Lucie Zedníčková: Toužím stát se princeznou (rozhovor)

V nové hře příbramského divadla „Archiv jazyků“ hostuje Lucie Zedníčková. O rozhovor jsem ji poprosila před sobotní zkouškou.

Co se Vám vybaví, když se řekne dětství?
Babička s dědou, tenisové kurty, natáčení Televizních dívánek se Štěpánkou Haničincovou, vybaví se mi krupicová kaše…

Měla jste v dětství nějaké přání, čím byste chtěla být?
No, samozřejmě. Chtěla jsem být princeznou.

A kdy došlo k tomu, že princezna to nebude?
Pořád toužím stát se princeznou. Podle mě je hodně důležité udržet si dětské touhy a přání. Je životně nezbytné mít  pořád to malé dítě v sobě.

Hrála jste jí někdy?
Ano, jednou. A úplně blbě, protože nejsem typ na princezny (smích).

A kdy jste se rozhodla, že budete herečkou?
Já jsem se nerozhodla. Točila jsem od malička, takže mi to přišlo úplně samozřejmé. K žádnému velkému zlomu nedošlo, prostě to přirozeně vyplynulo.

Zalitovala jste někdy svého výběru?
Ne, nikdy.

Máte před premiérou trému?
Nemám. Kdysi jsem jí měla, ale jak se mi narodily děti, tak se mi jinak nastavil žebříček hodnot. Je to přece jenom divadlo… teď to nemyslím špatně. Já nejsem lékař, kde když blbě říznu, tak mohu zabít.

To nemusíte být k tomu telefonu nakloněná, to bude slyšet.
Ale mě je to takhle příjemné.
(Pak se ale narovnala. Asi aby neusnula…)

Co nejraděj jíte, a co byste do úst nikdy nevzala?
Nejraději mám svíčkovou a sushi. A co bych nedala do pusy? Od malička nesnáším sladké.

A co nejraděj pijete? Myslím alkoholického…
Červené víno. A výjimečně v létě na zahradě si dám studené pivo. Ale to opravdu jenom v létě. Jiný alkohol nepiju.

Jak Vás ovlivňuje móda?
Vůbec. Nezajímá mě.

Jste schopná nakoupit v sekáči?
Jsem a nakupuju.

Jaká je Vaše nejhorší povahová vlastnost?
Jsem líná.

A ta nejlepší?
Pro mě je skvělé, že nikomu nic nezávidím. To je osvobozující. Závistiví lidé musí strašně trpět.

Věříte v Boha?
Musely bychom definovat, co je Bůh. Řekněme, že věřím ve vesmírnou spravedlnost. Věřím, že když člověk udělá něco špatného, tak se mu to stonásobně vrátí a naopak. Věřím v rovnováhu.

Když už jsme u té vesmírné spravedlnosti, co říkáte současné politické situaci?
Vůbec jí nerozumím. Mám pocit, že je tam jeden blbec za druhým… odmítám se tím zaobírat.

Cestujete ráda?
Miluju cestování. Nejraději bych byla stále na cestách. Nerada jezdím dvakrát na stejné místo. Výjimkou je jeden ostrov v Thajsku, kam se ráda vracím.

Je nějaká země, kde jste ještě nebyla a moc byste jí chtěla poznat?
Austrálie, Nový Zéland, Tibet… těch míst, kam bych se chtěla podívat je hodně.

Kdybyste mohla strávit ideální den, jak by vypadal?
Byla bych se svými nejbližšími u moře.