Eliška Nejedlá se narodila 12. 4. 1996 v Benešově, kam se však od té doby podívala už jen jedinkrát v rámci výletu. Celé dětství strávila ve velkém rodinném kruhu a nejčastější náplní jejích dní byly potyčky se starším bratrem, který ji o několik let později „přivedl k divadlu“.

Po zbývající volný čas se věnovala tenisu, kamarádům, tanci a hudbě. S blížícím se ukončením základní školy přemýšlela nad možností stát se po vzoru babičky aranžérkou květin či módní návrhářkou… Realita byla však nakonec jiná a Eliška se spolu s kamarádkou přihlásila na Pražskou konzervatoř. („Když se brácha hlásí na DAMU, tak co by ne…“). Nakonec však byla na herectví přijata právě jen ona. Říkala si, že když to „jen tak zkusila“, musí to být znamení! O šest let později si říkala, že spíš asi nebylo… Školu absolvovala a nevypadalo to, že by z ní byla herečka.

Po jednom semestru na Tvorbě textu a scénáře na Vyšší odborné škole při Konzervatoři J. Ježka se rozhodla začít pracovat, ať už kdekoli. Nastoupila do lifestylového e-shopu, který jí otevřel nové obzory, nicméně to nebylo ono.

Jednoho dne, během rodinné sešlosti, kdy musela odpovídat na četné otázky, proč už „nechce“ hrát divadlo, přišlo další znamení! Režisér a umělecký šéf příbramského divadla Milan Schejbal jí nabídl záskok za hereckou kolegyni, která si několik dní před premiérou zlomila nohu. Je třeba říci, že Eliška dříve, ještě coby studentka konzervatoře, nastudovala jako host roli Ani v příbramské inscenaci Višňový sad, a tak nebyla v Příbrami úplným nováčkem.

Vzala si dovolenou, aby záskok bleskově nastudovala, a pak přišla nabídka další role a následně od roku 2019 angažmá v příbramském divadle.

V současnosti se Eliška kromě divadla věnuje zpěvu v kapele Corebells (kde působí se svým bratrem, nakonec vystudovaným divadelním režisérem), józe, trávení času v přírodě, dobrému bytí a rodině. Zajímá se o seberozvoj, zdravý životní styl, udržitelnost a všechno hezké.