Rudé šátky stále vlají…

Číslovka 800… je vysoká nebo nízká? Je to relativní. Záleží na tom, čeho se týká. Ale když se pojí s počtem repríz divadelní hry, tak je to číslo magické, šokující, neuvěřitelné, dechberoucí… těch přídavných jmen by se našlo! A všechny se dají použít o inscenaci Hrdý Budžes. Jeho 800. repríza se odehrála 10. října. Herci hráli s veškerým nasazením a diváci to ocenili nekončícím potleskem vestoje. Měla jsem pocit, že byl ještě intenzivnější, než jindy.

Na jeviště nakonec nastoupila celá parta, která na této inscenaci pracuje. A Bára, jak je jejím zvykem, všem osobně poděkovala.

A byly květiny, šampíčko, přípitky a samozřejmě krásný dort! Tentokrát s Helenkou na lyžích…

Po tříhodinovém intenzivním pohybu na jevišti se člověk opravdu plouží. Na Báře je to dost vidět. Libor vyloudil něco, co by se dalo nazvat – unavený úsměv a Jarmilu blbosti neopustily…

Všichni se nakonec sešli v Déčku. A tady jsem je vyzpovídala.

Často vás vyhledávají novináři se svými otázkami. Ty se nutně musí opakovat. Je nějaká otázka, kterou byste rádi dostali, ale nikdo jí nepoložil?
Libor: Mně by se třeba líbilo, kdyby za mnou někdo přišel a zeptal se: Chtěl byste ode mě milion?
A co bys na to odpověděl?
Libor: Ano.
Já jsem myslela otázku. Nikoliv sponzorství… Báro?
Bára: Na všechno už jsem odpověděla, kdyby bylo více ticha, bylo by to příjemnější.
Jarmila: Já vůbec nic nevím…

Psát za každou otázkou a odpovědí, co se u stolu odehrávalo, by zabralo dost místa. Prostě se všichni pořád chechtali.

Tak dobrá. Potřebujete trochu zklidnit. Hrdého Budžese hrajete zhruba 5x do měsíce 16 let. Kam se za tu dobu posunulo vaše zdraví a psychika?
Libor:  Šestnáct let mít za kolegyně ty dvě, s kterými hraju, je vlastně dost pozitivní, protože mě to posílilo. Už mě nic nepřekvapí. Teda já bych to neměl říkat před nimi, jinak se toho hned chytnou! Prostě jsem se posunul ve všech směrech, jak psychicky, tak fyzicky. Jsem zocelen!
Bára: Já jsem se ještě víc zrychlila. Běhám po jevišti rychleji a stíhám daleko víc věcí. A psychický stav je už tak provařenej… tuhle mi někdo říkal: „Vy máte tolik představení. Abyste se z toho nezbláznila.“ Tak jsem si povzdechla: „To už je pozdě, chlapče…“
Jarmila: Bolí mě kolena a nožičky. A psychika strašně…
Co psychika strašně?
Jarmila: Bolí. Nééééé, já si to fakt užívám. Psychika roste.

Anička Šmídová patří k partě Budžesáků od samého začátku. Je inspicientka a nápovědka. Ančí, prozraď mi, jak to mají ti tři s pamětí?
Bára: To Anička nevííí!
Libor: Ona v tom zákulisí dělá víc věcí…
Jarmila: Ona spinká nebo papá…
Bára: No, pozor! Když dělá rozhovory do médií o divadle, tak je to citlivá paní Anna.
Anička:  Většinou nespím.
Tak, když už nespíš a nejíš, citlivá paní Anno, jak to mají herci s tou pamětí?
Anička: No, já si to nepamatuju…
Jarmila: Co si budeme povídat. Já jsem na tom s pamětí nejhůř. Já nejvíckrát nevím..
Anička: Ale zase zachováš tvář, uděláš gestóóó
Jarmila:  Jó, to jo.

Michal Dlabač je řidič, který vozí na zájezdy Báru a Jarmilu. Najezdil s nimi tisíce a tisíce kilometrů, spoustu hodin jsou v jednom autě. Michale, sice nevím, jak to na cestách vypadá, ale nějak si nedovedu představit, že tyto dvě dámy mlčí. Takže za těch 16 let, jak je to s Tvou psychikou?
Michal: (velmi odevzdaný výraz). Je to náročný. Aby ta psychika nešla ještě níž, musím zrychlovat. Do Ostravy jsme to jezdili zhruba šest hodin. Teď už mi to trvá dvě a půl hodiny.

Libor zjevně demonstruje rčení: Chudý jak herec

Jarmila je autorkou knižního bestselleru pro děti, Bára je spoluautorkou životopisné knihy. Co ty, Libore, kdy něco zplodíš?
Jarmila a Anička zároveň: Dítě!!!
Vysvětlení: Za tu dobu, co se hraje Budžes, se v tomto kolektivu narodila řada dětí. Libor je odpovědný téměř za polovinu.
Libor: Já na tom zplozování pracuju. A stále nasávám inspiraci od kolegyň. Pak to sepíšu.

Jarmila hraje v divadelních pohádkách, Libor hraje pohádky pro děti… Báro, ty jediná nějak nezapadáš…
Bára: Je to jenom otázka času. Až měsíc bude mít šedesát dní, tak si dovedu představit, jak s nimi hraju pohádky.

No, co si budeme povídat, musí to být pěkná zabíračka. A když si představím, kolik dalších aktivit kromě Budžese mají, řekla bych – klobouk dolů! Ale neřeknu. Oni se totiž tváří jako mistři světa. Všechno zvládají a jsou samá srandička. Ale skutečnost je jiná. Občas chtějí se vším praštit.

Mě teda vždycky připadal utahanější Libor, než holky. A pak jsem přišla na jeden óóóbrovský tajem. Holky mají nějaký, na zakázku v zahraničí vyrobený, přístroj. Byl strašně drahej. A ten prý dobíjí energii!!! Takže Bára s Jarmilou se cestou na představení vždycky dobijou a na jevišti vyvádějí, jako by se právě vrátily z dovolený. Libore, víš o tom? Tak teď už jo. Že by se s tebou taky někdy podělily a nabídly alespoň trochu energie? Libore, jsi přece zocelený – hrrr na ně!!!

A teď si udělejte kafe, čaj, nalijte pivko nebo víno, prostě to, na co máte chuť a pusťte si Tobogan na ČR2.

Tobogan