Goldoniáda, klauniáda a podobné věci…

Goldoniáda je poměrně nová hra z pera slovenského autora Martina Porubjaka. Vznikla v druhé polovině 70. let. Inspirací Porubjakovi byly inspirací různé situace z her významného italského dramatika Carla Goldoniho. Od něho je také odvozen název celé hry.
To jsem ale chytrá, co? (No, přiznávám, nejsem. To všechno vím od rejži.)

A abych se nechlubila cizím peřím a nevkládala si do úst co nevím, tak jsem se přímo Milana Schejbala zeptala:

B. Do jakého žánru se Goldoniáda řadí?
S. Goldoniáda je komedie dell arte. Což je význačný divadelní proud, který se formoval v 16. a zejména v 17. století. Smyslem hry je hravost, fantazie, kreativita… To znamená, že zde není žádný příběh. Je to spíš mozaika různých situací. I když asi od třetiny té hry se dá vystopovat určitá dějová linka.

B. Já jsem viděla herce v zajímavých kostýmech a s klaunskými nosy…
S. Ano, komedie dell arte odkazuje ke klaunství, ale nikoliv k cirkusu. Spíš ve smyslu komediantství, nebo mistra Beana a tak dále. Je to výsostně stylizované divadlo, kde ta divadelnost, schopnost herců utáhnout gag a zaujmout diváka je vlastně důležitější, než samotný příběh.

B. Proč právě tato hra?
S. My bychom se neměli věnovat pouze jednomu divadelnímu proudu. Naopak bychom měli ukázat divákovi různé formy divadelního vyjádření. Když vezmeme Čechova – Višňový sad a Goldoniádu, tak to je jako severní a jižní pól.

B. Je to sice bez jakéhosi děje, ale jasně dané postavy tam jsou. Můžete alespoň některé přiblížit?
S. Tak je tam hrabě, který je velice rozumový, pak baron, který nese znaky narcisismu až k náznaku homosexuality a trojici doplňuje neurvalý zeman. A vše to spojuje sluha, který slouží všem třem.

B. Tak přemýšlím, jakému divákovi je tato inscenace určena?
S. Ta divadelnost nemusí být blízká úplně každému, ale kdo se chce bavit a prožít s herci tu kreativitu, tak má dveře otevřené do své fantazie. Záleží na samotném divákovi. Každý to máme jinak.

Sluhu hraje (no, jak jinak) Filip Müller. A i když má s těmito postavami své zkušenosti, tak v Goldoniádě to musí být daleko náročnější – má tři pány.
„Na jednu stranu je to nádherná role, protože herci umožňuje rychlé střihy mezi těmi různými charaktery. On se snaží vyjít každému svému pánovi vstříc. To znamená, že charakter, který má pán, má i sluha. Což jsou vlastně vteřinové střihy z jednoho charakteru do druhého.“

Pro všechny herce musí být tato inscenace opravdu náročná z hlediska pohybu mnohdy až akrobacie. Jednotlivé gagy v Goldoniádě oddělují písničky v podání hereckého bandu Los Trumberos.