Monika Načeva: Chci mít koncert na Machu Picchu (rozhovor)

B. Co se Vám vybaví, když se řekne dětství?
N. Hlavně příroda. Pocházím z malého městečka Choceň, kde jsme měli domek hned u lesa. Takže jsem byla pořád v lese, naučila jsem se rychle šplhat po stromech. A tam jsem si taky hezky snila.

B. Byla jste v dětství zlobidlo nebo vzorňák?
N. Já myslím, že jsem byla tak nějak v mezích.

B. A čím jste chtěla být?
N. Já jsem ani neměla konkrétní povolání, ale už od dětství jsem chtěla cestovat. To se mi moc nesplnilo… A v patnácti letech jsem začala poprvé hrát divadlo a v tu chvíli jsem chtěla být herečka. Ale zpěv mě vůbec nenapadl.

B. Co říkali na Vaši volbu být herečkou, rodiče?
N. Já jsem měla rodiče, kteří mi do ničeho nemluvili, nic mi nepřikazovali. Byli v pohodě a později si myslím, že na mě byli pyšní.

B. A kdy do Vašeho života vstoupila hudba?
N. To bylo později, až někdy v pětadvaceti, kdy jsem v rámci divadelních představení začínala zpívat. Hodně jsem se rozjela v divadle Sklep. Později jsem natrefila na kapelu, která se jmenovala Něžná žláza a s ní jsem zpívala. A pak mě jeden z kytaristů dovedl k Michalovi Pavlíčkovi a tam mi vznikla první deska.

B. Nezalitovala jste, alespoň na okamžik, své volby?
N. Ne. Já jsem šťastná. Je to svobodné povolání. Musím to zaklepat, ale pořád to jde. Nikdy jsem se ničím jiným neživila. Divadlo a muzika, to mě opravdu baví.

B. Tak jdeme k jídlu. Co nejraději jíte a co byste do úst nikdy nevzala?
N. Čím jsem starší, tak méně vyhledávám maso, kromě ryb. Mám ráda úplně všechnu zeleninu. A co bych nikdy nejedla? Dršťkovou polévku.

B. A co nejraději pijete?
N. Výborné suché šampaňské.

B. Jaká je Vaše nejhorší povahová vlastnost?
N. Lenost.

B. Jaké jste znamení?
N. Rak. Raci jsou takoví, jeden krok dopředu  dva dozadu.

B. A jaká je ta Vaše nejlepší vlastnost?
N. Mám ráda lidi.

B. Věříte v Boha?
N. Jsem docela pokorný člověk, rozhodně si nemyslím, že lidé by byli na světě to nejvíc. A jsem velmi pokorná k přírodě, která mě neustále udivuje. Ale k žádnému náboženství netíhnu.

B. Mohla byste trvale žít v cizí zemi?
N. To já nevím… Můj manžel je Angličan, takže tam trávíme hodně času. Ale zatím jsem nepřemýšlela, že bych mohla žít jinde. Ale třeba k tomu dojde, to já nevím…

B. Je něco, co byste na sobě ráda změnila?
N. To je spojeno s tou leností. Třeba mě moc mrzí, že jsem se nenaučila na nějaký hudební nástroj. Mohla bych na nějakých akcích vystupovat sama. A tím i víc skládat. Takže kdybych byla pilnější…

B. Jak moc Vás ovlivňuje móda?
N. Na módu příliš nemyslím. Spíš jde o to, v čem se cítím dobře. A navíc si myslím, že v dnešní době se může nosit prakticky cokoliv.

B. Kdybyste mohla strávit naprosto ideální den. Jak by vypadal?
N. Mít koncert na Machu Picchu (smích). Dovezla bych tam lidi z Čech a dívala se z té výšky na krajinu…