//wp_head()?>
30. října jsem v článku Perličky domácí kulturní zveřejnila vítěze soutěže o nejvtipnější fotku k umístění vámi zakoupených divadelních sedaček.
Abyste věděli, o čem vlastně teď budu psát, musím znovu zkopírovat dopis vítězky Ivany Vinšové.
Dobrý den, milá Fany,
odpovídám na Vaši veselou výzvu.
Máme malý dětský pokojík. Protože na zdech visí zarámované divadelní plakáty, na skříňkách jsou vystaveny divadelní kalendáře a divadelní placky a v šuplících jsou pečlivě uloženy divadelní programy a vstupenky, jde jednoduše uhodnout, že v pokoji bydlí velká fanynka příbramského divadla. V létě nám do sbírky přibyly dvě divadelní sedačky, z pokoje se tím stalo divadelní muzeum.
Druhá obyvatelka pokojíku je vášnivou ornitoložkou. Pozná hodně druhů ptáčků, venku chová pět slepiček a v pokojíku malé perličky.
Posílám fotografie z flétnového koncertu, kterého se zúčastnila perliččí omladina.
Kulturní výchova mládeže je důležitá :-).
Fany, mějte se hezky a všechny v divadle moc pozdravujte. I když svoje sedačky máme doma, moc se těšíme na ty petrolejové….
A tato fotka přispěla k vítězství
V pátek přijeli Vinšovi pro výhru. Anna Čiperová slíbila, že ji předá. Ale bylo to od začátku takové podivné. Ivana měla v ruce přikrytý košík, jako když jde z hub. Čiperce prolítlo hlavou: Vždyť už v noci mrzne, to ty houby musí vypadat. Jaké bylo překvapení, když z košíku vykoukla hlavička.
Cenu přebírala obyvatelka divadelního muzea. A nebyla sama. Přijela s ní i jedna z perliček domácích kulturních. Tahle se jmenuje Blecha.
Blecha je opravdu ochočená. V divadle se chovala jako doma a sezobala i dost drobečků, které dostala od Čiperky.
Tady by tato informace měla končit. Ale požádal mě ředitel Petr Bednář, že k tomu chce něco přidat. To se ještě nikdy nestalo. Ale je to ředitel… tak jsem ho k počítači pustila.
___________________________
Harry Potter nečekaně navštívil naše divadlo. Přiletěl, jak jinak, než na posledním typu nadzvukového létajícího koštěte … A přiletěl speciálně za Annou Čiperovou. Jeho návštěvu Anna sice přežila, ale… no posuďte sami…
Jako správná zprávařka jsem musela získat i vyjádření Čiperky. Do telefonu mi zakvokala: Já jsem zcela neuváženě poslala tyto fotky svým přátelům a některým kolegům. Podle jejich reakcí (psali i o pekáči) jsem zjistila, že téměř žádné přátele nemám. Jediný, kdo se zachoval jako opravdový kámoš byl Petr Florián: Přijdu Ti nasypat zrní.
Tak nevím, jestli bylo dobře, že se tato bulvární událost zveřejnila. Aby se představitelé města nezačali zajímat, kdopak je ve vedení jejich příspěvkové organizace.