//wp_head()?>
Vždycky se těším na letní scény. Mají jinou atmosféru. A úplně nejraději mám divadlo Skalka v Podlesí. Uprostřed lesa, speciálně Balada pro banditu, je prostě skvělá. Ale člověk se dopředu těšit nemá. Hrát se mělo v pátek a v sobotu. Pátek byl prostě pech. Pršelo od rána. Přesto se technici do venkovního divadla vypravili. A zjistili, že i kdyby se počasí umoudřilo, není kde hrát. „Jeviště“ bylo pod vodou!
No jo, ale to by nebyli divadelní kluci, aby to vzdali. Údržbář Milan hned sedl do auta a jel domů pro čerpadlo.
Vodu opravdu vyčerpali. Ale nacucaná země a bahýnko zůstalo. Milan Schejbal měl obavy, aby herci neuklouzli a nezpůsobili si úraz. Není se co divit. Hraní na venkovních scénách má divadlo před sebou opravdu hodně.
Technika se také začala připravovat. V tu dobu sice nepršelo, ale předpověď počasí na večer byla fakt zoufalá.
Blížila se jednadvacátá hodina, začalo se stmívat ale zároveň i lejt. Je to vidět na mokré plachtě přes zvukařský stánek i na deštníku v pravém dolním rohu fotky. Zvukaři a osvětlovači mají z deště vždycky obavy. Technika je hodně drahá.
Těsně před očekávaným začátkem, vystoupil Milan Schejbal a požádal diváky o půl hodiny čekačky. A diváci kupodivu zůstali a mokli a mokli. Bylo neuvěřitelné, že zůstali.
Nakonec se Balada odehrála. Přes Milanovu omluvu divákům, že herci kvůli „stavu“ jeviště nebudou podávat úplně skvělé taneční výkony, ti v zápalu „boje“ tančili jak o život. Bahno nebahno, kluzko nekluzko. A nejen to, pokud role vyžadovala, že mají být na zemi, tak se v tom bahně doslova vyváleli. Eržiky bílá sukně byla obalená bahnem. Podobně vypadala i její kolena. Což diváci opravdu ocenili. A herci neskrývali překvapení, že diváci v tom lijáku zůstali. Z reakcí některých diváků vím, že to bylo jedno z nejlepších uvedení. Děkovačka byla bouřlivá. A proč má Jaroslav Someš v ruce květiny? Oslavil společně s kolegy z divadla i s diváky, krásné životní jubileum.
Jaroušku, dodatečně přeji pevné zdraví a ještě spoustu krásných zážitků na jevišti (i v bahně).