Hrajeme v lese, aneb zameť si jeviště

Po loňském klimatickém debaklu to konečně vyšlo. Ano, Balada pro banditu se hrála uprostřed lesa. Divadlo Skalka v Podlesí je pro tuto inscenaci ideální. A hrálo se v pátek i v sobotu.
Ale jednoduché to nebylo. Vyjet nákladním Ivecem, nebylo jednoduché. To náklaďák, který přivezl mobilní toalety, se vůbec nahoru k divadlu nedostal. Takže naši technici opět sjeli Ivecem dolů, naložili toitoiku vyvezli a sami umísťovali. A co teprve březohorští dobrovolní hasiči, jejichž auto rozhodně není drobeček.

Divadlo je v lese, takže je jasný, že na „jevišti“ je spousta šišek. Ruku k dílu přiložil i Nikola a Eržika. Nutno Aničce Fixové přiznat, že její pracovní oblečení i obuv nemá chybu.

https://www.facebook.com/200357696648824/videos/1763907293627182/

A pak už začala zkouška. Herci pracují v úplně jiném prostředí i v jiných kulisách, než jsou zvyklí. Musí se jasně určit, kdo bude odkud přicházet a podobně. Ale Milan Schejbal má jasno.

Děvčata z občerstvení už čekají na první zákazníky a pan ředitel poskytuje rozhovor.

Ačkoli představení začalo až v 21 hodin, vstupenky se měly prodávat už od 19 hodin. V 18:30 se u pokladen začaly tvořit fronty. Hlediště se začíná plnit.

Začíná se stmívat a Balada je v plném proudu. A má to grády. Díky neznámému prostředí nebo nerovnému terénu, dochází i k několika úsměvným situacím. Naopak, všem  zatrnulo, když Nikola proběhl kulisy a v té tmě, se začal šplhat po skále. A zrovna, tak sbíhal z prudkého terénu dolů. A to udělal dvakrát.

Děkovačka a velký potlesk. Vzápětí už diváci stojí a při přídavku zpívají.

Balada pro banditu se mi prostě líbí. A uprostřed lesa má neopakovatelnou atmosféru. Já jsem byla nadšená. A rozhodně jsem nebyla sama.