Lukáš Typlt je ženáč

Lukáš Typlt se oženil. Ke svatbě si vybral místo vskutku neobvyklé – divadlo.  Obřad probíhal na jevišti, které bylo na tuto příležitost speciálně připraveno. Ještě před obřadem se vše muselo domluvit s matrikářkou a oddávajícím Václavem Švendou.

A to už ženich vchází na jeviště doprovázen svou maminkou. Nevěsta naopak přišla z hlediště.

V hledišti přihlíželi zaměstnanci divadla i někteří Lukášovi kolegové.

A obřad začal…

Novomanželé pozvali všechny do foyer na společný přípitek. To už měl Lukáš v náručí půlroční dceru Beátku.

Velká fronta se vytvořila z gratulantů. Mně se podařilo zachytit alespoň některé herce.

Novomanželé v záplavě bublin, okvětních lístků a rýže…

Hostina byla v Déčku, které se změnilo k nepoznání. Fotky jsou teprve ze začátku příprav.
D-klub zažil už druhou svatbu a oddávalo se i v estrádním sále. Divadlo prostě začíná být vhodné ke svatbám.

Já jsem si samozřejmě novomanžele hned vyzpovídala. Zcela nevhodně hned ve foyer. Ale co! Lukáš, jako herec musí být zvyklý a já jsem v podstatě bulvární novinářka! Takže lézt nevhodně lidem do soukromí  jsem taky zvyklá.

B. Kde a kdy jste se poznali?
L. Tady v divadle, po premiéře Dámy s kaméliemi.

B. V divadle jste se poznali a dál…?
L. + R. (smích) Dá se říci, že sympatie na první pohled…

B. Nějakou dobu už spolu žijete, máte dceru. Proč se vlastně berete?
R. Lukáš je klasik.
L. Přesně tak. Před narozením dcery jsme to nestihli.

B. Radko, představ, mi svého manžela?
R. (smích) Je to miláček.

B. Lukáši, představ mi svou ženu?
L. Je to zlatíčko.

B. Aha. Tak takhle to nepůjde. Radko, čeho si na Lukášovi nejvíc ceníš a co Tě na něm štve?
R. Cením si na něm spolehlivosti, obětavosti, rozhledu, toho, že mě umí rozesmát, pro děti by se rozkrájel a taky toho, že ze mě udělal lepšího člověka. A co mě na něm štve? (váhání)
L. Tak to řekni…
R. Že je trochu hnidopich.

B. Lukáši, čeho si na Radce nejvíc ceníš, a co Tě na ní štve?
L. Štve mě na ní, že je tak trochu hnidopich (smích). Cením si, že je to inteligentní, vzdělaná žena a navíc je překrásná.

Tak vám přeji tu životní společnou cestu hezky rovnou, bez velkých zatáček.

A milé dámy, svobodní herci stále v souboru jsou. Nechtělo by s tím něco dělat?