//wp_head()?>
Příbramské divadlo pravidelně natáčí upoutávky na akce a reportáže z jejich průběhu. Že jo, pane řediteli? Teď poprvé máme trailer!!! A zasloužil se o něj především Petr Florián a jeho kamarád Vladimír Malošík, a to je profík.
Petře, jak tě to vůbec napadlo točit trailer?
Já mám kamaráda, který vlastní skvělou filmovou techniku a když si pořídí něco nového, tak mě pozve a vyzkoušíme to.
To zkoušíte tak, že přímo něco natáčíte?
Ano, ale třeba na poli. Jsme jak malí kluci, kteří objevují, co všechno ta technika umí.
Jak došlo na trailer k nové inscenaci „A pak už tam nebyl ani jeden“?
Já jsem si to všechno vymyslel a pak jsem ho oslovil, jestli bychom ho nenatočili. Vláďa ho nejen točil, ale i barvil, stříhal … má na to veškeré vybavení.
A jak si dával dohromady ten scénář? Mě to připadá hrozně náročný?
Není to až tak náročné, navíc tahle hra toho hodně nabízí. Já mám ve filmech hodně rád detaily. Tak jsem si řekl, že to bude hlavně o nich, nikdo tam vlastně nebude vidět… bude to taková ochutnávka. A když jsem si toto stanovil, tak pak už jenom stačilo, abych si to poskládal v hlavě.
A kde jste ho točili?
Točili jsme ho v žižkovském divadle, protože tam náš soubor občas zkouší, tak nám vyšli vstříc.
Takhle vypadalo natáčení:
Připadá mi, že nejvíc asi „trpěla“ Anička Fixová, které má po tváři pomalu stékat slza. Pořád si do oka něco stříkala…
Já jsem si říkal, že to bude jednoduché. Vezmu roztok na čočky, Anička si kápne do oka a ono to steče. Jenže nastal problém – teklo to někam jinam nebo to teklo hodně rychle… Tak se Anička sebrala a šla do lékárny koupit nějaké kapky do očí, které mají hustší konzistenci. A s těmi už to šlo.
Chudák Anička…
A takhle to dopadlo: