//wp_head()?>
Promítáním Krakonošských pohádek začala na malé scéně mikulášská nadílka. Rodiče každoročně přinesou pro své děti dárky se jmenovkami, a pak už je to jen na Mikulášovi.
Děti tentokrát nebyly ve velké většině žádní stydlíni a komunikovaly s Mikulášem, andělem a někteří dokonce i s čertem. A básniček a písniček zaznělo také dost.
Ale výjimky se našly. Jednomu chlapečkovi se to opravdu nelíbilo. I když byl čert odvolán z jeviště a krásný a milý anděl si chtěl popovídat, prostě to nešlo. Ale to se stává. Balíček s dobrotami přece jenom převzal.
Tentokrát musím hodně pochválit čerta. Ten byl prostě exkluzivní. Nemyslím ani tak masku (i když i ta byla dobrá), jako jeho chování a naprosto úžasné pohybové schopnosti. Hbitě reagoval na každý podnět, komunikoval nejen s dětmi na jevišti, ale i v hledišti. Časem rodiče začali čerta pozorovat. A hledištěm zaznívaly výbuchy smíchu. Což trochu znepokojilo Mikuláše, protože většinou netušil, co se mu za zády děje. Když v jedné situaci, vykázal Mikuláš čerta z jeviště, protože se ho jeden chlapeček bál, tak čert sice odešel, ale během chvíle se vrátil. Celou hlavu měl ukrytou v poměrně velké bedně, z pod které se čertovsky ozývalo: „Já tady nejsem… já tady nejsem..“ A když ho Mikuláš napomenul, ohnul se i s bednou na zem a udělal v ní stojku! Prostě parádní improvizované divadlo.
Osoby a obsazení: Mikuláš – Robert Tyleček, anděl – Eliška Dohnalová a čert – Lukáš Typlt.
Myslím, že byli spokojeni děti i rodiče.