//wp_head()?>
Černobílý svět už skončil, ale jak jsem slíbila, vracím se k němu ještě jednou. Teda k jedné disciplíně. A to, jak vám šla chůze poslepu a orientace s bílou holí. Znamenalo to projít desetimetrovou stezku, ohraničenou na jedné straně obrubníkem chodníku na druhé straně zábranami. Podle nich poznat, že už končí, otočit se a dalších 10 metrů zpět.
Kdo chtěl, mohl na startu nahlásit své jméno a kontakt na sebe. Pan ředitel zapisoval. Brigádníci se snažili chodce navigovat a měřit čas.
Nevím, kolik zájemců stezku prošlo, ale těch, co se dobrovolně zapsali, bylo přesně osmdesát. Slušný počet. A proč to zapisování? No, protože budou odměny! Vstupenky do divadla. Nejprve se vyhodnotil čas, to znamená, kdo nejrychleji stezkou prošel. Já jsem také stezkou prošla. A snažila jsem se pospíchat. Procházející přede mnou měl čas 1,05 minuty. Byla jsem na svých 35 sekund pořádně hrdá. Ale na vítěze nemám… Je to neuvěřitelné, ale Erik Obrlande ji prošel (zřejmě proběhl) za pouhých 10 sekund. Získává dvě vstupenky do divadla.
Další výherci se losovali. Stačilo napsat na papírky startovací čísla. A protože ředitel má s losováním zkušenosti… tak…
U jmen dětí se dělala kolečka, tak se mohl vylosovat, jak dospělý, tak dětský soutěžící. Vstupenky získávají Anička Tejkalová a Cyril Zelený.
Samozřejmě blahopřejeme.
Teď jen v duchu doufám, že se asistentce ředitele podaří přečíst ta telefonní čísla výherců. Víte on pan ředitel a krasopis…