Dvě kola je moc

V divadle jsou šikovní lidé – to už jste ode mě četli několikrát. A mnozí mají i zajímavé koníčky. Jedním z nich je i osvětlovač Petr Ejem.

Petr jednou náhodně viděl jednokolku a bylo to osudové setkání. Na internetu zjistil, jak se na ní jezdí a v tom okamžiku věděl, že jednokolka by ho hodně bavila. Dnes už se jí věnuje šestou sezónu. Jak mi prozradil, jednokolek je několik druhů, on jezdí na horské jednokolce, s kterou se dají dělat i sjezdy.

Taková jednokolka se dá u nás koupit?
Dá se koupit v českém obchodě přes internet.

Má jednokolka nějaká pravidla, jak se na ní učit jezdit?
Jízda na jednokolce má asi deset úrovní. První je, že nasednete a ujedete rovně padesát metrů. Pak přijdou zatáčky, osmičky…

Takže sis objednal jednokolku a začal na ní jezdit. Neříkej, že se na ní posadíš a hned umíš jezdit.
Samozřejmě, že to nejde hned, ale za čtrnáct dní jsem jezdil na malé jednokolce osmičky.

Dobře, tak jsi průběžně zvládl všechny úrovně a co dál?
Já jsem asi na páté úrovni. Třetí sezónu jsem se přihlásil na závody. Na prvních závodech jsem byl v Rakousku v Alpách. V Čechách se jezdí jen malé závody. Velké se jezdí v Německu nebo Rakousku.

A jak jsi skončil?
Ve své kategorii jsem byl čtvrtý. Snažím se to zlepšovat, v loni jsem byl už třetí.

Ty sebou občas bereš jednokolku i na divadelní zájezdy.
Na každý zájezd ji neberu, většinou není čas. Ale když někde spíme a přejíždíme do jiného města až ráno, tak to si i zajezdím.

Kolik dokážeš ujet?
Rekord mám 145 kilometrů.

Jak často trénuješ?
Když mám dobrý týden, tak najezdím 200 km.

A máš nějaký cíl?
Zatím je to pořád lepší. Snad to bude pokračovat.