Anna Fixová se narodila v Praze (17. 3. 1984), dětství však strávila v Mostě.

V tamním Městském divadle se také odehrály její první kroky na „prknech, která znamenají svět.“ Byly to dětské role v inscenacích D’Artagnan, Hobit, Daleká cesta aj. Její následující cesta k profesionálnímu divadlu ale daleká nebyla. (Z veskrze divadelní rodiny to snad ani nešlo jinak…) Vedla přes studium hudebně-dramatického oboru konzervatoře v Praze, kterou absolvovala roku 2005. Jejími pedagogy byli Jana Preissová a Jaroslav Satoranský.

Bezprostředně po dokončení studia byla Anna obsazena do jedné z ústředních rolí nekonečného televizního seriálu Ulice. Hrála i v několika dalších seriálech a televizních filmech, mezi nejvýraznější patří Vysoká hra (2019) režiséra Jiřího Svobody. Zároveň hrála v nejrůznějších nekomerčních divadelních projektech, na scéně A studia Rubín, na Nové scéně Národního divadla, na scéně Komorní činohry (Pan Kolpert, Orchestr, Neidentifikovatelné lidské ostatky a skutečná podstata lásky, Jak jsem se učila řídit…)

Je jednou ze zakládajících členek pražského souboru 3D Company („vznikl jako soubor kamarádů, kteří chtěli dělat divadlo“), ve kterém ztvárnila řadu rolí (Central Park West, Nezvěstná, Máte jednu špatnou zprávu, Když se zhasne, Dobrý proti severáku.

Dále hostuje v pražském Studiu DVA (Brouk v hlavě, Poprask na laguně), V Divadle v Řeznické (NordOst) a ve společnosti Pantheon (Přátelák).

Členkou uměleckého souboru Divadla A. Dvořáka Příbram je Anna od roku 2011.

A co ráda dělá ve volném čase? Asi od svých pětadvaceti let se věnuje fotografování: „Moje máma si všimla, že fotky z dovolených vypadají trochu jinak.“ Nejraději fotí svoje kamarádky a kamarády. Snad ještě raději cestuje a objevuje nová místa právě i hledáčkem fotoaparátu. Jejím nejoblíbenějším místem byla dlouhou dobu Paříž. „Ale čím jsem starší, tím víc vyhledávám místa, kde není moc lidí a dominuje příroda.“  Aniččiny fotky se objevují v různých časopisech. Je také autorkou divadelních fotografií některých našich inscenací a portrétů kolegů ze souboru.

Od malička hraje na housle, poslední dobou se učí na ukulele a hlavně celý život zpívá. To ostatně můžete slyšet i v našem divadle A snad jednou i to ukulele…