V Příbrami to žilo folkem

Tak jsem vám chtěla psát o tom, jak dopadl středeční koncert v D-klubu. Ale nebudu psát nic. Redaktora Romana Havlánová z Music Gate na koncertě byla, a napsala toho opravdu hodně.

V Příbrami to žilo folkem
Večer plný krásné hudby – Jirka Řehulka a Malý Beat

Ve středu 27. 9. 2017 se uskutečnil v divadelním klubu D-Klub večer folkových písní o skutečném životě. Koncert byl rozdělen do dvou hudebních bloků a trval dvě a půl hodiny. Hlavním interpretem byl Jirka Řehulka, který pochází z blízké vesnice v okolí Příbrami a vystupuje po celé České republice. Jirka Řehulka je nejen skladatel, ale především folkový písničkář, který některým svým skladbám dodal společně s kapelou Malý Beat rockové aranžmá. A všichni, kdo ve středu dorazili na jeho koncert, se mohli přesvědčit, že jeho hudební pojetí a přednes je velice poutavý a krásný.

První část vystoupení probíhala ve folkovém duchu, kdy zpěv a hru na kytaru Jirky Řehulky doplňovali jeho hosté, sestry Daniela (flétna, zpěv) a Radka (cajón, zpěv)  Lienertovy a Petr Kafka (akordeon).

V úvodu zazněly písně Hoř ohni, hoř, Poslouchej své srdce nebo Když se řeka zavlní. Atmosféra zde byla velmi příjemná, velice komorní, čehož bylo dosaženo především malým prostorem a pocitem, že má člověk k účinkujícím hodně blízko. Další velmi krásná a romatická balada Navždy vše jen umocnila. V klubu to sršelo emocemi a láskou, což dokazoval i pohled na některé páry z řad posluchačů, které se k sobě  láskyplně tulily. Jirka Řehulka své hraní a zpěv prokládal i různým vyprávěním. A tak následující píseň Na zahradě uvedl slovy: ,,Já s Petrem jsme kovaní venkovani z jedné obce a tahle písnička je o tom, že bychom neměli zapomínat odkud jsme.“ Dále zahráli textově obsáhlejší skladbu Múzy, která Jirku Řehulku dovedla až do finále autorské porty v Ústí nad Labem. Jako poslední v doprovodu hostů zazněla píseň Návrat, kterou Jirka věnoval „tam nahoru“ Zdeňkovi Hejkrlíkovi, jednomu ze zakladatelů Příbramského Huntíku. Text i melodie jsou tak nádherné, že se až vkrádají pod kůži. A těsně před přestávkou zazněly skladby „z intelektuálního zatmění,“ jak Jirka sám vysvětlil, jako Láska z výlohy, Výchovná lekce ze současných trendů nebo Kůže hovězí. Za své vystoupení sklidili všichni vystupující od posluchačů veliký potlesk.

Po krátké přestávce následovala druhá část vystoupení, která se nesla již v rockovějším stylu, kdy Jirku doprovázela kapela Malý Beat. Ta byla bohužel ještě menší vzhledem k absenci Kryštofa Votavy (bicí), který se nemohl dostavit. Tak Jirku Řehulku doprovodil alespoň na elektrickou basu a kytaru Petr Votava, otec Kryštofa. A první věcí v tomto folk-rockovém stylu byla skladba Zpátky dolů. Dále zazněly písně jako například Ztrácím, Po dešti prach, U ztracených, Dlouho jsem spal nebo píseň Chodníky, ke které Jirka Řehulka dodal: ,,Normálně je tato píseň duetová, ale Petra Göbelová, která ji se mnou nazpívala, je až z Ostravy, tak by to měla daleko. Ale tato píseň se dá zpívat i samostatně.“
Skladbu, která následovala, doplnil Jirka slovy: ,,…popový kýč, až taková ledeckovská, ale samozřejmě ji miluji, vždyť jsem jí napsal.“ A už zněly první tóny pomalé písničky Vychladlá hlína. Z více poetičtějšího stylu zazněla i krásná skladba Potůček života, která byla původně psaná pro pohádku Sněžný drak, ale filmaři si nakonec od Jirky Řehulky vybrali píseň jinou. Však jak sám Jirka řekl: ,,Když už je nějaká písnička na světě, nezaslouží si, aby zanikla.“ Díky tomu měli posluchači možnost si toto úžasné dílo vychutnat. Byla by škoda, kdyby skončilo v zapomnění. Poslední skladbou, při níž se opět k Jirkovi přidali všichni jeho hosté, byla Všichni jsme vším. Lidé bouřlivě tleskali a žádali si přídavek. A tak jim bylo vyhověno. Zazněla skladba Možná a po té ještě Stavy bez tíží, píseň, která je duetová a vyjde na druhém připravovaném albu.

Jirka Řehulka se rozloučil a poděkoval svým spoluhráčům, divadlu, D-Klubu a posluchačům. A já se k němu tímto článkem přidávám a též děkuji pořadatelům a vystupujícím interpretům za možnost prožít tak příjemný a krásný večer plný pohody a skvělých lidí.

Tak tohle, já bych dohromady nikdy nedala! Myslím, že Jirka Řehulka i ostatní vystupující, tento článek opravdu potěší. No, a Čiperka, ta se zase bude dmout…
A to ještě přijel fotograf Josef Němec, který nafotil spoustu fotek. Tak jsem je použila. Josefe, děkuji.

(Čiperka neumí točit a já jsem se ještě nenaučila stříhat)