Dělání, dělání…. je asi lék…

Normálně by se asi předpokládalo, že divadlo je v této podivné době prázdné. Že herci pilně zkouší a tím pádem pilně pracují i lidé v dílnách, jsem vám už několikrát psala.
Ale aby toho nebylo málo, v listopadu přišel Martin Machata do předsálí kina a u šaten byla potopa.

Bylo jasné, že „něco“ prasklo. Ale nikdo nevěděl co, a hlavně kde. Prasklá trubka nemusela být přímo nad zdrojem vytékání vody. Tak se do divadla nastěhovali řemeslníci. No, co vám mám psát – na zaměstnance divadla šli mrákoty.
Tak nejdřív malá díra, pak větší a ještě větší.

A v tuto chvíli se zjistilo, že praskl přívod do požárního hydrantu. Práce, kvůli špatnému přístupu, nebyly zrovna jednoduché.

Oprava trvala dlouho, ale hlavně se všechno muselo nechat vyschnout. Je pravda, že tohle počasí není pro vysychání úplně ideální.
V současné době už díra ve stropě není, ještě pár štukatérských prací a pak ještě vymalovat.

Je to pech! Vždyť to není tak dlouho, co kino prošlo rozsáhlou rekonstrukcí.
.

Avšak v divadle jsou prozřetelní. Rozvody požární vody jsou špatné úplně všude. A tak nastala částečná rekonstrukce těchto rozvodů i v suterénu divadla. Trubky jsou původní a vedou pod stropem v chodbě, takže je k nim lepší přístup.

Jak vidno v divadle se opravdu nenudí.