//wp_head()?>
Prvním poprázdninovým hostem Petra Bednáře byla v Kavárně u Nulté hodiny Yvetta Blanarovičová. A bylo vyprodáno. Kavárna byla delší, než je obvyklé. V otázkách diváků se často objevovala pohádka Princezna ze mlejna. A není divu. Hlášku: Jsem malej, ale šikovnej, zná snad úplně každý. A Yvetta sypala z rukávu jednu historku za druhou. Na Yvettinu podepsanou fotku se stála fronta.
A samozřejmě je v Déčku na stěně další podpis.
Ale pak to pokračovalo. Má to však jednu velkou chybu. Není z toho jediná fotka. Čiperka místo aby fotila, tak mluvila. Prohodila větu, které nikdo nerozuměl, že na tuto chvíli se už nějakou dobu čekalo, pouze se nevědělo kdy, a kdo. A že jasné je to asi týden. V tuto chvíli vstoupil do baru barman Patrik a nesl dort, na kterém hořela svíčka s číslicí sto. Yvetta překvapeně převzala dort s otázkou: „Stovka?“ Anna Čiperová lakonicky pohodila směrem k publiku: „Na ten věk vypadá dobře, že jo?“
Ale pak se vše vysvětlilo. Yvetta na stěnu umístila STÝ AUTOGRAM! Úplně první podpisy byly od Jany Krausové a Karla Rodena v roce 2012. Při pohledu na tu speciálně „otapetovanou“ zeď bych vůbec neřekla, že už je jich stovka.
A další stovka se už neoslaví, protože tolik podpisů se tam nevejde.