beskydy. Odtud pochází rodina mého otce. Chodil jsem tam ještě do první třídy. V zimě jsme do školy jezdili na lyžích. Jsou to samé příjemné vzpomínky.

B. Byl jste jako dítě zlobidlo nebo vzorňák?
V. Vzorňák jsem nebyl nikdy. Vždycky jsem se kamarádil se zlobivými dětmi, mezi které jsem dobře zapadl. Když tak přemýšlím, myslím, že jsem měl i dvojku z chování.

B. Čím jste chtěl být? Měl jste takové ty klukovské sny?
V. Chtěl jsem být námořníkem. Až když jsem poprvé stál na lodi, kde mi rozhodně nebylo nejlíp, jsem pochopil, že asi námořníkem nebudu.

B. A kdy přišlo to rozhodnutí, že budete hercem?
V. Máme to v rodině. Můj otec byl herec. Lojza Švehlík je bratr mé mámy. A další brácha Jaroslav Švehlík byl také vynikající herec, který v Ostravě založil konzervatoř.

B. Litoval jste někdy svého výběru?
V. Nelitoval. Ona ta práce má svoje výhody. Už na škole jsem se poměrně rychle naučil básničky, dal tomu přednes a tím jsem si dost vylepšoval známku z češtiny. Tak jsem si říkal, že by to herectví vlastně nemuselo být špatné. Práce na rolích mi mnohdy pomohla pochopit i sama sebe. Postupně jsem v té práci našel velké zalíbení. Nelitoval jsem nikdy.

 B. Jste zkušeným hercem. Míváte trému? Třeba před premiérou?
V. Nejen před premiérou. Já ji mívám každé představení, krve by se ve mně  nedořezal… Trémou opravdu trpím. Ale řekl bych, že je to zdravá tréma. Ne ta, co svazuje.

B. Máte nějaké rituály nebo talismany?
V. To ani ne. Samozřejmě s kolegy si dáváme „zlomvazky“. Ale vlastně mám jeden rituál. Kdekoliv hraji, tak se před představením na jevišti pokřižuji.

B. Co nejraději jíte a co byste do úst nikdy nevzal?
V. Nejprve musím říct, že jím hrozně rád. A jak jezdíme s divadlem po celé republice, tak už vím jaké, kde dělají řízky. Mimochodem řízky opravdu miluji. Ale mám rád i lehčí kuchyně, francouzskou nebo italskou. Prostě hodně zeleniny a hodně masa. A co nemusím? Když jsem byl malý a doma zrovna nebylo příliš peněz, tak se dělávaly plíčky. Tak ty bych nemusel. Jinak si myslím, že jsem dobrý strávník, co přede mě dají, to sním…

B. Když říkáte, co přede mě dají… Umíte vařit?
V. Umím vařit. Ale v současné době jsem z kuchyně odstrčený, protože můj partner vaří daleko lépe. Navíc se shlédl v kuchyni své maminky, která byla vynikající kuchařka. Takže já ráno tak akorát udělám kafe a namažu chleba (smích). Kuchyň mám zakázanou.

B. A co si rád dáte k pití? Myslím alkoholického.
V. Já alkohol piju výjimečně. A když, tak jedině k jídlu. Třeba ke kachně si občas dám dvojku červeného vína nebo pivo.

B. Je nějaká domácí práce, kterou opravdu nemáte rád?
V. Já myslím, že ne. Bydlíme ve vile, kde musíme dělat všechno. Samozřejmě na odborné práce si bereme řemeslníky. Ale já neuvažuji, jestli mě tohle baví a tohle ne. Je to potřeba udělat, tak to udělám.

B. Vy jste s divadlem často na cestách. Baví Vás ještě cestování ve volném čase?
V. Cestování je snad můj největší koníček. Jak je volno, hned vyjíždím. Teď v červnu se chystáme na měsíc do Ameriky. Z New Yorku přelétáváme na západ do přírodních parků, Las Vegas, San Francisko a potom Florida. V zimě, když máme volno o Vánocích a mnohdy do půlky ledna, jezdíme většinou k moři. Ale i během roku třeba na prodloužený víkend jezdíme po Evropě. Všechny peníze dáváme do cestování.

B. Přesto, že jste tak zcestovalý, je ještě nějaká země, kde jste nebyl, a kterou toužíte poznat?
V. Ne. Byli jsme už ve všech světadílech. A jediný sen, který mi zbýval, si právě nyní v červnu uskutečním.

B. Mohl byste žít v jiné zemi?
V. Mohl. Jsem kosmopolitní člověk. Je to spíš otázka povolání. Žádný jazyk neumím tak perfektně, abych se s ním mohl, jako herec živit. Ale kdybych se živil něčím jiným, tak bych mohl žít kdekoliv jinde na světě. Ale ono se mi to možná jenom tak říká, nikdy jsem se takto nerozhodoval…

B. Věříte v Boha?
V. Byl jsem vychován v katolické rodině, ale že bych pravidelně chodil do kostela nebo se denně modlil k Bohu, tak to rozhodně ne. Církve náboženství hodně pokřivily a zneužily. Ale když se člověk zaměří na ten pravý základ náboženství, tak to jsou úžasné a pravdivé věci. Toho se já nezříkám.

B. Co děláte, když máte volno a chcete si odpočinout?
V. Mám rád sport. Hodně plavu, jezdím na kole… Ale asi nejvíce času mi zabere práce na zahradě. Což je sice zpočátku odpočinek, který k večeru přechází k bolesti (smích).

B. Jak to máte ráno se vstáváním? Jste skřivan nebo sova?
V. Vstávám brzy. I když jsem byl mladý a absolvoval různé flámy, tak jsem vstával hned ráno okolo sedmé hodiny. Mě bylo líto toho dne. Ale jestli jsem sova nebo skřivan nevím, protože chodím pozdě spát a brzy vstávám.

B. Jak by měl vypadat Váš ideální den?
V. Já jsem zvyklý pracovat. Takže ráno bych byl na zkoušce v divadle, odpoledne točil něco v televizi nebo rozhlase a večer bych šel hrát. A mezi tím bych pobyl u nás na zahradě, kde bych pracoval nebo si zaplaval v bazénu.