Rok 2004 – kino Mír se stává součástí divadla

Píše se rok 2004. Přestože je to už 16 let, většinu her si dobře pamatuju. Líbila se mi třeba představení Všichni moji synové nebo Plynové lampy. Nejméně na mě zapůsobil Dámský krejčí.

V Šeherezádě účinkovala kapela Ginevra a náš šéf provozu Jan Víta si vyzkoušel zcela novou profesi – dělal výpravu v inscenaci Tichá noc!

Bára Hrzánová získává Cenu Thálie. Při přebírání ceny Thálie citovala výrok Helenky Součkové o Rusácích a komunistech, který vedl k podání trestního oznámení na herečku ze strany šumperské okresní organizace Komunistické strany Československa-Československé strany práce. Tato doba nebyla pro Báru lehká. Přicházela řada anonymních a ne zrovna slušných dopisů.
Přesto si hra Hrdý Budžes vydobyla věhlas i v zahraničí. Na začátku listopadu se Hrdý Budžes vydal do Vídně za českými krajany, kteří si představení vyžádali po zhlédnutí televizní verze. Další poptávka přišla z kanadského Toronta. V jednání bylo vystoupení pro české krajany v rámci Českého dne. Později se Hrdý Budžes hrál na Slovensku. Přes odpor jedné z politických stran se tato inscenace stala legendou. Zatím se odehrálo neskutečných 862 repríz.

Součástí zahájení Hudebního festivalu Antonína Dvořáka bylo slavnostní odhalení sochy Antonína Dvořáka před budovou divadla. Obnovil se muzikantský ples a do té doby samostatné kino se stalo součástí divadla… atd. atd. Přečtěte si další pokračování Cyklu z historie divadla.